Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní
Tento mýtus se nezakládá na pravdě, naopak zateplení objektu výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par a vzniku plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených staveb. Rizikovými místy, kde k těmto problémům dochází, jsou například rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod. Vzhledem k nízkému tepelnému odporu obvodových konstrukcí a některých rizikových detailů nezateplených staveb může teplota vnitřního povrchu při chladném počasí klesat až na teplotu tzv. rosného bodu. Při této teplotě je okolní vzduch 100% nasycen vodními parami, které na povrchu nebo uvnitř konstrukcí kondenzují a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst plísní. Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplením je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci a ke vzniku plísní nedochází. Je však nutno podotknout, že kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení objektu včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů) je nezbytné také zajistit dostatečné větrání místností a eliminovat tak nadměrnou vlhkost vzduchu v místnostech.
Při zateplení objektu dojde k jeho utěsnění a objekt přestane „dýchat“
Při zateplování obvodových stěn objektu a při výměně starých netěsných oken za nová velmi těsná okna samozřejmě zpravidla dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Těsná obálka budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát objektu a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie. Moderní trendy v oblasti výstavby energeticky úsporných objektů skutečně požadují neprůvzdušnou obálku budovy, ale i přesto je nezbytné v těchto budovách zajistit dostatečné větrání, které je nezbytné zejména pro přívod čerstvého vzduchu pro obyvatele domu a odvod nežádoucích škodlivin a vlhkosti obsažených ve vzduchu. Větrání lze zajistit několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi, které však není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám (dochází při něm k tepelným ztrátám, kterým se jinými opatřeními snažíme naopak zabránit). Lepším řešením je systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperací), který zajišťuje jednak dostatečnou výměnu vzduchu, ale také minimalizuje tepelné ztráty větráním.
U starého domu jsou dostatečně tlusté stěny, které již není potřeba zateplovat
Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě. Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor). Uvažujeme-li například kamennou stěnu tloušťky 1 m, hodnota součinitele prostupu tepla této stěny je U = 1,86 W.m-2.K-1. Oproti tomu stěna z plných pálených cihel o tloušťce 80 cm dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W.m-2.K-1, což je mnohem příznivější hodnota, a to při menší tloušťce stěny. Normou (ČSN 73 0540) požadovaná hodnota je pro případ obvodové stěny UN = 0,3 W.m-2.K-1. Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených stěn. Oproti tomu pouze samotný pěnový polystyren o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W.m-2.K-1. Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.
Realizace bez energetického hodnocení a projektové dokumentace mě vyjde levněji
Energetické hodnocení plánované rekonstrukce objektu slouží zejména k nalezení optimálního řešení, které povede k požadovanému snížení energetické náročnosti objektu. Odborně zpracovaná projektová dokumentace zajistí jednoznačnou specifikaci navrhovaných opatření, která je základním předpokladem kvalitní realizace. Její součástí je i návrh stavebních úprav, které jsou optimální nejen z hlediska ekonomické návratnosti, ale i z hlediska zušlechtění objektu, sanace objektu apod. V projektové dokumentaci by měly být dostatečně vyřešeny všechny detaily objektu, a to zejména ve vztahu k zamezení vzniku tepelných mostů, vlhkostních poruch apod. Důležitou součástí dokumentace by měl být také návrh realizovaných opatření ve vztahu ke splnění základních požadavků na stavby, zejména: požadavků na zajištění tepelné ochrany budovy, na zajištění požární bezpečnosti stavby, na zajištění bezpečnosti při jejím užívání a požadavků na ochranu proti hluku. Vzhledem k těmto skutečnostem doporučujeme neprovádět realizaci bez energetického hodnocení a projektové dokumentace. Případné náklady vzniklé dodatečnými zásahy, které mohou být vyvolány nekvalitní a neodborně navrženou a realizovanou rekonstrukcí, mohou mnohonásobně převyšovat náklady potřebné na předběžné energetické hodnocení a dokumentaci.
Při uzavírání smluvních vztahů se zpracovateli odborného posudku doporučujeme klást důraz také na smluvní podmínky a to zejména tak, aby byl skutečně zajištěn soulad mezi energetickým hodnocením, projektovou dokumentací a samotnou realizací. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného výsledku a přínosu realizovaných opatření. Tento soulad je rovněž základním předpokladem získání dotace.
Pěnový polystyren v konstrukcích po časech „mizí“
Tento mýtus se zakládá na technických a fyzikálních vlastnostech pěnového polystyrenu, který ztrácí svou stabilitu při dlouhodobém vystavení teplotám vyšším než 70 °C a také při kontaktu s organickými rozpouštědly. Optimálním zabudováním pěnového polystyrenu lze však snadno těmto nepříznivým vlivům předejít. Vhodné zabudování by mělo být navrženo projektantem v projektové dokumentaci.
Na zateplovací systémy lze použít klasické omítky, jsou-li v dostatečné tloušťce
Finální povrch zateplovaných konstrukcí je během roku vystaven velkým teplotním rozdílům. S ohledem na barvu fasády se mohou teploty pohybovat v rozmezí + 60 °C až – 30 °C. Vystavení takto rozdílným teplotám má za následek teplené rozpínání materiálu. Je tedy důležité, aby byla na finální nátěr použita speciální omítka, která je k tomuto účelu navržena.
Je jedno, jakou tloušťkou zateplím
Z hlediska úspor hraje významnou roli energetické hodnocení budovy, které navrhne optimální tloušťku izolací pro jednotlivé konstrukce. Do výdajů na zateplení např. fasády vstupuje několik položek, se kterými je třeba počítat. Jedná se především o odstranění původních vrstev, lešení, lepidlo, vlastní izolační materiál, perlinku, práci a finální úpravu. Finanční náročnost izolace není v porovnání s ostatními položkami nijak výjimečná, a proto zateplení poloviční tloušťkou polystyrenu, neznamená, že poloviční budou i vaše výdaje. Z ekonomického hlediska je tedy tloušťka izolace vzhledem k celkové ceně zateplení zanedbatelná.
Čím výkonnější kotel, tím lépe
Správné nadimenzovaní kotle je důležité z hlediska jeho optimální účinnosti. Předimenzovaný kotel, tedy kotel s vyšším výkonem než je potřeba, nebude dosahovat předepsaných účinností a bude fungovat neefektivně.
Tepelná čerpadla jsou vhodná jen pro podlahové topení
Ano, tepelná čerpadla jsou vzhledem k nižší výstupní teplotě otopné vody přednostně určena pro podlahové vytápění, ale moderní typy tepelných čerpadel jsou již schopné fungovat v zapojení do otopné sestavy, která využívá radiátory.
Podání žádosti je složité a administrativně náročné
Žádost a její přílohy lze rozdělit do dvou částí, a to na část „technickou“ (odborný posudek, výkresová dokumentace, krycí list), jejíž zpracování pro vás musí zajistit odborná osoba (energetický specialista, projektant) a na „formální“ část žádosti, kterou tvoří formulář žádosti v listinné podobě, popřípadě další dokumenty, jako např. plná moc, souhlasné prohlášení spoluvlastníků nemovitosti, doklad o právní osobnosti (subjektivitě) apod. Samotné podání žádosti probíhá prostřednictvím elektronického formuláře žádosti, který je dostupný na webových stránkách programu. Formulář žádosti je doplněn nejen o intuitivní pomůcky, které usnadní jeho vyplňování, ale také o automatickou kontrolu chybně zadaných údajů. Jeho vyplnění není tedy nijak složité. Žadatelé, kteří nedisponují elektronickým zařízením pro samotné podání žádosti, mají možnost navštívit kterékoliv z krajských pracovišť fondu, kde jim bude podání žádosti umožněno. V případě jakýkoliv problémů se můžete rovněž obrátit na Zelenou linku na telefonním čísle 800 260 500.
Ponechání starého kotle na tuhá paliva v objektu, ve kterém již byla realizována opatření ke snížení jeho energetické náročnosti, není nijak na škodu
Staré kotle mají obecně nízkou účinnost a jsou ekologicky neefektivní. Zvážíme-li navíc případné ponechání starého kotle v objektu, na kterém již byla realizována opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti objektu (např. zateplení obvodových stěn, výměna oken), lze jednoznačně dojít k závěru, že takové počínání je z hlediska úspor energie i finančních prostředků zcela neefektivní. Starý kotel, který je dimenzovaný na vyšší výkon než je reálná potřeba objektu po realizaci úsporných opatření a jeho účinnost je obvykle velmi nízká, nám generuje zbytečné náklady. Jen pro ilustraci, staré kotle na fosilní paliva mají účinnost cca 55 %, oproti tomu například nové kotle na pelety nebo štěpku mají účinnost 80-85 % (zdroj TZB-info). Z tohoto porovnání je patrné, že výměna zdroje tepla na vytápění a správná dimenze nového zdroje může přinést úsporu cca 25 % až 30 %.
V novém kotli na biomasu mohu topit čímkoliv
Nesmyslnost tohoto jednání lze podložit například následujícími body:
Pálení čehokoliv, co není palivem, respektive není určeným palivem pro daný typ kotle, znečišťuje životní prostředí. Čím mimo jiné dochází i k porušování závazných právních předpisů.
Při hoření některých látek se do vzduchu mohou uvolňovat životu a zdraví nebezpečné látky (jedy, karcinogenní látky apod.).
Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, může poničit kotel či snížit jeho životnost. Za nebezpečné je nutné považovat například i používání mokrého dřeva, které může kotel také poničit.
Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, výrazně zanáší a znečišťuje komín sazemi, dehtem a dalšími látkami vznikající při spalovaní nepovolených látek. Tím se nejen zvyšují náklady na údržbu komína, ale často se i zvyšuje riziko vzniku požáru.
Složité podmínky, nejasnosti, nemožnost doplňující a specifické informace
Kompletní podmínky programu a informace potřebné pro podání žádosti o podporu včetně Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory naleznete na webových stránkách programu.
K získání podrobných informací potřebných k podání žádosti i k dalším potřebným krokům, k vyřešení sporných záležitostí a k zajištění odpovědi na specifické otázky ohledně vašeho objektu a plánu slouží krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. Na krajských pracovištích naleznete proškolené zaměstnance, kteří sami provádí administraci žádostí a zároveň jsou vám k dispozici ke konzultacím. V úředních dnech jsou tito zaměstnanci připraveni zodpovědět vaše dotazy a prodiskutovat specifika vaší žádosti.
Zdlouhavá administrace a dlouhé čekání na vyplacení dotace
Jednou z hlavních změn programu Nová zelená úsporám pro rok 2015 je nově nastavený proces administrace žádostí, který umožňuje rychlejší vyplácení dotací. U žádostí podaných po realizaci podporovaných opatření, u kterých nebudou zjištěny žádné nedostatky, platí pravidlo 3+3+3 neboli:
3 týdny na formální a specifickou kontrolu (jsou-li sloučeny do jediné) od podání žádosti,
3 týdny na kontrolu doložené realizace a vydání Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. Registrace akce a Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu,
3 týdny na vyplacení dotace od vydání Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. Registrace akce a Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu.
U žádostí podaných po realizaci podporovaných opatření, u kterých nebudou zjištěny žádné nedostatky, je tak možné předpokládat vyplacení dotace již do 9 týdnů od jejího podání.