Místo dotací mají energetickým úsporám pomáhat návratné půjčky nebo záruky

Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.

 

Dvě třetiny budov v EU byly postaveny ještě předtím, než vznikly standardy pro jejich energetickou náročnost. Sektor v současné době zodpovídá za 40 procent evropské spotřeby energie. Touto problematikou se zabývá i zimní energetický balíček, který Evropská komise představila v listopadu. Součástí balíčku je i revize směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov. Jedním z cílů legislativních změn je zrychlení tempa renovací existujících budov, které se v současnosti pohybuje okolo jednoho procenta ročně.

 

Zásadní roli hraje v renovacích budov financování, upozornil vedoucí oddělení energetické účinnosti v Evropské komisi Paul Hodson na konferenci, která se v Praze konala na konci dubna. „Když jsem si místo staré televize kupoval lepší a energeticky úspornější, půjčku z banky jsem na to nepotřeboval. Pokud ale mluvíme o tom, že lidé a firmy mají renovovat své budovy, pak vidíme, že jejich ochota k financování takových investic je nižší, než bychom si přáli,“ uvedl Hodson.

 

Spojovat malé do velkých
 
Projekty na zvýšení energetické účinnosti budov se obvykle setkávají s podobnými typy problémů, řekla na konferenci specialistka Evropské investiční banky (EIB) Berna Topaloğluová. Často se jedná o malé projekty a doba návratnosti je obvykle dlouhá. Naráží se také na to, že investice do budov sice financují jejich vlastníci, ale přínosy z toho čerpají jejich nájemníci. Rozhodující roli hraje i schopnost projekty vytvářet a implementovat, která je u běžných majitelů nebo uživatelů budov omezená, vysvětlila Topaloğluová.

 

Česko má v několika operačních programech plánovanou alokaci více než 60 miliard korun. Zároveň ale dlouhodobě trpí neschopností tyto peníze využívat efektivně a plynule. Možné řešení nabízí agregace projektů. „Znamená to, že se jednotlivé projekty propojují do větších celků, a mají tak možnost dosáhnout například na naše půjčky zprostředkované s pomocí národních bank,“ řekla expertka EIB.

 

„Máme také širokou škálu finančních nástrojů a poskytujeme technickou podporu. Potřebujeme ovšem dobrý regulatorní rámec, abychom mohli potřebám projektů v oblasti energetické účinnosti vycházet vstříc,“ řekla na konferenci.

 

S fondy to neumíme
 
Společně se zimním energetickým balíčkem představila Komise iniciativu „Chytré financování pro chytré budovy“, která má k investicím do energetické účinnosti a také využití obnovitelných zdrojů v budovách přilákat více soukromých peněz. Jedním z hlavních cílů iniciativy je efektivnější využívání veřejných peněz, řekl Hodson z Evropské komise.

 

Ve financování energetické účinnosti budov hrají významnou roli Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Kohezní fond. Platí to pro země střední a východní Evropy jako Česko, Polsko nebo Rumunsko, ale také pro Francii nebo Španělsko. V celé EU se plánované alokace peněz z těchto dvou fondů do energetické účinnosti v současném programovacím období (2014 až 2020) ve srovnání s předchozím obdobím (2007 až 2013) ztrojnásobily, uvedl Radoslav Lipták z direktorátu Komise pro regionální a městskou politiku (DG Regio).

 

V některých zemích přitom důraz na využívání strukturálních fondů převažuje nad jinými formami financování. Platí to i pro Českou republiku, která má v několika operačních programech plánovanou alokaci více než 60 miliard korun. Zároveň ale dlouhodobě trpí neschopností tyto peníze využívat efektivně a plynule. Úspěšný je sice program Nová zelená úsporám, který se financuje z výnosů prodeje emisních povolenek a který slouží jako vzor i jiným zemím regionu. S čerpáním z evropských strukturálních fondů je ale problém. Ohrozit to může i splnění cíle pro energetickou účinnost, který vyplývá z evropského klimaticko-energetického balíčku pro rok 2020.

 

Ušetřené peníze zpět
 
Evropská komise teď dává větší důraz na využívání návratných finančních nástrojů, jako jsou půjčky nebo záruky. Ty pomáhají přilákat soukromé investory, a znásobit tak přínosy veřejných fondů. Brusel také podporuje kombinaci peněz ze strukturálních fondů s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), který je součástí takzvaného Junckerova balíčku neboli Investičního plánu pro Evropu.

 

Podle Liptáka z DG Regio je energetická účinnost pro návratné finanční nástroje vhodná oblast díky tomu, že přináší energetické úspory, a tak i ušetřené peníze. O tom, které investice jsou pro finanční nástroje vhodné, ale podle něj musí rozhodovat národní úřady, které se o fondy starají.
„Ta aktivita musí přinášet příjmy, zisky nebo úsporu nákladů, aby se zajistilo splacení investice,“ uvedl Lipták. „Finanční nástroje nefungují, pokud vedle nich existují podobně zaměřené dotační nástroje, nebo se uvažuje o jejich zavedení,“ dodala k problematice Vaida Lauruševičienėová z litevské agentury pro veřejné investice VIPA.

 

Finanční nástroje v Česku
 
V Česku by mohlo využívání finančních nástrojů posílit díky plánované transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) na národní rozvojovou banku. Platí to hlavně pro financování projektů, které podávají podniky. „Vláda si uvědomuje, že v budoucnu dotační prostředky do podnikatelské sféry z EU proudit zkrátka nebudou. Proto má zájem na vytvoření infrastruktury, která by umožnila efektivně spravovat finanční nástroje jako nástroj hospodářské politiky státu,“ řekl EurActivu v únorovém rozhovoru generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

 

Zatím se ale celý koncept návratných nástrojů v Česku příliš uchopit nepodařilo, myslí si Ondřej Šrámek ze společnosti Knauf Insulation a představenstva České rady pro šetrné budovy. „Vláda není rozhodnutá, jestli se bude finančními nástroji zabývat nějaký centralizovaný úřad, nebo jestli s nimi bude každý rezort pracovat na vlastní pěst. Chybí také vedení ze strany ministerstva financí, což je rozdíl oproti Slovensku, od kterého bychom se mohli v tomto ohledu učit,“ uvedl Šrámek na konferenci.

 

Aktuálně je ve finální fázi příprava výzev pro finanční nástroje v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve fázi příprav je v tomto směru také Integrovaný regionální operační program pod ministerstvem pro místní rozvoj. V operačním programu Životní prostředí pod ministerstvem životního prostředí se zatím něco takového neplánuje, uvedl na konferenci ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na MPO Vladimír Sochor.

 

Upozornil také na program ENERG, který ve spolupráci s MPO financuje ČMZRB. Díky němu mohou bezúročné investiční úvěry a finanční příspěvky na financování energetických úspor získávat malí a střední podnikatelé v Praze (kteří nemohou získat podporu ze strukturálních fondů). Program startuje 1. června 2017 a je na něj vyčleněno 130 milionů korun.

 

Zdroj: www.euractiv.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *