Elektrárny vydělávají na přebytku energie v síti. Mění ji na teplo

Nízké ceny elektřiny přiměly vlastníky elektráren lepit ztráty ochranné soustavy. Našly proto novou formu výdělku – při přebytku energie v síti ji mění na teplo, které dodávají do měst.

 

Společnost Ško Energo, jejímž hlavním posláním je zajištění spolehlivých dodávek energie pro největší tuzemskou automobilku, rozjela na konci loňského roku nový byznys. Díky investici do nového elektrokotle v hodnotě jednoho milionu eur pomáhá stabilizovat přenosovou soustavu proti přetížení a brání tak blackoutu. Zjednodušeně řečeno, pokud je elektřiny v drátech přebytek, Ško Energo pohotově kotel nahodí a nadbytečnou energii přemění na teplo, kterým pak zásobuje obyvatele Mladé Boleslavi. Za tuto připravenost jí provozovatel soustavy ČEPS platí. „Pro mnoho tepláren je to byznys a i my si chceme přilepšit,“ vysvětluje iniciátor projektu Miroslav Žďánský, co Ško Energo k investici motivovalo.

 

„Škodovácká elektrárna“ není zdaleka jediná, koho takzvané podpůrné služby v poslední době zaujaly. O vyrovnávání sítě má zájem stále více poskytovatelů. Na začátku desetiletí splnilo podmínky ČEPS pro účast v soutěžích na podpůrné služby 14 subjektů, dnes už jich je 22.

 

Záplata na nízké ceny elektřiny

 

Důvodů pro zvýšený zájem je hned několik. V prvé řadě proměna evropské energetiky směrem k těžko regulovatelným obnovitelným zdrojům. „Když svítí slunce a zafouká, tak normální elektrárny nejsou schopny rychle reagovat a v síti je přebytek. Někdo tedy musí být schopen tuto energii zužitkovat,“ vysvětluje Žďánský. K podobným mimořádným opatřením přistupují operátoři stále častěji. Odstavit velký konvenční zdroj, jako jsou třeba jaderné elektrárny, totiž není nic jednoduchého, a proto musí mít ČEPS nasmlouvané jiné poskytovatele, ochotné rychle elektřinu do sítě dodat, nebo ji z ní naopak odebrat.

 

Podle mluvčí ČEPS Barbory Peterové má vliv i rozvoj technologií, který umožňuje zapojení těch poskytovatelů, kteří dříve nemohli podmínky ČEPS naplnit. Další důvod je ekonomický a spočívá v poklesu cen elektřiny na burzách. Provozovatelé elektráren hledají cesty, jak výpadek zisků způsobený levnou elektřinou zalepit, a nabídka služeb proti blackoutu je jednou z možností. „Na trhu s podpůrnými službami nyní soutěží větší množství subjektů, než tomu bylo dříve. Je to i důsledkem nižší velkoobchodní ceny elektřiny, takže se výrobci snaží hledat na trhu další alternativy, kde mohou své zdroje uplatnit,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

 

Podíl ČEZ na podpůrných službách klesá
Sám ČEZ na rostoucí konkurenci spíše tratí. Polostátní společnost sice stále trhu s podpůrnými službami dominuje, její podíl však v loňském roce poklesl pod 40 procent. Ještě před pěti lety poskytoval ČEZ více než 62 procent podpůrných služeb. Naopak stále větší díl koláče se daří ukusovat třeba provozovateli kladenské a zlínské elektrárny společnosti Alpiq, Sokolovské uhelné, Plzeňské teplárenské spadající do holdingu EPH Daniela Křetínského, ale i řadě menších tepláren a elektráren. Rostoucí konkurence je dobrá zpráva pro ČEPS a v konečném důsledku i pro spotřebitele elektřiny. Náklady na provoz soustavy se totiž plně přenášejí do účtů za elektřinu.

 

Z výročních zpráv ČEPS je patrné, že tyto náklady každoročně klesají a společnosti se daří v soutěžích dosahovat čím dál nižších cen. „Pokles cen je způsoben jak poklesem ceny silové energie na trhu, tak zvyšujícím se počtem poskytovatelů a narůstající konkurencí,“ vysvětluje mluvčí ČEPS Peterová. Zatímco ještě před pár lety stály podpůrné služby ČEPS více než sedm miliard korun ročně, podle poslední zveřejněné uzávěrky za rok 2015 to bylo méně než šest miliard.

 

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/elektrarny-ceps-prenosova-soustava-prebytek-fa5-/ekonomika.aspx?c=A170418_2319535_ekonomika_rts

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *