V energetice působí různí hráči a s novými technologiemi roste role samotných spotřebitelů. Evropská komise se na ně proto zaměřila i ve svém zimním balíčku k energetické unii, o kterém teď jednají státy a europoslanci. Mezi členskými zeměmi i europoslanci už naplno běží debata o zimním energetickém balíčku, který v listopadu představila Evropská komise a který přináší největší změny do evropské energetiky za dlouhá léta. Zaměřuje se hlavně na trh s elektřinou a na energetické úspory. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za energetickou unii Maroše Šefčoviče je balíček přelomový díky posílení role spotřebitele na trhu s elektřinou. Proč to tak je a co by se mělo pro spotřebitele změnit?
Proč se zimní balíček zaměřuje na spotřebitele elektřiny?
Evropská energetika se mění a posouvá směrem k využívání chytrých technologií, většímu podílu obnovitelných zdrojů a větším úsporám energie. Přístup k energii je zásadní pro každého člověka, který se chce podílet na fungování moderní společnosti. Evropští politici přitom dlouhodobě kladou důraz na to, že energie by se měla nejen vyrábět z čistých zdrojů, ale měla by být dostupná pro každého. Komise tvrdí, že nová pravidla roli spotřebitelů posílí a umožní jim mimo jiné čerpat výhody v podobě nižších cen.
Bude v Evropě levnější elektřina?
Cena elektřiny jako takové se v EU dlouhodobě snižuje a minulý rok poklesla na nejnižší úroveň za 12 let. Problém ale představují koncové ceny energie, k nimž se připočítávají například poplatky za distribuci nebo příspěvky na podporu vybraných zdrojů (například obnovitelných zdrojů – OZE). V EU koncová cena pro spotřebitele od roku 2008 roste asi o 3 % ročně. Komise spoléhá na to, že se situace do budoucna zlepší díky klesající ceně technologií pro výrobu elektřiny z OZE i díky různým nástrojům, které mohou pomoci samotným spotřebitelům, jako jsou například takzvané chytré měřáky.
Růst výroby z OZE zatím ceny elektřiny zvyšoval. Může to být jinak?
V EU existuje dlouhodobý tlak na to, aby se OZE více zapojily do fungování trhu s elektřinou a aby se jejich podpora více přiblížila tržním principům – což povede k jejímu snižování. Přispět by k tomu mohla reforma trhu s elektřinou, která je součástí zimního balíčku, ale také klesající ceny technologií pro výrobu elektřiny z OZE a pro její ukládání. Ty podle Komise pomohou jednotlivcům nebo spotřebitelským družstvům, aby si mohli elektřinu sami vyrábět, skladovat a případně ji prodávat na trhu. Mělo by se také usnadnit připojování malých výrobních zařízení do elektrické sítě. Namísto „consumers“ (anglicky „spotřebitelé“) se proto začíná mluvit o tzv. „prosumers“ nebo „prosumerech“.
Kdo jsou „prosumeři“?
Slovo „prosumers“ v sobě spojuje anglické „consumers“ („spotřebitelé“) a „producers“ („výrobci“). Jedná se o aktivní spotřebitele, kteří jsou schopni energii také vyrábět, například ze solárních panelů na střeše. Podle Komise jsou to potenciální investoři, kteří mohou EU pomoci s přechodem k čistější energii a vnést do jejího fungování prvky „energetické demokracie“. Díky vlastní výrobě také mohou snížit své účty za energii. Nemusí se jednat pouze o jednotlivce a domácnosti, ale třeba o školy, nemocnice, malé a střední podniky, vlastníky kancelářských budov a podobně.
Jak se balíček dotkne vztahů mezi dodavateli energie a spotřebiteli?
Komise žádá po dodavatelích napříč celou EU, aby zpřehlednili účty za elektřinu, a poskytovali tak zákazníkům lepší přehled o jejich spotřebě. Všichni spotřebitelé v EU by také měli mít podle Komise bezplatný přístup k certifikovaným srovnávačům cen, které jim umožní lépe se orientovat v podmínkách, které dodavatelé nabízejí – rozdíly mezi nabídkou stávajícího dodavatele a nejlepší nabídkou na trhu se podle Komise průměrně pohybují okolo 50 eur (1 300 korun) ročně. Změna dodavatele by pak měla být v celé EU jednodušší a neměly by se za ni platit zvláštní poplatky kromě případů, kdy dojde k předčasnému ukončení smlouvy fixně navázané na dobu určitou. Sankce by ale měly být omezené, žádá Komise.
Jak mají spotřebitelům pomoci chytré měřáky?
Pokud si to přeje, měl by mít spotřebitel podle Komise právo požádat svého dodavatele, aby mu nainstalovat tzv. chytrý měřák. Ten umožňuje lépe sledovat spotřebu energie v reálném čase a využívat ji v době, kdy je na trhu levná – to by měla reflektovat smlouva na dodávky elektřiny, která počítá s dynamickými cenami. Takovou smlouvu by mohli spotřebitelé po dodavatelích také žádat. Chytré technologie také díky lepší kontrole umožňují spotřebu energie snižovat. Komise ovšem dává členským zemím právo rozhodnout se pro plošné rozmístění chytrých měřicích systémů podle vlastního uvážení na základě posouzení ekonomické výhodnosti.
Jak to bude s ochranou osobních dat?
Využívání chytrých měřáků, které pracují s informacemi z domácností, nebo elektronická komunikace mezi spotřebitelem a dodavatelem přirozeně vyžadují zvýšenou ochranu osobních dat. Do roka začne v EU platit nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které se vztahuje i na energetické podniky. Spotřebitelé například musí udělit souhlas s tím, aby byly jejich osobní data sdílena s jinými firmami. Nařízení po společnostech také žádá, aby získaná data anonymizovaly a agregovaly, takže údaje o konkrétních spotřebitelích z nich nebudou patrné. I taková anonymizovaná data ovšem mohou firmám posloužit například v lepším poznání situace na trhu s elektřinou.
Jak mohou lidé dále šetřit energií?
Spotřebitelům by měla prospět i nová opatření týkající se takzvaného ekodesignu. Díky nim by se na evropském trhu měly prodávat jen energeticky úsporné spotřebiče. Pokud by domácnosti používaly jen takové efektivní přístroje, podle Komise by mohly do roku 2020 průměrně ušetřit až 500 eur (téměř 15 tisíc korun) ročně. Součástí zimního balíčku je ovšem také směrnice o energetické účinosti, která tlačí na vyšší energetické úspory až do roku 2030. Členské státy by na jejím základě měly podporovat úspory energie v různých sektorech včetně budov a využívat k tomu evropské fondy i další nástroje. Tak mohou podporovat třeba renovace neúsporných domů.
Na renovace se speciálně soustředí další směrnice, tentokrát o energetické náročnosti budov. Budovy by podle Komise neměly být jen energeticky úsporné, ale také „chytré“. To znamená, že by měly využívat ICT a další moderní technologie umožňující lepší kontrolu vytápění a chlazení. Spotřebu energie na tyto účely by například mělo být do roku 2027 možné všude odečítat dálkově. Návrh chce také v budovách také podpořit vytváření dobíjecích míst pro elektromobily.
Co je to energetická chudoba a jak s ní chce Komise bojovat?
Energetická chudoba znamená stav, kdy si lidé nemohou dovolit kvůli nedostatku financí například dostatečně vytápět svůj byt nebo platit energii na jiné účely. Členské země by měly podle Komise energetickou chudobu lépe monitorovat a vzájemně sdílet zkušenosti s jejím potíráním. V balíčku mimo jiné navrhuje, že by členské země mohly zajišťovat energetické standardy sociálního bydlení. Krátkodobě by prý mohly pomoci také cílené sociální tarify.
Zdroj: www.euractiv.cz