Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve čtvrtek vyhlásí druhou vlnu kotlíkových dotací. Úřad na ni má přichystány 3,4 miliardy korun a kraje mohou za své občany podávat žádosti od 31. března. Druhá vlna kotlíkových dotací počítá do dvou let s výměnou 35 tisíc starých kotlů za nové ekologické. Dotace ale tentokrát nepůjdou na pořízení nových kotlů na uhlí, ale jen na jeho kombinaci s biomasou, na plynové kotle a na tepelná čerpadla.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) slibuje, že se ve druhé vlně dostane i na další lidi s nízkými příjmy, kteří si výměnu kotle nemohli dovolit. Chce přesvědčit kraje, aby lidem kotle předplatily, nebo přímo proplatily faktury od dodavatele. „Fungovalo to dobře například v Královéhradeckém kraji. Navíc očekávám, že se do financování opět zapojí jednotlivé kraje i obce, takže ve výsledku budou mít lidé nový kotel takřka nebo úplně zadarmo,“ řekl Právu Brabec.
Pro občany výzvy z krajů na podzim
S kraji také vyjednává, aby lidé mohli podávat žádosti i elektronicky. Vyhlásit výzvy přímo pro občany by kraje mohly již na podzim. Jednání s MŽP Právu potvrdila i předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO). „Kraje by rády i nadále chtěly mít možnost vybrat si, zda zálohy na dotace fyzickým osobám budou či nebudou poskytovat. S ohledem na financování z dotačního titulu to totiž může být rizikové a je třeba to ještě prodebatovat,“ odpověděla.
Ohledně elektronického přijímání žádostí navrhuje podle ní ministerstvo krajům, aby žádosti přijímaly výhradně v této podobě. I zde chtějí mít kraje možnost volby tak, aby se respektovaly technologické možnosti a schopnosti občanů. „Osobně považuji za velmi důležité umožnit podávání žádostí o kotlíkové dotace všem zájemcům, a to elektronicky i klasicky písemně,“ zdůraznila.
MŽP chtělo původně v první vlně vyměnit 20 000 starých neekologických kotlů, v současnosti má ale už 30 000 žádostí. Zájem v krajích částečně už dopředu podle úřadu ovlivnila míra dotace, kterou krajům pro jejich občany přidělilo. Některé kraje měly k dispozici vyšší a některé nižší celkovou částku. Konkrétně ve Středočeském a Moravskoslezském kraji byl uspokojen nejvyšší počet zájemců, protože je zde nejvíce kotlů a zároveň velmi znečištěné ovzduší.
Moravskoslezský kraj přijal podle posledních dat MŽP žádosti za 550 milionů korun a Středočeský téměř za půl miliardy korun. O dotace byl velký zájem, což dokládá i jedna z doplňkových výzev v Moravskoslezském kraji. Lidé tam pětapadesátimilionovou částku „rozebrali“ za tři minuty. Nově majitelé domů s horšími energetickými vlastnostmi nebudou muset povinně provádět další mikroenergetická opatření. Původně podmínky dotací striktně nařizovaly, že u domu, který nesplňuje požadavky na energetickou třídu C, musejí majitelé provést s výměnou kotle i další úpravy – zateplit střechu, sklep nebo podlahy, opravit fasádu nebo vyměnit okna. To se nyní ruší.
Dotace, ale ne na uhlí
Celkem je v Operačním programu Životní prostředí pro tyto dotace devět miliard korun, má se za ně vyměnit až 100 000 starých kotlů. Ministerstvo věří, že se tím zlepší kvalita ovzduší v Česku, které nejvíce zhoršuje právě vytápění domácností. Ty díky novému kotli mohou podle odhadu úřadu navíc ročně na vytápění uspořit až šest tisíc korun.
„Když se řekne, že to je kombinovaný kotel, tak to znamená, že je konstruován tak, že se v něm dá spalovat ledacos. Nedá se to zkontrolovat“ řekl Bedřich Moldan, profesor ekologie.
České republice dotace na uhelné kotle nedoporučila Evropská komise a podle ministerstva o ně stejně nebyl nijak velký zájem. Až 40 procent žadatelů chtělo kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotel na uhlí jen každý zhruba desátý. Kromě nich si mohou pořídit tepelná čerpadla, kotle na plyn nebo čistě na biomasu. Aby mohli v budoucnu v případě zdražení uhlí nebo třeba při omezení dostupnosti uhlí přejít na topení biomasou.
„Jen pro pořádek pro ty, kteří nás za podporu uhelných kotlů v předchozí vlně dotací kritizovali nebo kritizují: nové ekologické kotle, byť na uhlí, vypustí do ovzduší mnohonásobně nižší emise prachu a znečišťujících látek než staré kotle 1. a 2. emisní třídy,“ podotkl Brabec.
Efekt za dva roky
Ty hnědouhelné podle odborníků ročně vyprodukují až 180 kilogramů prachových částic, 250 kilogramů organických látek a desítky tisíc miligramů rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, zatímco nové kotle podle výrobců ročně jednotky miligramů. Podle profesora ekologie z Univerzity Karlovy Bedřicha Moldana sice mohou kombinované kotle přinést částečné zlepšení, ovšem když budou lidé topit tak, jak radí výrobce. Pochybuje ale, že to přesně dodržují.
„Když se řekne, že to je kombinovaný kotel, tak to znamená, že je konstruován tak, že se v něm dá spalovat ledacos. Nedá se to zkontrolovat,“ odpověděl. Domnívá se rovněž, že se efekt kotlíkových dotací na zlepšení ovzduší pozná nejdříve za dva roky, až bude vidět výsledek měření koncentrací prachových
částic.
Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/432248-kotle-jen-na-uhli-dotace-nedostanou.html