Rubriky
Nezařazené Uncategorized

EU v roce 2017: Energetika

Tento rok se rozhodne o Nord Streamu 2, energetické bezpečnosti Evropy nebo energetickém štítkování. Rezonovat bude energetický balíček nebo rozvoj jádra.

 

Rozhodnutí, která padnou

 

Posuny na plynové šachovnici
I v roce 2017 se budou hýbat figurky na plynové šachovnici. Je téměř jisté, že padne rozhodnutí o plynovodu Nord Stream 2, který má přepravovat plyn z Ruska do Německa už v roce 2019. Není však úplně jisté, jaké to rozhodnutí bude a kdo ho udělá. Ruský Gazprom může projekt úplně zrušit, nebo ho výrazně pozměnit. Své požadavky může vznést německý regulátor, který se prozatím nevyslovil. Evropa bude dále hledat řešení pro Ukrajinu, Slovensko a Polsko, které proti rozšiřování Nord Streamu protestují. V roce 2017 se má začít stavět další plynovod pro ruský plyn – Turk Stream vedoucí přes Černé moře. Pokračovat bude výstavba Jižního koridoru z Ázerbájdžánu do Itálie, který představuje alternativní zdroj k ruskému plynu.

 

Nová pravidla pro energetickou bezpečnost
V tomto roce je možné očekávat vícero konkrétních právních opatření, která posílí energetickou bezpečnost střední Evropy, a tím i celé EU. Zaprvé vstoupí v platnost revize nařízení o ex ante kontrole mezivládních smluv o dodávkách plynu a ropy. Komise teď bude moci smlouvy de facto vetovat. Za druhé, europoslanci a členské země by se měli dohodnout na novém nařízení o regionální solidaritě v dodávkách plynu v době krizí. Za svou prioritu to označilo i nastupující maltské předsednictví. Zatřetí, po pěti letech je nejvyšší čas, aby se uzavřel případ zneužití dominantního postavení, ze kterého podezřívá Evropská komise Gazprom. Ruská firma nabídla v prosinci Bruselu ústupky, a teď čeká na odpověď. V každém případě však tahá za kratší konec. Vyřešení případu bude pro střední Evropu dobrá zpráva.

 

Přes štítkování a ekodesign k zelené ekonomice
Optimistický scénář hovoří o tom, že evropským zákonodárcům se podaří dotáhnout do konce nařízení o energetickém štítkování spotřebičů. Komise přišla s novou stupnicí od A do G, která reflektuje technologický pokrok. Slovenskému předsednictví se však nepodařilo mezi členskými zeměmi najít shodu, a tak agendu odevzdalo maltským kolegům. Vedle toho začne Evropská komise implementovat nový pracovní plán pro ekodesign výrobků. Plán představený v rámci velkého zimního balíčku má zabezpečit vyšší energetickou účinnost výrobků v letech 2016 až 2019. Obě iniciativy mají přispět k přechodu na oběhové hospodářství a k zelené ekonomice.

 

Diskuze, které se vyplatí sledovat

 

Členské země rozbalí energetický balíček
Zmíněný megabalíček legislativních návrhů, který Komise představila v listopadu, zatím stihly členské státy jen rychle prolétnout. Rezonovat budou všechna jeho témata: nová podoba trhu s elektřinou, obnovitelné zdroje i energetická účinnost. Maltské předsednictví označilo za svou prioritu jen energetickou účinnost, následující estonské předsednictví by mělo být iniciativnější. Očekávat ale v letošním roce významný posun ve všech oblastech by bylo příliš optimistické. Diskuze se přesune hlavně do jednotlivých členských zemí. I vzhledem k tomu, že státy budou muset začít už brzy pracovat na svých klimaticko-energetických plánech, které budou posílat Evropské komisi.

 

Renesance jádra v Evropě?
V EU se momentálně staví čtyři nové jaderné reaktory. Dva z nich budují Slovenské elektrárne v Mochovcích a další dva francouzská EdF – jeden ve Francii a druhý ve Finsku. Letos mají začít stavě Francouzi a Číňané další dva bloky ve Velké Británii. A nejen to. Uvidí se, zda dá Evropská komise zelenou dvěma novým blokům v Maďarsku, které budou stavět Rusové. Pokud se nestane žádná vážnější nehoda, budou zastánci jádra mluvit o jaderné renesanci v Evropě. Důvod k optimismu jim dalo i listopadové referendum ve Švýcarsku, které odmítlo předčasné odstavení tamních jaderek. Odpůrci jádra budou naopak poukazovat na problémy s bezpečností provozu stávajících elektráren v Belgii a Francii nebo rostoucí náklady a zpoždění, se kterými se potýkají nové projekty. To se týká i slovenské elektrárny Mochovce.

 

Zdroj: http://euractiv.cz/clanky/energetika/eu-v-roce-2017-energetika/