Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice. Česko v následujících letech čeká rozmach elektromobility. Svědčí o tom nárůst prodeje hybridních vozů a elektromobilů i plány největší české automobilky. V květnu se Česko podle evropské agentury EAFO (European Alternative Fuels Observatory) stalo v oblasti elektromobility jedním z nejrychleji rostoucích trhů v Evropě, když majitelé nově zaregistrovali 54 elektromobilů a hybridů.
Společnost Škoda Auto chce v roce 2019 uvést na trhu hybridní verzi Superbu a první čistý elektromobil plánuje začít prodávat o rok později. Do roku 2025 pak chce představit celkem pět různých vozů na elektřinu a alespoň částečně by měla být elektřinou poháněna čtvrtina všech prodaných škodovek.
„Stojíme před technologickými změnami, které mohou být v budoucnu vnímané jako další průmyslová revoluce. Elektromobilita přináší další změnu způsobu pohonu strojů,“ řekl minulý týden při zahájení parlamentní konference „Elektromobilita v ČR a využití solární energie“ předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. „Vyžaduje však vybudování příslušné energetické infrastruktury, tedy dostatečně široké sítě nabíjecích stanic,“ dodal.
Dostatek míst pro nabíjení může přinést pohodlí, které může řidiče do budoucna motivovat k tomu, aby si auta na elektřinu kupovali. Na to upozorňují i automobilky, které k výrobě elektromobilů tlačí stále přísnější limity pro emise znečišťujících látek i oxidu uhličitého. Ekologická auta ale nestačí vyrábět, někdo si je také musí pořizovat, říkají firmy. V Česku by do roku 2020 mělo být 1 300 veřejných dobíjecích míst. Vláda s tím počítá v národním akčním plánu z roku 2015, který vychází z evropské směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Připravit infrastrukturu
Do budoucna by se také mělo na nabíjení elektromobilů více myslet už při výstavbě budov a parkovacích míst, která k nim patří. Evropská komise to navrhla v nové verzi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která se v současnosti projednává mezi členskými státy i v Evropském parlamentu.
Každá nová nebytová budova s více než deseti parkovacími místy by měla být podle Komise vybavena dobíjecími stanicemi. Na každých deset parkovacích míst by měla připadat jedna. Týkalo by se to i stávajících budov, které procházejí větší renovací, a od roku 2025 na všechny nebytové budovy s více než deseti místy na parkování. Návrh směrnice pamatuje i na obytné budovy, ke kterým patří více než deset parkovacích míst. Při jejich výstavbě nebo větší renovaci by měla být položena kabeláž umožňující následnou instalaci dobíjecích stanic pro každé parkovací místo.
Podle výkonné ředitelky Asociace elektromobility a inovativních technologií Kateřiny Sirotkové je správné, aby se v rezidenčních budovách s nabíjecí infrastrukturou předem počítalo. I v Česku podle ní aktuálně řada majitelů elektromobilu řeší problém, že v garážích je sice k dispozici možnost nabíjení, ale ostatní uživatelé nejsou ochotni nabíjecí místo sdílet. „Stavebně ale není tak jednoduché přivedení kabeláže pro dobudování nabíjecího bodu u konkrétního parkovacího místa,“ vysvětluje.
Větší problém ale nastává u požadavku na povinné budování kompletních dobíjecích stanic, který se objevuje u nerezidenčních budov. „Souhlasíme samozřejmě s myšlenkou, že infrastrukturu pro elektromobily je potřeba rozvíjet, a z vlastní zkušenosti víme, že vícenáklady jsou nižší, pokud instalace dobíjecí stanice proběhne v době stavby nebo renovace,“ řekl EurActivu manažer útvaru Čisté technologie společnosti ČEZ Tomáš Chmelík, který se ve firmě zabývá právě elektromobilitou.
„Zároveň si ale nemyslíme, že by se měla parkovací místa rovnou vybavovat kompletními dobíjecími stanicemi. Dopředu lze totiž těžko odhadnout, jaká bude na daném místě poptávka pro nabíjení, a tak by stanice zůstávaly nevyužité,“ dodává Chmelík.
Zbytečná výstavba
To sice nemusí vypadat jako velký problém, ale podle Chmelíka je potřeba pamatovat na to, že pro dobíječky je nutné zajistit dostatečný příkon. „Budova by musela být dimenzována tak, aby v případě potřeby bylo možné všechny dobíjecí stanice využít. Pokud by se v nich nedobíjelo, provozovatel budovy by zbytečně platil za příliš vysoký rezervovaný výkon. To jde navíc i proti logice distributorů, kteří se snaží nevyužité rezervované příkony omezovat,“ vysvětluje.
Z pohledu běžného člověka by to pak podle něj v konečném důsledku vypadalo jako další pověstné „zbytečné nařízení z Bruselu“. „Souhlasíme tedy spíše s tím, aby při výstavbě nebo renovaci budovy proběhla příprava na instalaci dobíjecích stanic pro případ, že v ní později byla po dobíjecí poptávka,“ shrnuje Chmelík. Podle Sirotkové by přísnější pravidlo vyžadující přímo instalaci nabíjecího bodu mohlo způsobovat i to, že se budou pořizovat technologie, které už budou v době většího nástupu elektromobilů zastaralé.
Zmírnění v Radě i v Parlamentu
S podobnými výtkami souzní i postoj dánského europoslance Bendta Bendtsena (EPP), který ke směrnici zpracovává zprávu Evropského parlamentu. Jeho kolegové v odpovědném výboru pro průmysl, výzkum a energetiku mají o jeho návrhu hlasovat v říjnu. Bendtsen doporučuje, aby se povinnosti vyplývající ze směrnice zaměřily jen na předběžné pokládání kabeláže nebo předběžné pokládání rozvodů.
Zároveň by se měly vztahovat jen na ty renovace, které se týkají elektrické infrastruktury nebo parkovacích míst. Má se tak podle něj zabránit tomu, aby přílišné požadavky neodrazovaly majitele budov od renovací, které se vztahují na jiné části budovy. Parlamentní zpravodaj také navrhuje, aby se podobné požadavky vztahovaly i na veřejné budovy a veřejná parkoviště provozovaná soukromníky.
O směrnici včera jednali také ministři unijních zemí, kteří se sešli na Radě pro energetiku. Shodli se, že u nerezidenčních budov by se měl požadavek snížit na vybudování jednoho nabíjecího místa a položení kabeláže pro každé třetí parkovací místo. To se nelíbí evropskému komisaři pro klima a energetiku Miguelu Ariasi Cañetemu. Podle původního návrhu Komise by se podle něj podařilo rozmístit 3 miliony nabíjecích míst, což by návrh členských zemí snížil o 96 %.
Elektromobil s OZE a baterií
Směrnice klade důraz také na to, aby se v budovách rozvíjely inteligentní technologie. To souvisí i s elektromobilitou. „Zapojení inteligence do nabíjecích bodů umožní například sledování využití nabíjecí infrastruktury v celých prostorech garáže a využití elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Uložení v bateriovém úložišti domu ale může také fungovat jako zúčtovací systém,“ říká Sirotková.
Právě propojení s obnovitelnými zdroji, bateriemi a chytrými zařízeními je podle řady názorů jedinou cestou, jak je možné elektromobilitu rozvíjet. Jednak je nutné, aby se elektřina vyráběla z čistých zdrojů, pokud mají elektromobily přispívat k ochraně životního prostředí.
„Pokud opravdu chceme snižovat znečištění, elektromobily by měly jezdit na energii z obnovitelných zdrojů, ne na elektřinu z uhlí,“ řekl na konferenci Jaromír Vorel ze společnosti Ško-Energo, která zajišťuje energii pro automobilku Škoda i Mladou Boleslav Nabíjecí místa by tedy podle něj měla využívat zelenou energii vyrobenou například pomocí solárních panelů.
To pomůže snížit i zmíněné požadavky na rezervovaný příkon. „Zkušenost z našich pilotních projektů ukazuje, že pokud zákazníci potřebují nabíjet elektromobily, požadavky na rezervovaný příkon se v daném místě zdvojnásobují nebo ztrojnásobují,“ uvedl Vorel. „Pokud by se měla elektromobilita rozšířit po celé České republice, nebude to proveditelné bez něčeho, co pomůže tyto požadavky alespoň minimálně snížit. Proto by k nabíjecím stanicím měly logicky patřit například fotovoltaické panely a baterie,“ dodal.
Právě ukládání elektřiny do baterií je podle Pavla Hrziny z Českého vysokého učení technického v Praze v takovém systému neodmyslitelné. Elektřina ze slunce se totiž nejvíc vyrábí přes den, kdy velká část lidí elektromobily nepotřebuje nabíjet, ale používat. K dobíjecím stanicím je naopak chtějí připojit večer a v noci, kdy už slunce nesvítí.