Rubriky
Nezařazené Uncategorized

Ministerstva blokují desítky miliard na úspory energie. Problém má řešit vláda

 

Na vládu míří kritický dokument ministerstva průmyslu. Ukazuje, že energetické úspory jsou v Česku vítané téma k debatám, ale státní správa se o ně v reálu nestará.

 

Česko má v evropských fondech desítky miliard korun, které může využít na snižování energetické náročnosti. Prospělo by to nejen ekonomice, ale i životnímu prostředí a energetické bezpečnosti. Peníze se ovšem nečerpají. Může za to hlavně státní správa, konstatuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které za politiku energetické účinnosti odpovídá.

 

Na jeho odboru energetické účinnosti a úspor vznikla zpráva, která popisuje problémy v jednotlivých operačních programech. Peníze určené na úspory energie totiž spravuje několik rezortů. Šéfa MPO Jana Mládka (ČSSD) premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) plánuje ve čtvrtek odvolat a o jeho nástupci zatím není jasno. Na příštím zasedání vlády, které proběhne v pondělí 27. února, má ale vedení rezortu předložit zprávu k projednání.

 

OP PIK: Zablokované peníze pro podniky
Samotné ministerstvo průmyslu paradoxně patří mezi největší hříšníky, a to kvůli nastavení svého operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Ten sice Evropská komise schválila jako první z českých „operáků“ v současném programovém období 2014–2020. Daň za tuto rychlost ale představují bariéry, které čerpání komplikují.

 

Řeč je hlavně o omezené alokaci prostředků, které jsou k dispozici pro velké podniky. Vyčerpat smějí jen 20 procent z celkových 20 miliard, které OP PIK do roku 2020 na úspory energie má. Negativně to ovlivňuje efektivitu čerpání. Podle analýzy, kterou má MPO k dispozici, totiž velké firmy mohou za nižší peníze „pořídit“ vyšší úspory. Kritici tohoto nastavení také upozorňují, že menší podniky přidělené peníze vyčerpat nestihnou.

 

Podle Daniela Žáčka z poradenské společnosti eNovation omezená alokace některé velké firmy odrazuje od toho, aby o získání dotace usilovaly. „Jsou dva typy potenciálních žadatelů z řad velkých podniků. První mají stále dost času a spoléhají se na to, že peněz je k dispozici velké množství. Druzí se obávají omezené alokace a žijí v domnění, že nemá smysl projekty připravovat,“ řekl.

 

Vzhledem k tomu, že čerpání OP PIK neprobíhá podle plánů, se prý může zdát, že času je skutečně dost. Aktuální výzva běží do konce března 2018. Ke konci minulého týdne bylo podáno teprve 36 projektů se žádostí o 223 milionů korun (z celkových 11 miliard). Žáček však odhaduje, že čas na podání projektu je u velkých podniků maximálně do půlky letošního roku. „Potom se již dá očekávat problém s alokací jim přidělenou,“ tvrdí.

 

Žádný jiný stát včetně ostatních visegrádských zemí takové omezení pro velké podniky nemá. I proto se teď Česko snaží s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek. Podle informací tlačí direktorát Komise pro regionální politiku na to, aby velké firmy využívaly místo dotací spíše návratné finanční nástroje. Pokud se Česko na tento způsob financování do budoucna zaměří, mohla by Komise ze svých dosavadních požadavků slevit.

 

S Komisí jedná Česko také kvůli omezení pro firmy spadající pod evropský systém emisního obchodování (EU ETS). Dotační podpora energetické účinnosti se u nich podle evropských pravidel vylučuje. Ministerstvo problém částečně vyřešilo tím, že jednotlivým žadatelům nabízí individuální konzultace. Chce hledat cesty, jak podpořit projekty z oblastí, které EU ETS přímo nezasahuje. Typicky může jít o firmu, která se emisního obchodování účastní, ale z dotací chce například zateplit administrativní budovu.

 

„Individuální konzultace jsou možné až v určité fázi přípravy. Do té doby připravuje žadatel projekt bez toho, aby měl jistotu, že je jeho záměr způsobilý k podpoře,“ říká ale Žáček z eNovation. „Problém by vyřešila jasná metodika MPO, která by stanovila případy, kdy je vůbec možné brát projekt jako způsobilý k podpoře po splnění jasně nastavených kritérií. Současné řešení bereme spíše jako prozatímní,“ dodává. Komplikace spojené s EU ETS se vedle OP PIK týkají i operačního programu Životní prostředí, který spravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP).
OP PIK má ale potíže i s nastavením, které pochází přímo od jeho národních správců. I když se podmínky oproti předchozí výzvě zmírnily, řada firem může mít se svým projektem těžké chvilky. Kvůli kontrole hospodárnosti například musí žadatelé zpracovávat rozpočtové položky jednotlivých projektů. To je podle firem složité a navíc zbytečné, protože projekty podléhají přísným podmínkám výběru dodavatele a cena zakázek se stanovuje v soutěži.

 

O úsporách se jen mluví
Přes problémy s nastavením vlastního operačního programu je to ale právě MPO, které se snaží ostatní rezorty přesvědčit, aby úsporám energie věnovaly pozornost. Pod jeho vedením vznikl v polovině roku 2015 koordinační výbor, který má zajistit právě lepší spolupráci na naplňování politiky energetických úspor. Kvůli problémům s fondy totiž hrozí, že ČR nesplní cíl pro energetickou účinnost do roku 2020 stanovený v rámci EU. To znamená, že nejen neuspoří energii, ale že by navíc mohla platit vysoké finanční sankce.

 

„Mělo by být účelnější vynaložení prostředků na realizaci plnění cílů v oblasti energetické účinnosti, a tím pozitivního dopadu na životní prostředí a kvalitu života obyvatel ČR, než jejich užití na pokrytí sankcí za nesplnění povinnosti,“ píše MPO ve své zprávě. Energetické úspory si má vzít za prioritu celá vláda, doporučuje Česku i Mezinárodní energetická agentura.

 

K podpoře energetické účinnosti se vláda zavázala i ve svém programovém prohlášení. Současný stav tomu ale podle zprávy neodpovídá. Důležitých jednání k dané problematice se prý například neúčastní dostatečně kompetentní lidé. „Oblast úspor energie je pro mnohé vhodným diskusním tématem, ale ve skutečnosti se tato oblast stále nebere zcela vážně,“ stojí v materiálu, který bude vláda projednávat.

 

IROP: Zjednodušit žadatelům život
S kritikou se nešetří ani vůči Integrovanému regionálnímu operačnímu programu (IROP) pod správou ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podporu z něj mohou získat úsporná opatření v bytových domech mimo Prahu. Do roku 2020 je v něm k dispozici celkem 17 miliard korun. Aktuální výzva běží od července loňského roku a bude uzavřena na konci letošního listopadu. Připraveno je v ní 8,5 miliardy korun (z toho 3,5 miliardy plyne z evropských fondů). Prozatím však objem žádostí dosáhl jen na 1,14 miliardy.

 

„Výzvu jsme vyhlásili loni v létě. Je potřeba vzít v potaz, že příprava projektu nějakou dobu trvá, takže všechno se teprve rozbíhá. Počet i objem žádostí sledujeme každý týden a máme pozitivní informace,“ uvedl dnes na tiskové konferenci náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. Program má ale příliš přísně nastavené požadavky ztěžující život hlavně společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), která o tyto dotace žádají nejčastěji. Kvůli čerpání z IROP totiž musí žadatelé dodržovat pravidla platná pro veřejné zakázky.

 

„Administrativní požadavky je třeba přizpůsobit reálným možnostem žadatelů – tedy typicky SVJ, jehož výbor se schází třikrát ročně v kočárkárně. SVJ mají bohužel podobně složité podmínky jako například město, když staví stadion. Mají ale mnohem méně možností a zkušeností,“ říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev Martin Hanák zase vidí problém v systému zadávání projektů MS2014+.

 

„Není možné do jednoho systému zapracovat požadavky na finančně řádově rozdílné akce. Systém MS2014+ je nezbytně nutné upravit tak, aby reálně zohlednil rozdíly mezi typy žadatelů v rámci IROP – profesionály žádající na projekty v řádech stovek milionů a ‚amatéry‘ předkládající projekty v jednotkách milionů,“ řekl novinářům. Potíž prý přitom není v tom, že by jednotliví úředníci MMR nechtěli problémy řešit. Na vině je podle Šance pro budovy špatná koordinace různých sekcí ministerstva.

 

Podobným nešvarem ostatně trpí i MPO, jehož odbor energetické účinnosti firmy ve snaze o řešení šlamastyky podporují, ale správu OP PIK kritizují. Potíž není v tom, že by jednotliví úředníci nechtěli problémy řešit. Chybí ale koordinace v rámci jednotlivých rezortů.
Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že problémy s IROP vyřeší.

 

„Chceme například snížit počet požadovaných dokumentů pro přiznání dotace a zároveň rozšíříme systém bezplatné poradenské pomoci žadatelům. Naší snahou je také rozšířit množství technologií, u nichž lze o dotaci kromě zateplování žádat. Jde například o zdroje tepla, fotovoltaické systémy nebo jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,“ citovala ČTK náměstka Semoráda. Ministerstvo se prý také snaží o zvýšení limitu pro zjednodušené řízení, tak aby SVJ nemusely vyhlašovat veřejné výběrové řízení. Jestli se ale situace nezlepší, měly by se prostředky z IROP podle kritiků přesunout pod rezort životního prostředí.

 

MŽP jako premiant
MŽP má na úspory energie prostředky hlavně v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Ten se nefinancuje z evropských fondů, ale výnosů z prodeje emisních povolenek. Dotace mohou jít vedle rodinných domků i do bytových domů na území Prahy. I proto by sloučení administrativy dávalo podle některých názorů smysl. Podpora úspor v bytovkách prostřednictvím NZÚ je daleko efektivnější než z IROP, ukazuje zpráva ministerstva průmyslu. Zatímco na jeden uspořený petajoule v IROP musely být podle dat z konce loňského roku vynaloženy 2,3 miliard korun, v NZÚ to byly jen 1,2 miliardy. Pokud jde o úspory energie v budovách na bydlení, je NZÚ v Česku nejefektivnějším programem.

 

V loňském roce se však i tento národní program setkal s problémy, a to hlavně kvůli snaze vlády plnit jeho prostřednictvím jeden z dílčích cílů evropské směrnice o energetické účinnosti. Ta po zemích EU žádá, aby prováděly energetické úspory ve státních budovách, a šly tak veřejnosti příkladem. Ministerstvo financí loni v létě žádalo, aby se z NZÚ za tímto účelem financovaly renovace ve více budovách, než vláda původně plánovala. Jednání se kvůli tomu protáhla a ve výsledku se tyto úspory financují částečně z NZÚ a částečně z operačního programu Životní prostředí.

 

Podle některých názorů by přitom pro budovy státních institucí bylo vhodné využívání finančních nástrojů a zejména takzvaných energetických služeb se zárukou neboli EPC kontraktů. Při čerpání dotačních peněz se totiž snižuje objem prostředků dostupných pro domácnosti. Využití EPC ve státním sektoru je však zatím problematické kvůli rozpočtovým pravidlům. Některé země jako Slovensko nebo Slovinsko se podle MPO snaží tento problém řešit na evropské úrovni. Česko by tuto snahu mělo podpořit. K tomu je ovšem nutný vstřícný přístup právě ze strany ministerstva financí, uvádí zpráva ministerstva průmyslu.