Archiv Srpen 28, 2017

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů

Vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center měst. Mezi návrhy je také možnost zrychleného odepisování pro podnikatele nebo možnost kombinace dotace na pořízení s operativním leasingem. Opatření vyplývají z vládního Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu ČR, který je v meziresortním připomínkovém řízení. Schvalovat by jej měla ještě současná vláda během září.

 

Na vytvoření akčního plánu se dohodli zástupci automobilového průmyslu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) letos v únoru. Plán je součástí memoranda, které mají automobilky s vládou v září uzavřít. Vedle elektromobility se zabývá rozvojem autonomního řízení a digitalizace automobilového provozu.
 
Elektromobily jsou stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon. Ročně se jich v Česku prodají řádově stovky. Již od loňského roku mohou státní organizace žádat na pořízení ekologických vozidel dotaci od ministerstva životního prostřední a firmy od ministerstva průmyslu a obchodu. Její čerpání ale nebylo možné kombinovat s operativním leasingem.

 

O možnosti zrychleného odepisování elektromobilů akční plán uvažuje v letech 2019 až 2025, již do konce letošního roku by pak mohla být zavedena barevně odlišená registrační značka pro elektromobily, která by jim umožnila vjezd do center měst nebo využití vyhrazených jízdních pruhů pro MHD. V příštím roce by mělo ministerstvo dopravy zavést osvobození elektrických aut od správního poplatku 800 Kč za registraci a dálničního poplatku, který je v současnosti 1500 Kč ročně.

 

Stát by měl rovněž ještě letos analyzovat možnosti podpory budování dobíjecích stanic a jejich provozu. Provozní podpora by mohla být formou provozní dotace, zvýhodněného distribučního tarifu nebo umožnit flexibilnější sjednávání rezervovaného příkonu či zjednodušeného postupu připojování nabíjecí infrastruktury.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Read more »

Jak realistické jsou plány zakázat auta na benzin a naftu?

Jak realistické jsou plány zakázat auta na benzin a naftu?

Zákaz prodeje automobilů s benzinovým či naftovým motorem od roku 2040, 2030 i 2025. Stále více vlád navrhuje právě to. Jak vážně ale máme tyto termíny brát? Téma postupné eliminace motorů spalujících tradiční paliva z trhu se dostalo do popředí kvůli skandálu, který odstartovala německá automobilka Volkswagen, když se v USA přiznala k podvádění při testech emisí naftových motorů. Dalším krokem byl požadavek měst v Německu, a nejen tam, nepouštět do centra vozy s naftovým motorem.

 

Politické ideje ale přinášejí překážky do reálného světa. Za prvé je třeba vybudovat zásadně víc nabíjecích stanic, což si vyžádá nemalé náklady. Když k tomu připočteme miliony pracovních míst spojených s výrobou spalovacích motorů, je v řadě ohledů nesmírně těžké udělat politické rozhodnutí.

 

„Domnívám se, že většina lidí, zejména ve městech, chce změnu,“ říká podle agentury AP člen Zelených Dieter Janacek, jehož strana požaduje ukončit prodej benzinových a naftových aut do roku 2030. Řada lidí podle něho pohlíží na spalovací motory skepticky právě proto, že s emisemi musí žít. Více než polovina obyvatel širšího centra Mnichova, kde Janacek žije, ani nemá vlastní auto.

 

Zatím však neexituje dostatek veřejných nabíjecích stanic, takže delší výlet elektromobilem je prakticky nemožný. Podle odborníků se elektřina v pohánění automobilů vyrovná benzinu a naftě co do nákladů a pohodlí někdy kolem roku 2020. To už by měla existovat lepší infrastruktura a baterie by měly mít větší výdrž.

 

A pak je tu dopad na výrobce benzinových a naftových motorů. Pokud nebudou smět do prodeje od roku 2030, zákaz bude mít v Německu přímý i nepřímý dopad na více než 600.000 pracovních míst, což představuje deset procent práceschopného obyvatelstva. Vyplývá to ze studie Sdružení automobilového průmyslu. Možná právě proto jsou vládní termíny ukončení prodeje tradičních motorů tak vágní, podotýká AP.

 

Průbojné je v tomto směru Norsko, ale i tam je termín 2025 definován jako cíl, kterého má být dosaženo, nikoli jako pevné datum zákazu. Norsko chce v té době zakázat prodej benzinových a naftových vozů, hybridních aut se týkat nemá. Francie a Británie koketují s rokem 2040. To je ale za tak dlouho, že u moci bude jiná politická garnitura, navíc vývoj technologie je dnes těžké předpovědět.

 

„Je snadné něco říct, zvlášť když v roce 2040 už dnešní politici nebudou rozhodovat. Realita je ale jiná,“ prohlásil Brett Smith z michiganského Střediska pro výzkum v automobilovém průmyslu. Co se stane s hodnotou aut se spalovacím motorem, která budou jejich majitelé muset prodat? Co se stane s čerpacími stanicemi a jejich vlastníky? „To všechno jsou stěžejní otázky, na které politici při vyslovení termínů ve skutečnosti ani nechtějí myslet,“ říká Smith.

 

Stejně jako termíny jsou důležité i pobídky, které vlády nabízejí automobilovému odvětví a spotřebitelům. V Norsku není elektřina zatížena 25procentní daní z přidané hodnoty ani jinými poplatky. Nutno podotknout, že valná část produkce elektřiny v Norsku pochází z vodních elektráren, nikoli ze spalování fosilních paliv. To znamená, že vyšší poptávka automobilistů po elektřině neznamená více emisí.

 

Výrobci automobilů v současné době investují jak do modernizace tradičních motorů, tak do nových technologií. Například německý Daimler vynaložil tři miliardy eur (78 miliard Kč) na vývoj nového nízkoemisního dieselového motoru, který je již v některých sedanech třídy E. Současně dává deset miliard eur (260 miliard Kč) do vývoje vozů s elektrickým motorem a do technologie autonomního řízení.

 

Definovaná data jsou „spíše pokyny, a teprve když se termín přiblíží, zjistíme, co dělat. Není to nerozumný přístup,“ soudí Smith. A jak v této souvislosti uvedl ředitel Střediska pro výzkum automobilového průmyslu při univerzitě v Duisburgu Ferdinand Dudenhöffer, stanovení termínů je pro podniky přínosné. Jasné datum znamená, že si pro budoucnost mohou vytvořit jasný plán.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Read more »

Biomasa jako náhrada uhlí? Ukvapenost se nemusí vyplatit!

Biomasa jako náhrada uhlí? Ukvapenost se nemusí vyplatit!

Biomasa je považována za ekologicky čistý zdroj energie…
 
V roce 2015 dosáhl v ČR podíl biomasy na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 22 % a předpokládá se další růst. Nedávné evropské zkušenosti s negativními dopady zvyšování podílu biopaliv v dopravě na asijské pralesy ale nabádají k opatrnosti při jejím masivním prosazování.
 
Velká Británie se zavázala snížit do roku 2050 své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 80 %. Spoléhá přitom sice i na jaderné a plynové elektrárny, ale výstavba těchto nových zdrojů nabírá zpoždění. Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax (výkon 4000 MW, tedy zhruba stejně jako Dukovany a Temelín dohromady) přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet místo uhlí. Drax spotřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady.
 
Dánská firma Dong Energy snížila od roku 2003 ve svých elektrárnách spotřebu uhlí z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat pouze biomasu. Bude na to potřebovat přibližně 7 milionů tun pelet. Dosud většinu potřebného dřeva dováží z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Německo, které se rozhodlo zcela zbavit jaderných elektráren, má v uhelných zdrojích instalovaný výkon 50 GW. Kdyby jen část německých uhelných elektráren přešla na biomasu, dojde k dalšímu radikálnímu zvýšení dovozu dřeva do Evropy.
 

Pokud by Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách, spotřebovala by až 200 milionů tun dřevěných pelet ročně. Ještě v roce 2014 jich ale vyprodukovala jen 13,5 milionů tun. Již tehdy pokryl dovoz ze Skandinávie a Pobaltí jen dvě třetiny potřeby, zbytek se musel dovézt z mimoevropských zemí. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem půl miliónu čtverečních kilometrů, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.
 

Doprava biomasy přes velké vzdálenosti nedává kvůli emisím příliš smysl. Další zátěží je způsob pěstování – u některých rostlin se intenzivně používají hnojiva a pesticidy, které zamořují okolní prostředí. Vzniká rovněž otázka, jak se evropský rozvoj energetického využívání biomasy projeví v ekologii ostatního světa. Zda se v blízké budoucnosti například nemůže opakovat situace, kdy dotovaná produkce biopaliv pro evropská auta výrazně přispěla k nárůstu spotřeby palmového oleje a tím k devastaci pralesů např. v Indonésii.
 
Česká biomasa
 
V roce 2015 bylo podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR vyrobeno z biomasy 2 091 GWh elektřiny (zhruba 2,5 % celkové hrubé výroby elektřiny) a 77 PJ tepla. Vládou schválená Státní energetická koncepce plánuje do roku 2040 zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 160 PJ. Snižování produkce CO2 chce zajistit především výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, které jsou stále jediným velkým zdrojem schopným vyrábět elektřinu bez emisí a zároveň bez ohledu na denní dobu a počasí.
 
Některé ekologické organizace ale pro Česko prosazují mnohem intenzivnější využití biomasy na úkor jádra. Zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 290 petajoulů, jak navrhují např. Greenpeace, by vyžadovalo zabrat pro její produkci 1,3 až 3 milionu hektarů půdy (tedy 16-38 % povrchu ČR), podle druhu použité rostliny.
Popisek k foto: V Česku používá biomasu jako doplněk klasického uhelného paliva v několika svých tepelných elektrárnách například společnost ČEZ. Podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny ČEZ v roce 2016 dosáhl 500 GWh.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Read more »

Podíl hybridů a elektromobilů letos přesáhl jedno procento

Podíl hybridů a elektromobilů letos přesáhl jedno procento

Podíl hybridních aut a elektromobilů na celkovém trhu v ČR letos v pololetí přesáhl jedno procento, loni to bylo méně než 0,6 procenta. Celkem se letos za šest měsíců prodej aut na elektrický pohon zdvojnásobil na 1492 elektromobilů a hybridů, což je zároveň o 26 víc než prodaných aut na CNG. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

 

Nejúspěšnějším prodejcem a dlouhodobým průkopníkem kombinace konvenčního spalovacího motoru a elektromotoru je automobilka Toyota. Letos prodala v Česku 994 hybridních aut a její prémiová značka Lexus je druhá se 125 vozy. Následuje BMW se 121 auty na elektrický nebo hybridní pohon.

 

„Každý pátý prodaný model Toyoty v České republice už má hybridní pohon. U značky Lexus je podíl hybridních modelů dokonce přes 80 procent. Naše dosavadní letošní výsledky míří již k 1200 prodaným hybridní vozům od začátku roku. Celkem jsme v ČR prodali už skoro 4000 hybridních aut,“ uvedl ředitel českého zastoupení Toyoty a Lexusu Martin Peleška.

 

Mezi ojetinami zatím hybridy a elektromobily příliš netáhnou. V poptávce po autech na alternativní pohon vedou podle provozního ředitele skupiny AAA Auto Petra Vaněčka vozy na LPG a roste zájem o auta na stlačený zemní plyn, tedy CNG. „U hybridů zaznamenáváme každoročně lehký nárůst v prodejích, čisté elektromobily jsou v našich autocentrech stále spíše raritní záležitostí. Obecně platí, že u každé nové technologie chvíli trvá, než jí zákazníci začnou důvěřovat. Stejné je to i v tomto případě,“ dodal.

 

Hybridní pohon je lehčí, má jednodušší motor složený z méně dílů, čímž se podle odborníků snižuje pravděpodobnost, že se některý z nich porouchá. Záruka na baterie bývá přes deset let a mnohdy může přežít auto i majitele, dlouhou životnost zaručuje vlastní chladicí systém.

 

V současnosti jsou na trhu jak klasické hybridy, u kterých se baterie dobíjí hlavně při brzdění, tak plug-in hybridy s dobíjením z elektrické zásuvky. Elektromotor slouží hlavně pro rozjezdy a pomalé průjezdy měst, spalovací motor pro dopravu na delší vzdálenosti.

 

Česká vláda chystá sérii opatření na podporu elektromobilů. Navrhuje, aby nemusely platit dálniční známky či registrační poplatky a měly bezplatný vjezd do center měst. Mezi návrhy je také možnost zrychleného odepisování pro podnikatele nebo možnost kombinace dotace na pořízení s operativním leasingem. Elektromobily jsou však stále výrazně dražší než vozy na konvenční pohon, ročně se jich proto v ČR prodají řádově stovky.

 

Zdroj: ČTK

Read more »

Čína i OECD: úprk od uhlí, skoro čtvrtina elektřiny je obnovitelná

Čína i OECD: úprk od uhlí, skoro čtvrtina elektřiny je obnovitelná

2016: velký propad uhlí a stále víc plynu a obnovitelných zdrojů. Tak shrnuje respektovaná Mezinárodní energetická agentura (IEA) loňský celosvětový trend ve své čerstvé publikaci [1]. V Česku obnovitelné zdroje už několik let stagnují.

 

Tři hlavní závěry z nové publikace jsou:
 
– dramatický propad v těžbě uhlí proběhl v Číně a zemích OECD. Jen v Číně, která pálí polovinu světové spotřeby uhlí, klesla těžba uhlí o 320 miliónů tun (tj. o 9 %). To je zhruba tolik, kolik ročně vytěží Jihoafrická republika, pátý největší vývozce uhlí na světě. Velký pokles uhlí zaznamenaly i Spojené státy a Velká Británie. K menšímu růstu došlo naopak v Indii a Vietnamu. Globální spotřeba uhlí meziročně klesla o 2 %.
 
– Stále naopak roste spotřeba zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zemní plyn se ve výrobě elektřiny poprvé v historii dotáhl v zemích OECD na úroveň výroby z uhlí.
 
– Výroba elektřiny z OZE vzrostla v zemích OECD meziročně o 3,8 % a celkem z OZE pochází již 23,8% elektřiny. Růst je tažen zejména větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Mezinárodní energetická agentura si všímá, že průměrné meziroční tempo růstu mezi lety 1990 a 2016 je u větrných elektráren 21 % a u fotovoltaických dokonce 43 %.

 

O vývoji obnovitelných zdrojů v EU vyšly statistiky letos koncem března [2]:
 
– Největší podíl na nových instalacích za loňský rok v EU drží větrné elektrárny (celkem 12 490 MW; 51 % všech nových instalací). Na druhém místě je fotovoltaika (6 700 MW; 27,4 %) a na třetím zemní plyn (3 115 MW, 12,7 %).
 
– Z uhelných zdrojů bylo do provozu uvedeno pouze 243 MW (ale odstaveno 7 510 MW). Jaderný zdroj žádný.
 
– Celkovou (kumulativní) instalovanou kapacitou se loni větrné elektrárny staly druhým nejrozšířenějším evropským zdrojem elektřiny, hned po plynu. Třetí v pořadí, vodní elektrárny, vítr předehnal předloni a čtvrté jaderky už v roce 2013.
 
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

 

,,Ve světě přibývají větrné elektrárny dvacetiprocentním tempem a fotovoltaické dokonce ještě dvakrát rychleji a to už třetí dekádu. V Česku poslední roky čisté zdroje stagnují. Loni tu vzniklo pouze pár stovek malých střešních fotovoltaik a 3 biomasové výtopny. Větrná elektrárna se tu nepostavila už od roku 2014 a když si odmyslíme pár výjimek, tak se obávám, že i příští a přespříští rok budou stagnovat dál. Je to škoda a úkol pro příští vládu: obnovitelné zdroje můžou pomoct lidem a podnikatelům i v Česku snížit účty za elektřinu a teplo i naši závislost na špinavém uhlí i dovozu plynu a jaderného paliva.“

Read more »

Příspěvek státu podporované energii se pro rok 2018 asi nezmění

Příspěvek státu podporované energii se pro rok 2018 asi nezmění

Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energií se pro příští rok pravděpodobně nezmění. Na podporu elektřiny a tepla plánuje stát pro 2018 ze státního rozpočtu poskytnout 26,2 miliardy korun, stejně jako letos. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které je v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny.

 

Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Část podpory, kterou nepokryje dotace ze státního rozpočtu, zaplatí převážně spotřebitelé. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun.

 

Nařízení vlády kromě limitu peněz nestanoví žádné podmínky, jak mají být dotace použity, ani další náležitosti, které upravuje zákon o podporovaných zdrojích energie. Norma je nicméně nutným předpokladem k čerpání těchto dotací.

 

Zdroj: http://www.enviweb.cz

Read more »

Firmy mohou díky akumulaci obnovitelné energie výrazně ušetřit, MPO je v tom podpoří dvěma miliardami z evropských peněz

Firmy mohou díky akumulaci obnovitelné energie výrazně ušetřit, MPO je v tom podpoří dvěma miliardami z evropských peněz

Ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu spustilo výzvu k podávání žádostí o dotace v rámci programu Úspory energie. Firmy tak mohou žádat o finanční podporu určenou na pořízení technologií na výrobu a ukládání vlastní energie ve výši desítek miliónů korun. Fotovoltaika s akumulací firmám kromě výrazných úspor na energiích přináší i konkurenční výhody, baterie navíc fungují jako záložní zdroj v případě výpadku sítě.

Od poloviny června až do poloviny října mohou firmy žádat až o 100 miliónů korun na solární panely a baterie, ve kterých lze energii ukládat pro větší energetickou soběstačnost. Výzva MPO Úspory energie – Fotovoltaické systémy s nebo bez akumulace pro vlastní spotřebu platí pro firmy všech velikostí, místo realizace ale musí být mimo Prahu. Cílem této výzvy je zvýšení energetické účinnosti podnikatelského sektoru a podpora využívání obnovitelných zdrojů. Malé firmy mohou získat dotaci až do výše 80 % nákladů, střední firmy do 70 % a velké do 60 %. Minimální výše finanční podpory je 300 000 Kč, maximální 100 000 000 Kč. Na dotační výzvu jsou podle plánu alokovány dvě miliardy korun.

 

Výroba vlastní obnovitelné energie je ekonomická a ekologická, firmě přináší konkurenční výhody i v podobě dobré reputace. Pro efektivitu spotřeby energie se vyplatí solární panely doplnit baterií. ,,Baterie umožňují skladování energie pro chvíle, kdy je nejvíce potřeba. Ve firmě tak snadno pokryjí špičky výroby, i když zrovna v tu chvíli slunce nesvítí. V případě výpadku sítě navíc fungují jako spolehlivý záložní zdroj,“ říká Tomáš Jelínek z plzeňské firmy NetPro systems, která letos rozjela sériovou výrobu baterií EnergyCloud. Firmy se podáním žádostí o dotaci nyní k realizaci nezavazují. Výběrová řízení a realizace pak budou přicházet na řadu následně v polovině roku 2018.

 

Zdroj: http://www.enviweb.cz

Read more »