Autor: Jan Horsák

Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní
 
Tento mýtus se nezakládá na pravdě, naopak zateplení objektu výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par a vzniku plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených staveb. Rizikovými místy, kde k těmto problémům dochází, jsou například rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod. Vzhledem k nízkému tepelnému odporu obvodových konstrukcí a některých rizikových detailů nezateplených staveb může teplota vnitřního povrchu při chladném počasí klesat až na teplotu tzv. rosného bodu. Při této teplotě je okolní vzduch 100% nasycen vodními parami, které na povrchu nebo uvnitř konstrukcí kondenzují a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst plísní. Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplením je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci a ke vzniku plísní nedochází. Je však nutno podotknout, že kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení objektu včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů) je nezbytné také zajistit dostatečné větrání místností a eliminovat tak nadměrnou vlhkost vzduchu v místnostech.
 
Při zateplení objektu dojde k jeho utěsnění a objekt přestane „dýchat“
 
Při zateplování obvodových stěn objektu a při výměně starých netěsných oken za nová velmi těsná okna samozřejmě zpravidla dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Těsná obálka budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát objektu a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie. Moderní trendy v oblasti výstavby energeticky úsporných objektů skutečně požadují neprůvzdušnou obálku budovy, ale i přesto je nezbytné v těchto budovách zajistit dostatečné větrání, které je nezbytné zejména pro přívod čerstvého vzduchu pro obyvatele domu a odvod nežádoucích škodlivin a vlhkosti obsažených ve vzduchu. Větrání lze zajistit několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi, které však není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám (dochází při něm k tepelným ztrátám, kterým se jinými opatřeními snažíme naopak zabránit). Lepším řešením je systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperací), který zajišťuje jednak dostatečnou výměnu vzduchu, ale také minimalizuje tepelné ztráty větráním.
 
U starého domu jsou dostatečně tlusté stěny, které již není potřeba zateplovat
 
Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě. Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor). Uvažujeme-li například kamennou stěnu tloušťky 1 m, hodnota součinitele prostupu tepla této stěny je U = 1,86 W.m-2.K-1. Oproti tomu stěna z plných pálených cihel o tloušťce 80 cm dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W.m-2.K-1, což je mnohem příznivější hodnota, a to při menší tloušťce stěny. Normou (ČSN 73 0540) požadovaná hodnota je pro případ obvodové stěny UN = 0,3 W.m-2.K-1. Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených stěn. Oproti tomu pouze samotný pěnový polystyren o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W.m-2.K-1. Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.
 Realizace bez energetického hodnocení a projektové dokumentace mě vyjde levněji
 
Energetické hodnocení plánované rekonstrukce objektu slouží zejména k nalezení optimálního řešení, které povede k požadovanému snížení energetické náročnosti objektu. Odborně zpracovaná projektová dokumentace zajistí jednoznačnou specifikaci navrhovaných opatření, která je základním předpokladem kvalitní realizace. Její součástí je i návrh stavebních úprav, které jsou optimální nejen z hlediska ekonomické návratnosti, ale i z hlediska zušlechtění objektu, sanace objektu apod. V projektové dokumentaci by měly být dostatečně vyřešeny všechny detaily objektu, a to zejména ve vztahu k zamezení vzniku tepelných mostů, vlhkostních poruch apod. Důležitou součástí dokumentace by měl být také návrh realizovaných opatření ve vztahu ke splnění základních požadavků na stavby, zejména: požadavků na zajištění tepelné ochrany budovy, na zajištění požární bezpečnosti stavby, na zajištění bezpečnosti při jejím užívání a požadavků na ochranu proti hluku. Vzhledem k těmto skutečnostem doporučujeme neprovádět realizaci bez energetického hodnocení a projektové dokumentace. Případné náklady vzniklé dodatečnými zásahy, které mohou být vyvolány nekvalitní a neodborně navrženou a realizovanou rekonstrukcí, mohou mnohonásobně převyšovat náklady potřebné na předběžné energetické hodnocení a dokumentaci.
 
Při uzavírání smluvních vztahů se zpracovateli odborného posudku doporučujeme klást důraz také na smluvní podmínky a to zejména tak, aby byl skutečně zajištěn soulad mezi energetickým hodnocením, projektovou dokumentací a samotnou realizací. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného výsledku a přínosu realizovaných opatření. Tento soulad je rovněž základním předpokladem získání dotace.
 
Pěnový polystyren v konstrukcích po časech „mizí“
 
Tento mýtus se zakládá na technických a fyzikálních vlastnostech pěnového polystyrenu, který ztrácí svou stabilitu při dlouhodobém vystavení teplotám vyšším než 70 °C a také při kontaktu s organickými rozpouštědly. Optimálním zabudováním pěnového polystyrenu lze však snadno těmto nepříznivým vlivům předejít. Vhodné zabudování by mělo být navrženo projektantem v projektové dokumentaci.
 
Na zateplovací systémy lze použít klasické omítky, jsou-li v dostatečné tloušťce
 
Finální povrch zateplovaných konstrukcí je během roku vystaven velkým teplotním rozdílům. S ohledem na barvu fasády se mohou teploty pohybovat v rozmezí + 60 °C až – 30 °C. Vystavení takto rozdílným teplotám má za následek teplené rozpínání materiálu. Je tedy důležité, aby byla na finální nátěr použita speciální omítka, která je k tomuto účelu navržena.
 
Je jedno, jakou tloušťkou zateplím
 
Z hlediska úspor hraje významnou roli energetické hodnocení budovy, které navrhne optimální tloušťku izolací pro jednotlivé konstrukce. Do výdajů na zateplení např. fasády vstupuje několik položek, se kterými je třeba počítat. Jedná se především o odstranění původních vrstev, lešení, lepidlo, vlastní izolační materiál, perlinku, práci a finální úpravu. Finanční náročnost izolace není v porovnání s ostatními položkami nijak výjimečná, a proto zateplení poloviční tloušťkou polystyrenu, neznamená, že poloviční budou i vaše výdaje. Z ekonomického hlediska je tedy tloušťka izolace vzhledem k celkové ceně zateplení zanedbatelná.
 
Čím výkonnější kotel, tím lépe
 
Správné nadimenzovaní kotle je důležité z hlediska jeho optimální účinnosti. Předimenzovaný kotel, tedy kotel s vyšším výkonem než je potřeba, nebude dosahovat předepsaných účinností a bude fungovat neefektivně.
 
Tepelná čerpadla jsou vhodná jen pro podlahové topení
 
Ano, tepelná čerpadla jsou vzhledem k nižší výstupní teplotě otopné vody přednostně určena pro podlahové vytápění, ale moderní typy tepelných čerpadel jsou již schopné fungovat v zapojení do otopné sestavy, která využívá radiátory.
 
Podání žádosti je složité a administrativně náročné
 
Žádost a její přílohy lze rozdělit do dvou částí, a to na část „technickou“ (odborný posudek, výkresová dokumentace, krycí list), jejíž zpracování pro vás musí zajistit odborná osoba (energetický specialista, projektant) a na „formální“ část žádosti, kterou tvoří formulář žádosti v listinné podobě, popřípadě další dokumenty, jako např. plná moc, souhlasné prohlášení spoluvlastníků nemovitosti, doklad o právní osobnosti (subjektivitě) apod. Samotné podání žádosti probíhá prostřednictvím elektronického formuláře žádosti, který je dostupný na webových stránkách programu. Formulář žádosti je doplněn nejen o intuitivní pomůcky, které usnadní jeho vyplňování, ale také o automatickou kontrolu chybně zadaných údajů. Jeho vyplnění není tedy nijak složité. Žadatelé, kteří nedisponují elektronickým zařízením pro samotné podání žádosti, mají možnost navštívit kterékoliv z krajských pracovišť fondu, kde jim bude podání žádosti umožněno. V případě jakýkoliv problémů se můžete rovněž obrátit na Zelenou linku na telefonním čísle 800 260 500.
 
Ponechání starého kotle na tuhá paliva v objektu, ve kterém již byla realizována opatření ke snížení jeho energetické náročnosti, není nijak na škodu
 
Staré kotle mají obecně nízkou účinnost a jsou ekologicky neefektivní. Zvážíme-li navíc případné ponechání starého kotle v objektu, na kterém již byla realizována opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti objektu (např. zateplení obvodových stěn, výměna oken), lze jednoznačně dojít k závěru, že takové počínání je z hlediska úspor energie i finančních prostředků zcela neefektivní. Starý kotel, který je dimenzovaný na vyšší výkon než je reálná potřeba objektu po realizaci úsporných opatření a jeho účinnost je obvykle velmi nízká, nám generuje zbytečné náklady. Jen pro ilustraci, staré kotle na fosilní paliva mají účinnost cca 55 %, oproti tomu například nové kotle na pelety nebo štěpku mají účinnost 80-85 % (zdroj TZB-info). Z tohoto porovnání je patrné, že výměna zdroje tepla na vytápění a správná dimenze nového zdroje může přinést úsporu cca 25 % až 30 %.
 
V novém kotli na biomasu mohu topit čímkoliv
 
Nesmyslnost tohoto jednání lze podložit například následujícími body:
 
Pálení čehokoliv, co není palivem, respektive není určeným palivem pro daný typ kotle, znečišťuje životní prostředí. Čím mimo jiné dochází i k porušování závazných právních předpisů.
Při hoření některých látek se do vzduchu mohou uvolňovat životu a zdraví nebezpečné látky (jedy, karcinogenní látky apod.).
Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, může poničit kotel či snížit jeho životnost. Za nebezpečné je nutné považovat například i používání mokrého dřeva, které může kotel také poničit.
Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, výrazně zanáší a znečišťuje komín sazemi, dehtem a dalšími látkami vznikající při spalovaní nepovolených látek. Tím se nejen zvyšují náklady na údržbu komína, ale často se i zvyšuje riziko vzniku požáru.
 
Složité podmínky, nejasnosti, nemožnost doplňující a specifické informace
 
Kompletní podmínky programu a informace potřebné pro podání žádosti o podporu včetně Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory naleznete na webových stránkách programu.
 
K získání podrobných informací potřebných k podání žádosti i k dalším potřebným krokům, k vyřešení sporných záležitostí a k zajištění odpovědi na specifické otázky ohledně vašeho objektu a plánu slouží krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. Na krajských pracovištích naleznete proškolené zaměstnance, kteří sami provádí administraci žádostí a zároveň jsou vám k dispozici ke konzultacím. V úředních dnech jsou tito zaměstnanci připraveni zodpovědět vaše dotazy a prodiskutovat specifika vaší žádosti.
 
Zdlouhavá administrace a dlouhé čekání na vyplacení dotace
 
Jednou z hlavních změn programu Nová zelená úsporám pro rok 2015 je nově nastavený proces administrace žádostí, který umožňuje rychlejší vyplácení dotací. U žádostí podaných po realizaci podporovaných opatření, u kterých nebudou zjištěny žádné nedostatky, platí pravidlo 3+3+3 neboli:
 
3 týdny na formální a specifickou kontrolu (jsou-li sloučeny do jediné) od podání žádosti,
3 týdny na kontrolu doložené realizace a vydání Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. Registrace akce a Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu,
3 týdny na vyplacení dotace od vydání Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. Registrace akce a Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu.
U žádostí podaných po realizaci podporovaných opatření, u kterých nebudou zjištěny žádné nedostatky, je tak možné předpokládat vyplacení dotace již do 9 týdnů od jejího podání.

 

ZDROJ: http://www.novazelenausporam.cz

Nejen Evropa dnes zažívá odklon od konvenčních zdrojů energie jako jsou fosilní paliva či jádro…

 

Tento vývoj je doprovázen neustálým rozvojem inovací v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Vzniká mnoho nových příležitostí pro malé výrobce energie a evropští občané si pomalu začínají uvědomovat, že velké energetické společnosti nejsou jediné, kdo může energii vyrábět. Energii z obnovitelných zdrojů dnes již mohou vlastnit jak malé firmy, tak i obce, komunity či jednotlivci. Díky tomu se z evropských občanů stávají tzv. energetičtí občané (energy citizens), kteří se z různých důvodů rozhodli investovat do vlastních zdrojů elektřiny. Někteří chtějí snížit svou energetickou náročnost a ušetřit tak za energie, jiní se chtějí stát soběstačnými a odpojit se od sítě. A samozřejmě jsou i tací, kteří to mají jako vedlejší příjem.

 

Konkrétní případy ukazují, že vlastní zdroje přinášejí majitelům řadu výhod. Je však nutné mít na paměti, že každý projekt je specifický pro danou lokalitu a není možné jej jednoduše zopakovat v jiných podmínkách.

 

Předtím kotel na uhlí, teď na biomasu

 

Například v komplexu budov pod správou Vyšší odborné a střední průmyslové školy ve Volyni nahradili svůj starý uhelný zdroj za kotel na biomasu a tepelné čerpadlo. Původní systém byl nákladný a znečišťoval ovzduší v prostředí školy, pracovníci školy se proto rozhodli situaci změnit a vypracovali si projekt vlastními silami. Využili již existující kotelnu a teplárenskou rozvodnou síť v rámci komplexu. Teplo rozvádějí do jednotlivých budov a učeben podle toho, zda je tam zrovna potřeba. Škole tak rapidně klesla spotřeba energií a současně si dokáže udržet stabilně nízké náklady na vytápění. Počáteční investice do rekonstrukce byla financována z evropských fondů a škola teď oproti předchozímu systému ušetří značné peníze, které může vložit do dalšího rozvoje.

 

Obec v kopcích

 

Na druhém konci republiky si obec Velká Kraš již v devadesátých letech pořídila větrnou elektrárnu. Charakteristické postavení místních kopců k tomu vybízelo, nedaleko obce se totiž setkává více větrných proudů při překonávání Jeseníků. Obec také obdržela dotaci z evropských fondů, avšak kvůli nestabilním výkupním cenám se dostala do potíží s výnosností. Obtíže se podařilo překonat a dnes již elektrárna přispěje každý rok do rozpočtu obce téměř 1,5 milionem korun. Starostka si pochvaluje, že se jedná o šikovné peníze. Z důvodu nejistoty způsobené nestabilními výkupními cenami by si však podruhé takovou investici ještě rozmyslela.

 

Hnůj, žumpa a zbytky z restaurací

 

Naopak obec Kněžice ležící v Polabské nížině se rozhodla investovat raději do bioplynové stanice. Reagovali tak na nevyužitý energetický potenciál místního bioodpadu. Odebírají hnůj ze zemědělského družstva, odpad z lesů a zahrad, žumpu ze septiků a zbytky z restaurací a stravovacích provozů. Vyrobenou elektřinu prodávají do sítě a obec využívá i teplo, které při procesu vzniká. Domy obyvatel jsou napojeny na oddělenou výtopnu na biomasu a Kněžice se díky tomu staly energeticky soběstačné. Celý projekt byl spolufinancován z evropských fondů.

 

Vodní energie, kterou znali i staří mniši

 

Na cestě mezi oběma obcemi pak vznikl projekt, který obnovuje vodní elektrárny na místech, které pro výrobu energie využíval již mnišský řád ze 13. století. Pan Kyselica renovuje zchátralá vodní díla na řece Moravská Sázava v obcích Krasíkov a Třebařov. Jeho snem je vybudovat z vodních elektráren rychlonabíjecí stanice pro elektroauta a zpřístupnit tak pro tyto vozy i oblasti vzdálenější od velkých měst. Pan Kyselica sice veškeré renovace elektráren hradí ze svých vlastních zdrojů, ale na nabíjecí stanice by rád zkusil získat dotace z EU.

 

Elektrárna přispívá na vzdělávání

 

Vodní elektrárnu nedávno postavila i charitativní organizace Energeia. Finance na projekt získala kombinací darů, evropských fondů a úvěru. Svůj současný zisk z elektrárny využívá na podporu sociálních služeb a vzdělávacích programů. Podporovatelé nepřispívají svými dary na konkrétní programy organizace, ale podílejí se na splácení úvěru elektrárny. Energeia přetavila nárazové dary na stálý, téměř nevyčerpatelný příjem financí a spolu se splácením úvěru lze očekávat, že příjem bude ještě stoupat.

 

Solární panely na seníku

 

Nakonec na hranicích národního parku Šumava hospodaří biofarmář, který má za cíl stát se potravinově i energeticky soběstačný, a proto si pořídil fotovoltaické panely. Jejich kapacita je opravdu obdivuhodná také z toho důvodu, že panely umístil na rozlehlou střechu seníku, která je zároveň orientovaná na jih tak, aby seno co nejlépe schnulo. Farmář nyní vymýšlí jak nejlépe uchovávat energii, aby ji mohl spotřebovávat i ve večerních hodinách.

 

Prostředí, ve kterém žijeme

 

Popsané projekty lokálních obnovitelných zdrojů energie nelze jednoduše zopakovat v jiných podmínkách. Každý projekt je v podstatě unikátní, jelikož využívá charakteristických vlastností místního prostředí. Při získávání energie nelze tyto faktory ignorovat, ale naopak je potřeba je využít ve prospěch daného projektu. Na druhou stranu možností, jak využívat obnovitelné zdroje, je velká řada a díky inovacím na trhu jich stále přibývá. Pořídit si obnovitelné zdroje tak dnes může opravdu každý. Je pouze potřeba zamyslet se nad tím, jaký zdroj bude nejvýhodnější, jak nejlépe ho zakomponovat do místního prostředí či jaký druh vlastnictví je nejvhodnější.

 

Největší problém? Byrokracie

 

Samostatným problémem je financování projektů. Většina zmíněných projektů je závislá na půjčkách nebo dotacích. Zpravidla se jedná o velké prvotní investice, které realizátoři nemohou sami pokrýt. Na rozdíl od velkých energetických společností nejsou vlastníci malých zdrojů schopni nashromáždit nebo si půjčit tak velký peněžní obnos. Evropské fondy jsou proto často jedinou možností jak projekt ufinancovat. Avšak spíše než neschopnost projekt vymyslet nebo realizovat, zastaví obce, komunity nebo jednotlivce složitý proces podávání žádosti. Na to by měli pamatovat politici a úředníci při nastavování pravidel pro čerpání evropských fondů po roce 2020. Například poradenské kanceláře ,,one stop shop“ by mohly být užitečným nástrojem, jak pro běžné občany udělat evropské fondy dostupnější.

 

Dan Heuer, Centrum pro dopravu a energetiku

Ministerstvo průmyslu začíná odstavovat podnikatele od evropských dotací a místo nich jim nabízí zvýhodněné úvěry a záruky na bankovní úvěry. Plánuje na to vyčlenit 15 ze 117 miliard korun poskytnutých z Evropské unie na podporu podnikatelů. Poradci pro eurofondy v tom ale vidí manipulaci statistikami.

 

Dotační poradci proto napsali premiérovi a ministrům průmyslu a místního rozvoje rozzlobený dopis. V něm varují, že o takovou pomoc nebudou podnikatelé stát. „Vedení ministerstva průmyslu se uchyluje k opatřením, která mají čistě statisticky zlepšit čerpání evropských peněz, avšak ve finále směřují k jejich nevratné ztrátě,“ vyčítá Tomáš Palko, předseda Asociace pro evropské fondy (APEF). Ta sdružuje sedm největších poradenských firem, které podnikatelům píší dotační projekty.
 
Asociace argumentuje, že dotace se podaří vyčerpat spíš než vratnou formu finanční pomoci. A že pokud se úvěry vyčerpat nepodaří, bude muset Česko tyto peníze vrátit. Ministerstvu vytýká i další věci, například že mění podmínky za chodu a podnikatelům dává na sepsání žádostí šibeniční termíny.
 
Z dlouhodobého pohledu je odvykací kúra od dotačního dopingu logická. Evropské dotace budou postupně vysychat.
„Poměr úvěry a záruky versus dotace by měl dosahovat v tomto dotačním období přibližně 10 ku 90. V novém období po roce 2020 bychom se mohli bavit o poměru 40 ku 60,“ říká Michal Pluta ze státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Ta má s rozdělováním dotovaných úvěrů a záruk dlouholeté zkušenosti. Výhodou je, že půjčené se peníze po čase vrátí, a mohou se tak použít opakovaně pro další projekty.
 
Dotace jsou atraktivnější
 
Banka nyní nabízí podnikatelské půjčky z evropských peněz až do výše 45 procent investice a s nulovým úrokem. Zbytek peněz si podnikatel musí opatřit u komerční banky. Ty v době přebytku likvidity na trhu půjčí rády. Od ČMZRB je také možné získat podporu formou záruky na bankovní půjčku nebo finanční příspěvek na úhradu úroků.
Čerpání dotací z EU.
 
Nevratné podnikatelské dotace jsou ale atraktivnější. Z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mohou získat 25 až 80 procent ceny investice, záleží přitom na druhu projektu a velikosti žadatele. O největší dotace zatím zažádaly státní instituce a státní firma ČEPS.
 
I podnikatelé si jsou nicméně vědomi, že dotace tu nebudou věčně. „Úvěry a záruky jsou motivační podpora, která nutí firmy podnikat, nikoliv jen čekat na dotace,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků. Podle něj mají zvýhodněné úvěry smysl zejména tam, kde běžné banky nemají zájem firmy úvěrovat: venkovské provozovny, malí podnikatelé v nerozvinutých obcích nebo investice vynucené legislativou. K těm patří třeba utlumení kotelen na pevná paliva či investice do jiných energetických zdrojů.
 
Vylepšené statistiky
 
Podle APEF se ministerstvo nesnaží podnikatelům udělat dobrou službu a odnaučit je od dotací, ale dohání skluz v čerpání. Ministr průmyslu Jiří Havlíček tento týden při předvolebním bilancování uvedl, že na konci září bude vyčerpáno sedm ze zmíněných 117 miliard a do konce roku 12 miliard podle plánu.
 
Jenže na začátku září bylo vyčerpáno dle statistik Agentury pro podnikání a inovace (patří pod ministerstvo průmyslu) jen 2,4 miliardy. K tomu ministerstvo započítává i 2,2 miliardy, které převedlo na ČMZRB, aby je poskytla formou půjček a záruk.
 
Ty se skutečně podle metodiky mohou už teď vykazovat jako vyčerpané. Čísla se nicméně podle ministerstva rychle mění. „Aktuálně dochází k akceleraci žádostí příjemců dotací o platby,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.
Ministerstvo ujišťuje, že pokud by zvýhodněné úvěry nešly mezi podnikateli na odbyt, převede je zase zpátky na dotace. Bude k tomu však potřebovat souhlas Evropské komise. Vyčerpat je je třeba do roku 2023.
 
Poradcům pro dotace z EU se každopádně omezí byznys, zprostředkování úvěrů pro ně tak atraktivní nebude. „Dotace do výzkumu a vývoje budou pokračovat, jsou i jiná dotační schémata než evropské fondy. Existují národní dotace ze státního rozpočtu přes Technologickou agenturu, norské fondy, švýcarské fondy nebo mezinárodní bruselský fond Horizon 2020,“ nebojí se Jiří Kvíz z poradenské eNovation.

 

Zdroj: ekonomika.idnes.cz/ministerstvo-prumyslu-dotacni-poradci-eu-pujcky-f73-/ekonomika.aspx?c=A170907_204634_ekonomika_fka

Dodavatelé tepla pokračovali přes léto v modernizaci soustav zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení České republiky letos v sedmi městech nahradili více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody.

 

Oproti loňskému roku je to nárůst skoro o polovinu. Příští rok by měla náhrada parovodů také díky podpoře z evropských fondů dále zrychlit.

 

„Našim členům se podařilo výrazně zrychlit tempo náhrady parních rozvodů. To je dobrá zpráva pro zákazníky, kteří se dočkají lepšího komfortu a spolehlivosti dodávky tepla a často i ušetří. Příští rok by měl být ještě úspěšnější díky náběhu podpory renovace tepelných sítí z programu Úspory energie v SZT,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

 

V rámci I. výzvy programu Úspory energie v SZT1 bylo počátkem letošního roku schváleno 43 žádostí s celkovou dotací 617 milionů korun. Způsobilé výdaje schválených projektů činí 2 miliardy korun. Pokud se je podaří všechny realizovat, měly by přinést roční úsporu energie ve výši téměř 900 TJ.

 

Poté, co Evropská komise schválila zrušení omezení podílu alokace pro velké podniky, byl 4. května 2017 zahájen příjem žádostí o podporu v rámci II. výzvy programu Úspory energie v SZT.

 

Změna by měla zásadním způsobem zefektivnit čerpání finančních prostředků a zároveň maximalizovat přínosy projektů. Na výzvu je alokováno 2,5 miliardy korun a příjem žádostí o podporu končí 30. října 2017.

 

„Zrušení omezení pro velké podniky v programu Úspory energie v SZT dokládá, že vyjednávání se zástupci Evropské komise jsou sice mnohdy složitá a zdlouhavá, ale mohou vést i k úspěšnému konci,“ pochválil práci vyjednavačů z Ministerstva průmyslu a obchodu Martin Hájek.

 

Nové rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, přinášejí citelné snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší, protože ušetřené teplo se nemusí vyrobit.

 

Moderní technologie horkovodních výměníkových stanic přinášejí zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla při zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti. Rekonstrukce tepelných sítí však lze zpravidla realizovat jen v létě a projekty vyžadují dlouhodobou pečlivou přípravu včetně naplánování uzavírek komunikací. V případě rozsáhlejších tepelných sítí se proto rekonstrukce provádějí po částech a jsou rozplánované i na léta dopředu.

 

Příkladem jsou Teplárny Brno, které zahájily výměnu několika desítek kilometrů zastaralých parovodů za efektivnější horkovody už v roce 2010, a s jejím dokončením se počítá po roce 2020. Také Pražská teplárenská pokračovala v náhradě parních rozvodů, přičemž má po letošním roce úspěšně za sebou již více než dvě desítky kilometrů.

 

V Českých Budějovicích započala přestavba parovodů na horkovodní systémy už v roce 2006. Dnes je pilířem dlouhodobé koncepce rozvoje Teplárny České Budějovice do roku 2025. Menší výměny parovodů v řádu stovek metrů proběhly letos také v Náchodě, Táboře, Písku nebo Klatovech.

 

1Program podpory Úspory energie v SZT je součástí Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

 

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center měst. Mezi návrhy je také možnost zrychleného odepisování pro podnikatele nebo možnost kombinace dotace na pořízení s operativním leasingem. Opatření vyplývají z vládního Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu ČR, který je v meziresortním připomínkovém řízení. Schvalovat by jej měla ještě současná vláda během září.

 

Na vytvoření akčního plánu se dohodli zástupci automobilového průmyslu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) letos v únoru. Plán je součástí memoranda, které mají automobilky s vládou v září uzavřít. Vedle elektromobility se zabývá rozvojem autonomního řízení a digitalizace automobilového provozu.
 
Elektromobily jsou stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon. Ročně se jich v Česku prodají řádově stovky. Již od loňského roku mohou státní organizace žádat na pořízení ekologických vozidel dotaci od ministerstva životního prostřední a firmy od ministerstva průmyslu a obchodu. Její čerpání ale nebylo možné kombinovat s operativním leasingem.

 

O možnosti zrychleného odepisování elektromobilů akční plán uvažuje v letech 2019 až 2025, již do konce letošního roku by pak mohla být zavedena barevně odlišená registrační značka pro elektromobily, která by jim umožnila vjezd do center měst nebo využití vyhrazených jízdních pruhů pro MHD. V příštím roce by mělo ministerstvo dopravy zavést osvobození elektrických aut od správního poplatku 800 Kč za registraci a dálničního poplatku, který je v současnosti 1500 Kč ročně.

 

Stát by měl rovněž ještě letos analyzovat možnosti podpory budování dobíjecích stanic a jejich provozu. Provozní podpora by mohla být formou provozní dotace, zvýhodněného distribučního tarifu nebo umožnit flexibilnější sjednávání rezervovaného příkonu či zjednodušeného postupu připojování nabíjecí infrastruktury.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Zákaz prodeje automobilů s benzinovým či naftovým motorem od roku 2040, 2030 i 2025. Stále více vlád navrhuje právě to. Jak vážně ale máme tyto termíny brát? Téma postupné eliminace motorů spalujících tradiční paliva z trhu se dostalo do popředí kvůli skandálu, který odstartovala německá automobilka Volkswagen, když se v USA přiznala k podvádění při testech emisí naftových motorů. Dalším krokem byl požadavek měst v Německu, a nejen tam, nepouštět do centra vozy s naftovým motorem.

 

Politické ideje ale přinášejí překážky do reálného světa. Za prvé je třeba vybudovat zásadně víc nabíjecích stanic, což si vyžádá nemalé náklady. Když k tomu připočteme miliony pracovních míst spojených s výrobou spalovacích motorů, je v řadě ohledů nesmírně těžké udělat politické rozhodnutí.

 

„Domnívám se, že většina lidí, zejména ve městech, chce změnu,“ říká podle agentury AP člen Zelených Dieter Janacek, jehož strana požaduje ukončit prodej benzinových a naftových aut do roku 2030. Řada lidí podle něho pohlíží na spalovací motory skepticky právě proto, že s emisemi musí žít. Více než polovina obyvatel širšího centra Mnichova, kde Janacek žije, ani nemá vlastní auto.

 

Zatím však neexituje dostatek veřejných nabíjecích stanic, takže delší výlet elektromobilem je prakticky nemožný. Podle odborníků se elektřina v pohánění automobilů vyrovná benzinu a naftě co do nákladů a pohodlí někdy kolem roku 2020. To už by měla existovat lepší infrastruktura a baterie by měly mít větší výdrž.

 

A pak je tu dopad na výrobce benzinových a naftových motorů. Pokud nebudou smět do prodeje od roku 2030, zákaz bude mít v Německu přímý i nepřímý dopad na více než 600.000 pracovních míst, což představuje deset procent práceschopného obyvatelstva. Vyplývá to ze studie Sdružení automobilového průmyslu. Možná právě proto jsou vládní termíny ukončení prodeje tradičních motorů tak vágní, podotýká AP.

 

Průbojné je v tomto směru Norsko, ale i tam je termín 2025 definován jako cíl, kterého má být dosaženo, nikoli jako pevné datum zákazu. Norsko chce v té době zakázat prodej benzinových a naftových vozů, hybridních aut se týkat nemá. Francie a Británie koketují s rokem 2040. To je ale za tak dlouho, že u moci bude jiná politická garnitura, navíc vývoj technologie je dnes těžké předpovědět.

 

„Je snadné něco říct, zvlášť když v roce 2040 už dnešní politici nebudou rozhodovat. Realita je ale jiná,“ prohlásil Brett Smith z michiganského Střediska pro výzkum v automobilovém průmyslu. Co se stane s hodnotou aut se spalovacím motorem, která budou jejich majitelé muset prodat? Co se stane s čerpacími stanicemi a jejich vlastníky? „To všechno jsou stěžejní otázky, na které politici při vyslovení termínů ve skutečnosti ani nechtějí myslet,“ říká Smith.

 

Stejně jako termíny jsou důležité i pobídky, které vlády nabízejí automobilovému odvětví a spotřebitelům. V Norsku není elektřina zatížena 25procentní daní z přidané hodnoty ani jinými poplatky. Nutno podotknout, že valná část produkce elektřiny v Norsku pochází z vodních elektráren, nikoli ze spalování fosilních paliv. To znamená, že vyšší poptávka automobilistů po elektřině neznamená více emisí.

 

Výrobci automobilů v současné době investují jak do modernizace tradičních motorů, tak do nových technologií. Například německý Daimler vynaložil tři miliardy eur (78 miliard Kč) na vývoj nového nízkoemisního dieselového motoru, který je již v některých sedanech třídy E. Současně dává deset miliard eur (260 miliard Kč) do vývoje vozů s elektrickým motorem a do technologie autonomního řízení.

 

Definovaná data jsou „spíše pokyny, a teprve když se termín přiblíží, zjistíme, co dělat. Není to nerozumný přístup,“ soudí Smith. A jak v této souvislosti uvedl ředitel Střediska pro výzkum automobilového průmyslu při univerzitě v Duisburgu Ferdinand Dudenhöffer, stanovení termínů je pro podniky přínosné. Jasné datum znamená, že si pro budoucnost mohou vytvořit jasný plán.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Biomasa je považována za ekologicky čistý zdroj energie…
 
V roce 2015 dosáhl v ČR podíl biomasy na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 22 % a předpokládá se další růst. Nedávné evropské zkušenosti s negativními dopady zvyšování podílu biopaliv v dopravě na asijské pralesy ale nabádají k opatrnosti při jejím masivním prosazování.
 
Velká Británie se zavázala snížit do roku 2050 své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 80 %. Spoléhá přitom sice i na jaderné a plynové elektrárny, ale výstavba těchto nových zdrojů nabírá zpoždění. Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax (výkon 4000 MW, tedy zhruba stejně jako Dukovany a Temelín dohromady) přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet místo uhlí. Drax spotřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady.
 
Dánská firma Dong Energy snížila od roku 2003 ve svých elektrárnách spotřebu uhlí z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat pouze biomasu. Bude na to potřebovat přibližně 7 milionů tun pelet. Dosud většinu potřebného dřeva dováží z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Německo, které se rozhodlo zcela zbavit jaderných elektráren, má v uhelných zdrojích instalovaný výkon 50 GW. Kdyby jen část německých uhelných elektráren přešla na biomasu, dojde k dalšímu radikálnímu zvýšení dovozu dřeva do Evropy.
 

Pokud by Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách, spotřebovala by až 200 milionů tun dřevěných pelet ročně. Ještě v roce 2014 jich ale vyprodukovala jen 13,5 milionů tun. Již tehdy pokryl dovoz ze Skandinávie a Pobaltí jen dvě třetiny potřeby, zbytek se musel dovézt z mimoevropských zemí. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem půl miliónu čtverečních kilometrů, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.
 

Doprava biomasy přes velké vzdálenosti nedává kvůli emisím příliš smysl. Další zátěží je způsob pěstování – u některých rostlin se intenzivně používají hnojiva a pesticidy, které zamořují okolní prostředí. Vzniká rovněž otázka, jak se evropský rozvoj energetického využívání biomasy projeví v ekologii ostatního světa. Zda se v blízké budoucnosti například nemůže opakovat situace, kdy dotovaná produkce biopaliv pro evropská auta výrazně přispěla k nárůstu spotřeby palmového oleje a tím k devastaci pralesů např. v Indonésii.
 
Česká biomasa
 
V roce 2015 bylo podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR vyrobeno z biomasy 2 091 GWh elektřiny (zhruba 2,5 % celkové hrubé výroby elektřiny) a 77 PJ tepla. Vládou schválená Státní energetická koncepce plánuje do roku 2040 zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 160 PJ. Snižování produkce CO2 chce zajistit především výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, které jsou stále jediným velkým zdrojem schopným vyrábět elektřinu bez emisí a zároveň bez ohledu na denní dobu a počasí.
 
Některé ekologické organizace ale pro Česko prosazují mnohem intenzivnější využití biomasy na úkor jádra. Zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 290 petajoulů, jak navrhují např. Greenpeace, by vyžadovalo zabrat pro její produkci 1,3 až 3 milionu hektarů půdy (tedy 16-38 % povrchu ČR), podle druhu použité rostliny.
Popisek k foto: V Česku používá biomasu jako doplněk klasického uhelného paliva v několika svých tepelných elektrárnách například společnost ČEZ. Podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny ČEZ v roce 2016 dosáhl 500 GWh.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Podíl hybridních aut a elektromobilů na celkovém trhu v ČR letos v pololetí přesáhl jedno procento, loni to bylo méně než 0,6 procenta. Celkem se letos za šest měsíců prodej aut na elektrický pohon zdvojnásobil na 1492 elektromobilů a hybridů, což je zároveň o 26 víc než prodaných aut na CNG. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

 

Nejúspěšnějším prodejcem a dlouhodobým průkopníkem kombinace konvenčního spalovacího motoru a elektromotoru je automobilka Toyota. Letos prodala v Česku 994 hybridních aut a její prémiová značka Lexus je druhá se 125 vozy. Následuje BMW se 121 auty na elektrický nebo hybridní pohon.

 

„Každý pátý prodaný model Toyoty v České republice už má hybridní pohon. U značky Lexus je podíl hybridních modelů dokonce přes 80 procent. Naše dosavadní letošní výsledky míří již k 1200 prodaným hybridní vozům od začátku roku. Celkem jsme v ČR prodali už skoro 4000 hybridních aut,“ uvedl ředitel českého zastoupení Toyoty a Lexusu Martin Peleška.

 

Mezi ojetinami zatím hybridy a elektromobily příliš netáhnou. V poptávce po autech na alternativní pohon vedou podle provozního ředitele skupiny AAA Auto Petra Vaněčka vozy na LPG a roste zájem o auta na stlačený zemní plyn, tedy CNG. „U hybridů zaznamenáváme každoročně lehký nárůst v prodejích, čisté elektromobily jsou v našich autocentrech stále spíše raritní záležitostí. Obecně platí, že u každé nové technologie chvíli trvá, než jí zákazníci začnou důvěřovat. Stejné je to i v tomto případě,“ dodal.

 

Hybridní pohon je lehčí, má jednodušší motor složený z méně dílů, čímž se podle odborníků snižuje pravděpodobnost, že se některý z nich porouchá. Záruka na baterie bývá přes deset let a mnohdy může přežít auto i majitele, dlouhou životnost zaručuje vlastní chladicí systém.

 

V současnosti jsou na trhu jak klasické hybridy, u kterých se baterie dobíjí hlavně při brzdění, tak plug-in hybridy s dobíjením z elektrické zásuvky. Elektromotor slouží hlavně pro rozjezdy a pomalé průjezdy měst, spalovací motor pro dopravu na delší vzdálenosti.

 

Česká vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center měst. Mezi návrhy je také možnost zrychleného odepisování pro podnikatele nebo možnost kombinace dotace na pořízení s operativním leasingem. Elektromobily jsou však stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon, ročně se jich proto v ČR prodají řádově stovky.

 

Zdroj: ČTK

2016: velký propad uhlí a stále víc plynu a obnovitelných zdrojů. Tak shrnuje respektovaná Mezinárodní energetická agentura (IEA) loňský celosvětový trend ve své čerstvé publikaci [1]. V Česku obnovitelné zdroje už několik let stagnují.

 

Tři hlavní závěry z nové publikace jsou:
 
– dramatický propad v těžbě uhlí proběhl v Číně a zemích OECD. Jen v Číně, která pálí polovinu světové spotřeby uhlí, klesla těžba uhlí o 320 miliónů tun (tj. o 9 %). To je zhruba tolik, kolik ročně vytěží Jihoafrická republika, pátý největší vývozce uhlí na světě. Velký pokles uhlí zaznamenaly i Spojené státy a Velká Británie. K menšímu růstu došlo naopak v Indii a Vietnamu. Globální spotřeba uhlí meziročně klesla o 2 %.
 
– Stále naopak roste spotřeba zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zemní plyn se ve výrobě elektřiny poprvé v historii dotáhl v zemích OECD na úroveň výroby z uhlí.
 
– Výroba elektřiny z OZE vzrostla v zemích OECD meziročně o 3,8 % a celkem z OZE pochází již 23,8% elektřiny. Růst je tažen zejména větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Mezinárodní energetická agentura si všímá, že průměrné meziroční tempo růstu mezi lety 1990 a 2016 je u větrných elektráren 21 % a u fotovoltaických dokonce 43 %.

 

O vývoji obnovitelných zdrojů v EU vyšly statistiky letos koncem března [2]:
 
– Největší podíl na nových instalacích za loňský rok v EU drží větrné elektrárny (celkem 12 490 MW; 51 % všech nových instalací). Na druhém místě je fotovoltaika (6 700 MW; 27,4 %) a na třetím zemní plyn (3 115 MW, 12,7 %).
 
– Z uhelných zdrojů bylo do provozu uvedeno pouze 243 MW (ale odstaveno 7 510 MW). Jaderný zdroj žádný.
 
– Celkovou (kumulativní) instalovanou kapacitou se loni větrné elektrárny staly druhým nejrozšířenějším evropským zdrojem elektřiny, hned po plynu. Třetí v pořadí, vodní elektrárny, vítr předehnal předloni a čtvrté jaderky už v roce 2013.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

 

,,Ve světě přibývají větrné elektrárny dvacetiprocentním tempem a fotovoltaické dokonce ještě dvakrát rychleji a to už třetí dekádu. V Česku poslední roky čisté zdroje stagnují. Loni tu vzniklo pouze pár stovek malých střešních fotovoltaik a 3 biomasové výtopny. Větrná elektrárna se tu nepostavila už od roku 2014 a když si odmyslíme pár výjimek, tak se obávám, že i příští a přespříští rok budou stagnovat dál. Je to škoda a úkol pro příští vládu: obnovitelné zdroje můžou pomoct lidem a podnikatelům i v Česku snížit účty za elektřinu a teplo i naši závislost na špinavém uhlí i dovozu plynu a jaderného paliva.“

Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energií se pro příští rok pravděpodobně nezmění. Na podporu elektřiny a tepla plánuje stát pro 2018 ze státního rozpočtu poskytnout 26,2 miliardy korun, stejně jako letos. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které je v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny.

 

Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Část podpory, kterou nepokryje dotace ze státního rozpočtu, zaplatí převážně spotřebitelé. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun.

 

Nařízení vlády kromě limitu peněz nestanoví žádné podmínky, jak mají být dotace použity, ani další náležitosti, které upravuje zákon o podporovaných zdrojích energie. Norma je nicméně nutným předpokladem k čerpání těchto dotací.

 

Zdroj: http://www.enviweb.cz