Archiv Červenec 26, 2017

Energetické zdroje se souhlasem EU dostanou zpětně podporu

Energetické zdroje se souhlasem EU dostanou zpětně podporu

Některé české energetické zdroje, které získaly souhlas Evropské komise, mohou zpětně získat finanční podporu. Rozhodla o tom v pondělí vláda.
Informovalo o tom ministerstvo průmyslu. Úprava podle ministerstva umožňuje Operátorovi trhu s elektřinou (OTE) vyplatit zpětně podporu těm zdrojům, které ji po určitý čas nedostávaly, ale schválení Bruselu už nyní mají. Podle MPO jde o 414 zdrojů, kterým má být zpětně uhrazena podpora v předpokládané výši 323,4 milionu korun.

 

„Vycházíme ze skutečnosti, že právo na podporu vzniká oprávněnému subjektu účinností zákona. Praktická realizace práva je ale možná až po splnění odkládací podmínky, tedy po získání kladného rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie,“ uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

 

Schválený materiál nahradí nařízení z konce roku 2015. Dokument měl tehdy umožnit Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) vypsat podporu pro většinu výrobců energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2016 ve výši až 42 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu Bruselu odmítal úřad předloni podporu řadu měsíců vypsat. Výplatu nakonec umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové vydáním podmíněného cenového rozhodnutí tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda. Vitásková ho následně odvolala.

 

„Vítáme dnešní rozhodnutí vlády jako krok, který pomůže řešit ekonomické problémy, do nichž se řada provozovatelů kogeneračních výroben elektřiny nedostala vlastní vinou, a alespoň částečně stabilizuje značně pošramocenou důvěru investorů,“ uvedl v reakci předseda výkonné rady Teplárenského sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek.

 

V současné době drtivá většina podporovaných zdrojů v Česku notifikaci EU má, chybí pouze zdrojům kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) uvedeným do provozu mezi roky 2013 až 2015.

 

Vitásková dříve uvedla, že v případě schválení všech notifikací se očekávají náklady na podporu podporovaných zdrojů energie v ČR v letošním roce zhruba 46 miliard korun. Stát letos poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, meziročně o zhruba čtyři miliardy Kč více. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

 

Podporu zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí OTE na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun.

 

Zdroj: www.tzb-info.cz

Read more »

Obnovitelný rok 2016: rekordní růst nových projektů šetrné energetiky

Obnovitelný rok 2016: rekordní růst nových projektů šetrné energetiky

Loni přibylo rekordní množství nových instalací obnovitelných zdrojů energie, díky poklesu ceny technologií se to podařilo za menší objem investic. Rok 2016 byl také třetím v řadě, kdy emise oxidu uhličitého z energetického sektoru nerostly, zatímco ekonomický růst si polepšil o 3 procenta. Obnovitelné zdroje nyní tvoří 19,4 % veškeré světové energie a vyrobí téměř 25 % veškeré elektrické energie. Aktuální data vyplývají z tento týden publikovaného komplexního přehledu REN 21.

 

Investice do nových projektů obnovitelných zdrojů byly dvakrát větší než investice do nových fosilních zdrojů. I přesto klesly celkové investice do zelené energetiky na 241 miliard dolarů (oproti 312 miliardám dolarů v roce 2015). Vyšší podíl nových instalací obnovitelných zdrojů umožnil průběžný pokles investičních nákladů.

 

Rok 2016 zaznamenal 161 gigawattů (GW) nové instalované kapacity obnovitelných zdrojů, což je nárůst o 9 % k předchozímu roku. Téměř polovinu (47 %) nového světového výkonu šetrných zdrojů energie tvoří fotovoltaika: loni přibylo 75 GW solárních elektráren. Každou hodinu tak na světě bylo k síti připojeno 31 tisíc fotovoltaických panelů. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren tak překročil 300 GW. Na větrnou energetiku připadá přírůstek 55 GW (34 %). Celkový instalovaný výkon větrných turbín ve světě dosahuje výkonu 487 GW.

 

,,Celosvětové úsilí proměny energetiky směřuje k vyššímu zastoupení šetrných zdrojů energie. Instaluje se více větrných turbín nebo solárních panelů za méně peněz. Obnovitelné zdroje na řadě trzích poráží uhelné nebo jaderné elektrárny. Česká republika je bohužel státem, kde loni naopak podíl obnovitelných zdrojů poklesl. Pomalé oživení nastává alespoň v české solární energetice, kde začaly přibývat nové projekty na střechách rodinných domů a firem,“ srovnává zahraniční a české zkušenosti v přístupu k proměně energetiky Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

 

Tržní podpora obnovitelných zdrojů zabírá – i přes dotace pro uhlí
Pokles nákladů na budování nových projektů větrných nebo solárních elektráren v Dánsku, Indii, Mexiku nebo Spojených arabských emirátech potvrdil, že obnovitelné zdroje mohou být cenově výhodnější než výroba energie z fosilních či jaderných zdrojů. Několik solárních projektů se v roce 2016 dostalo pod cenu 0,03 dolarů za kilowatthodinu.

 

Ekonomice obnovitelných zdrojů se daří, i přesto že dotace pro fosilní paliva stále převyšují podporu obnovitelných zdrojů, a to v poměru 4:1. Fakt, že za každý utracený dolar do šetrných zdrojů státy utratí 4 dolary na fosilní paliva, vytváří nevyrovnanou situaci na trhu. 50 zemí se proto ke konci roku 2016 zavázalo k ukončení dotací fosilních paliv.

Chytrý byznys a šetrná energie pro města
Korporátní odpovědnost a chytrý byznys – společnosti jako Google nebo Facebook společně s progresivními městy táhnou sektor obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti tam, kde státní motivace zůstává pozadu. ,,Řada měst a firem v USA nebo EU má jasné strategie, které je postupně vedou k dosažení 100 % dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Můžeme mezi nimi najít takové leadery trhu jako jsou Google, IKEA nebo města jako Chicago, Vancouver či Švédské Malmö. Jejich důvěra ve využití obnovitelných zdrojů by měla být jasným signálem pro vlády, aby podnikly maximální kroky k zastavení dotací pro fosilní paliva a podpořily obnovitelné zdroje energie. Jde často o jednoduchá opatření jako jsou instalace solárních panelů na budovách, nákupy elektromobilů nebo impulsy vedoucí k výstavbě energeticky šetrných budov,“ dodává konkrétní zkušenosti byznysu a měst Ondřej Šumavský, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

 

Zelení premianti
Čína reprezentuje 46 % nových instalací fotovoltaiky, následována USA (20 %) a Japonskem (11 %). Ve státech EU bohužel solární energetika v posledních letech stagnuje. Přesto některé evropské země patří k těm, které mají vysoký podíl solární energetiky na spotřebě elektřiny: Itálie – až 9 % nebo Německo 7 %.

 

Čína vede i v instalaci větrných turbín s dalšími 23,4 GW v roce 2016, USA na druhém místě s 8 GW nových projektů, následované Německem s 5 GW nových zdrojů v minulém roce. Státem s největším podílem větrné elektřiny je Dánsko (téměř 40 %), následované Irskem a Portugalskem.

 

Tahoun inovací
V roce 2016 se prodalo na 775 tisíc elektromobilů a ke konci roku jich bylo na silnicích ke 2 milionům. Elektromobilita také přispěla k prodeji bateriových systémů, které zaznamenaly nárůst o 0,8 GW. Právě u akumulace energie se očekává velký růst v následujících letech, a to především v integraci se střešní fotovoltaikou.

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Read more »

Výhradně elektromobily a hybridy. Volvo chystá od roku 2019 radikální krok

Výhradně elektromobily a hybridy. Volvo chystá od roku 2019 radikální krok

Švédský výrobce osobních aut Volvo Car Group nyní přesouvá zájem od vozů s čistě spalovacím motorem směrem k elektrickým a hybridním automobilům. Firma čerstvě oznámila, že všechny nové modely uvedené na trh od roku 2019 budou plně elektrické nebo hybridní.

 

Volvo se tak stává první velkou tradiční automobilkou, která určila datum, od kdy plánuje ukončit výrobu aut pouze se spalovacím motorem. Elektrické vozy jsou už v odvětví dlouho trendem. Existují i výrobci čistě elektrických aut, například americká Tesla Motors. Volvo bude nadále vyrábět spalovací motory pro modely, které budou uvedeny na trh před oznámeným datem. Současně chce ale začít ve všech svých modelových řadách nabízet elektrické nebo hybridní vozy.
 

V praxi to znamená, že v budoucnu nebude v nabídce žádný model Volvo bez elektrického motoru. „Toto prohlášení znamená konec aut poháněných jen spalovacím motorem,“ uvedl generální ředitel značky Hakan Samuelsson. „Záleží na zákaznících,“ vysvětluje Samuelsson. „Jelikož stále více lidí vyžaduje elektrifikovaná vozidla, chceme umět reagovat na jejich současné, ale i budoucí potřeby.

 

Mezi roky 2019 a 2021 plánuje švédská značka představit pět nových, čistě elektrických vozů. Tři z nich pod značkou Volvo a dva pod značkou Polestar. Výkonným ředitelem této divize se stane Thomas Ingenlath, designér, který stojí za aktuálním stylistickým jazykem volv. Plně elektrické modely následně doplní řada benzinových a dieselových plug-in a mild hybridů využívajících napětí 48 voltů, čímž vznikne jedna z nejširších nabídek elektrifikovaných vozů v rámci automobilového průmyslu.

 

Vedení Volva zároveň prohlásilo, že chce do roku 2025 prodat jeden milion elektromobilů.
 

Od roku 2010, kdy firmu od amerického výrobce aut Ford Motor koupila čínská skupina Geely, automobilka Volvo silně investovalo do nových modelů a továren. Vybudovala si tak pevnou pozici na trhu prémiových vozů, jemuž dominují větší konkurenti, zejména německé automobilky Mercedes-Benz a BMW.

 

Součástí strategie firmy je i přijetí nových technologií, které umožňují vyšší výkon elektrických vozů a také autonomní řízení. Minulý měsíc firma oznámila, že přemění svůj podnik Polestar na samostatnou značku, která se zaměří na elektrické vozy s vysokým výkonem. Měla by se stát konkurentem vozům Tesla a Mercedes AMG. Volvo se rozhodlo zaměřit na elektrické vozy asi i díky svému čínskému majiteli. Čína je nyní jedničkou v oblasti prodeje elektrických aut a Geely je jedinou čínskou automobilkou, která vyrábí vozy pro Spojené státy. Podle údajů webu EV-Volume.com se v Číně loni prodalo téměř 265 000 čistě elektrických vozů, zatímco v celé Evropě 110 000.

 

Celosvětově je trh s čistě elektrickými vozy stále ještě malý, na celkovém prodeji aut měly loni elektrické vozy podíl méně než jedno procento. Výroba se ale zvyšuje. Od ledna do března celosvětový prodej elektrických a hybridních vozů s nabíjením baterie ze zásuvky vzrostl o 40 procent na 191 700.

 

Zdroj: http://auto.idnes.cz

Read more »

Jak se zlepšila podpora fotovoltaiky s akumulací pro firmy v roce 2017?

Jak se zlepšila podpora fotovoltaiky s akumulací pro firmy v roce 2017?

Ministerstvo Průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo dne 16. 6. 2017 dotační výzvu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), programu Úspory energie, která nabízí dotace na fotovoltaické systémy s/bez akumulace k pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie podnikatelských subjektů.

Výzva je vyhlášená v rámci programu Úspory energie, jehož hlavním cílem je úspora primárních energetických zdrojů. V tomto programu je na celé programové období vyčleněno přibližně 20 mld. Kč. Program se od počátku potýkal s malým zájmem žadatelů, od jeho spuštění byly do poloviny letošního roku podány žádosti o dotaci za přibližně 5,5 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že se časově nacházíme již v druhé polovině programového období, objem žádostí o dotaci v tomto programu by měl být ideálně dvoj až trojnásobný. Aktuálně vyhlášená výzva má za cíl povzbudit zájem o čerpání dotací na energeticky úsporná opatření.

 

Aktuální stav čerpání z programu Úspory energie s celkovou alokací 20 mld. Kč

 

I. výzva – alokace 5 mld. Kč, zažádáno bylo o 4,56 mld. Kč
II. výzva – alokace 11 mld. Kč, doposud zažádáno o 0,75 mld. Kč
I. výzva FVE – otevřena 16. 6. 2017, alokace 2 mld. Kč, doposud bez žádosti
Druhá výzva programu Úspory energie byla vyhlášena jako kontinuální a je na ni určeno 11 mld. Kč. Příjem žádostí z této výzvy byl spuštěn 15. 12. 2016 a za půl roku do poloviny června 2017 se v ní sešlo jen přibližně 140 žádostí za 750 mil. Kč.

 

Proč byl o dosavadní výzvu malý zájem?

 

Příčina nízkého zájmu o druhou, kontinuální výzvu programu Úspory energie má více faktorů. Připravit kvalitní projekt na úspory energie vyžaduje nějaký čas. Pokud se jedná o stavební práce, je nutné vytvořit projektovou dokumentaci a ideálně vyřídit stavební povolení, pokud ho projekt vyžaduje. Tento proces je časově náročný, a pokud se žadatelé rozhodli realizovat energeticky úsporný projekt až v době vyhlášení výzvy, tedy koncem roku 2016, budou připraveni k podání žádosti o dotaci až v 2. polovině roku 2017.

 

Další příčinou doposud nízkého zájmu o dotace na energeticky úsporná opatření může být nynější hospodářský růst české ekonomiky, ve kterém firmy primárně investují do rozšiřování své výroby. Projekty zaměřené na energetické úspory, které mívají v porovnání s jejich hlavní činností delší dobu návratnosti, odsouvají do budoucnosti. Dalšími příčinami může být nízká míra dotace a nezájem velkých podniků, pro které bylo vyčleněno pouze 20 % celkové alokace výzvy a s vědomím rizika rychlého vyčerpání této alokace s přípravou projektů ani nezačaly.

 

Již na jaře tohoto roku začalo Ministerstvo Průmyslu a obchodu podnikat kroky, aby zjistilo příčinu nízkého zájmu o dotační program a mohlo podniknout včasné kroky k nápravě nepříznivé situace. Pracovníci MPO provedli dotazování mezi podnikateli a jejich svazy a sbírali návrhy na změnu podmínek výzvy. Na základě těchto připomínek potom vznikla aktuálně vypsaná výzva z programu Úspory energie, která je zaměřena na podporu fotovoltaických systémů případně doplněných o bateriové systémy.

 

Ukázalo se, že podnikatelé mají zájem o pořízení fotovoltaických elektráren k pokrytí vlastní spotřeby podniku. Průběžná II. výzva programu Úspory energie sice umožňovala do projektu úsporných opatření zahrnout i fotovoltaickou elektrárnu, ale specifické podmínky výzvy většinu žadatelů nakonec od záměru odradily. Hlavní překážky byly následující:

 

  • Fotovoltaickou elektrárnu bylo možné pořídit jen jako součást širšího energeticky úsporného opatření, nikoliv samostatně. Žadatelé usilující primárně o pořízení fotovoltaiky tak byli nuceni účelově vymýšlet nějaké dodatečné úsporné opatření v podniku, které však ve finále zhoršovalo celkovou ekonomickou efektivitu projektu.
  • Minimální výše dotace ve výzvě byla stanovena na 500 tis. Kč, což znamená minimální objem projektu pro malý podnik nad 1 mil. Kč a i se zahrnutím nějakého dodatečného energeticky úsporného opatření vyhovovalo toto pravidlo fotovoltaickým instalacím od 30 kWp výše.
  • Maximální možný výkon fotovoltaické elektrárny byl omezen horní hranicí 100 kWp. Toto byl zase limitující faktor pro střední a velké podniky s velkými prostorami pro umístění fotovoltaické elektrárny a dostatečnou vlastní spotřebou elektrické energie schopnou veškerou produkci FVE spotřebovat.
  • Nebylo možné podpořit pořízení bateriového systému
  • Míra dotace, která se odvíjela od velikosti podniku a dosahovala výše 50 % pro malý podnik, 40 % pro střední podnik a 30 % pro velký podnik, neumožňovala dosáhnout u fotovoltaických projektů dostatečně krátké doby návratnosti.

Nová výzva podmínky pro firmy výrazně zlepšuje

Aktuálně vyhlášená výzva programu Úspory energie zaměřená na podporu fotovoltaických systémů výše zmíněná omezení zmírňuje. Pořízení fotovoltaiky již není nutné kombinovat s jiným opatřením, je možné pořídit pouze fotovoltaiku samostatně nebo v kombinaci s bateriovým systémem. Maximální výkon fotovoltaické elektrárny, která může být v rámci jedné žádosti podpořena je 1 MWp a musí sloužit k pokrytí vlastní spotřeby podniku – přetoky do distribuční sítě smí tvořit maximálně 20 % z roční produkce. Minimální výše dotace klesla na 300 tis. Kč, takže je možné podpořit i projekty s instalací přibližně již od 20 kWp. Míra podpory této výzvy vychází příznivěji než v průběžné výzvě programu Úspory energie.

I přesto, že byly dotační podmínky ve vztahu k fotovoltaickým elektrárnám v mnoha parametrech zlepšeny, nehrozí, že by se množství realizovaných projektů poskytovateli dotace vymknul kontrole. Podmínka, že fotovoltaická elektrárna musí být umístěna na střeše nebo stěně budovy a minimálně 80 % produkce fotovoltaické elektrárny musí sloužit pro vlastní potřebu podniku, umožní podpořit jen takové projekty, které skutečně nahradí použití elektrické energie pocházející z fosilních zdrojů obnovitelnou energií.

Jak velká je dotace?

Na otázku, jak velkou dotaci je možné na fotovoltaický systém získat, neexistuje jednotná odpověď. Vzhledem ke způsobu výpočtu uznatelných nákladů se velikost dotace liší případ od případu. Výše dotace v tomto programu je 80 % pro malé podniky (do 50 zaměstnanců), 70 % pro střední podniky (do 250 zaměstnanců) a 60 % pro velké podniky (od 250 zaměstnanců) z uznatelných nákladů. Uznatelnými náklady však v tomto případě nejsou celé investiční náklady na projekt, ale jen ta jejich část, která reprezentuje vícenáklady na obnovitelný zdroj energie. Od Investičních nákladů tedy odečteme teoretický náklad na konvenční zdroj – elektrárenský blok spalující práškové hnědé uhlí s nadkritickými parametry páry, o výkonu 300 MW – o takovém výkonu, aby dosáhl stejné roční produkce elektrické energie jako daná fotovoltaika.

Pokud je roční plánovaná produkce fotovoltaického systému (snížená o vlastní spotřebu zdroje) například 100 MWh, což odpovídá fotovoltaické elektrárně o výkonu přibližně 100 kWp, od jeho investičních nákladů se odečte hodnota konvenčního zdroje, který by byl schopný vyrobit také 100 MWh elektrické energie za rok. Hodnota, která reprezentuje náklady na konvenční zdroj, je 8 189,35 Kč/1 MWh roční produkce energie.

Výše nákladů na konvenční zdroj se odvíjí pouze od výkonu fotovoltaické elektrárny, respektive od její roční produkce. Kapacita baterie nijak neovlivňuje výši nákladů na konvenční zdroj, protože nemění roční produkci FVE. S rostoucí kapacitou baterie v projektu tak sice rostou investiční náklady, ale zvětšuje se i procento dotace z investičních nákladů, protože náklady na konvenční zdroj se nemění.

Na konkrétních příkladech si ukážeme dva krajní případy projektů s nejvyšší a nejnižší mírou dotace z celkových investičních nákladů:

Příklad č. 1: Malý podnik uvažuje o instalaci fotovoltaické elektrárny o výkonu 20 kWp v systému s baterií o kapacitě 30 kWh. Roční produkce elektrické energie, kterou dokáže podnik celou využít, je 21 MWh.

Cena fotovoltaického systému 20 kWp: 650 tis. Kč
Cena bateriového systému 30 kWh: 900 tis. Kč
Celkové náklady projektu 1 550 tis. Kč
Hodnota konvenčního zdroje (21 MWh * 8 189,35 Kč): 172 tis. Kč
Způsobilé náklady (investice – konvenční zdroj): 1 378 tis. Kč
Výše dotace (80 % ze způsobilých nákladů): 1 102 tis. Kč
Míra dotace z celkových nákladů 71 %
Vlastní spoluúčast žadatele na projektu 448 tis. Kč

V tomto případě, kdy podstatnou část investičních nákladů tvoří baterie, neuznatelné náklady na konvenční zdroj jsou vzhledem k malému výkonu fotovoltaické elektrárny nízké a jedná se o malý podnik s nárokem na 80% dotaci z uznatelných nákladů, pokryje dotace 71 % celkových investičních nákladů.

Příklad č. 2: Velký podnik si hodlá pořídit fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 850 kWp k pokrytí vlastní potřeby elektrické energie, bez použití bateriového systému. Fotovoltaická elektrárna bude umístěná na střeše výrobní haly, ročně vyrobí 860 MWh elektrické energie, kterou podnik dokáže všechnu využít.

Cena fotovoltaického systému 850 kWp: 21 250 tis. Kč
Hodnota konvenčního zdroje (860 MWh * 8 189,35 Kč): 7 043 tis. Kč
Způsobilé náklady (investice – konvenční zdroj): 14 207 tis. Kč
Výše dotace (60 % ze způsobilých nákladů): 8 524 tis. Kč
Míra dotace z celkových nákladů 40 %
Vlastní spoluúčast žadatele na projektu 12 726 tis. Kč

V tomto případě je míra dotace z celkových investičních nákladů 40 %. Přibližně tato hodnota reprezentuje minimální úroveň dotace z investičních nákladů, kterou je možné v této výzvě získat. Pokud by byla do projektu přidaná baterie nebo by byl žadatelem střední nebo malý podnik, tak v obou případech bude míra dotace z celkových investičních nákladů vyšší. Po započtení dotace vyjde v tomto případě náklad na pořízení 1 kWp fotovoltaické elektrárny na necelých 15 tis. Kč.

Bodování dotačních projektů

Po podání žádosti o dotaci, následuje v první řadě kontrola formálních náležitostí. Pokud jsou všechny formální náležitosti splněné, následuje tzv. specifická kontrola, při které je projektu přiřazen určitý počet bodů, podle hodnotících tabulek. Hodnotící tabulky jsou předem známé a každý žadatel si podle nich může svůj projekt nabodovat. Minimální počet bodů, které musí projekt získat, aby nebyl vyřazen, je 60. Projekty jsou následně seřazeny podle počtu přidělených bodů a dotaci získají bodově nejlepší projekty, jejichž objem požadované dotace vyčerpá přidělenou alokaci. Pojďme se detailněji podívat na hodnotící tabulky:

15 bodů je za smlouvu o připojení k distribuční soustavě nebo za projekt v ostrovním systému. Smlouvu o připojení je nutné doložit již k žádosti o dotaci, aby mohl žadatel získat bodové zvýhodnění. Proces získání rezervace výkonu u distributora standardně trvá 30 dní, proto je dobré ho vyřizovat s předstihem. Pokud je fotovoltaická elektrárna plánovaná v ostrovním systému bez připojení do distribuční soustavy, je také možné bodové zvýhodnění získat. V takovém případě se k žádosti dokládá schéma zapojení od autorizovaného inženýra či technika.

Až 25 bodů je možné získat za kritérium poměrné doby využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu. V tomto kritériu se poměřuje množství elektrické energie vyrobené plánovanou FVE, které plánuje žadatel spotřebovat pro vlastní potřebu (nikoliv tedy tu část elektrické energie, která přeteče do distribuční soustavy) vůči teoretické hodnotě množství energie, kterou by daný zdroj vyrobil, kdyby byl provozován na plný výkon nepřetržitě celý rok. Uvážíme-li FVE o výkonu 250 kWp, která má roční vypočtenou produkci vztahující s k dané lokalitě ve výši 270 MWh, přičemž žadatel je schopný pro vlastní potřebu využít za rok 250 MWh z vyrobené elektřiny a zbylých 20 MWh přeteče do sítě. Teoretická výroba elektřiny v celoročním nepřerušeném provozu je rovna špičkovému výkonu FVE vynásobenému počtem hodin v roce, tedy v našem případě 2 190 MWh (250 kWp * 8760 h). Potom poměrná doba ročního využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu je reprezentovaná koeficientem 0,11416. Projekty s koeficientem nižším než 0,097 získají 0 bodů, projekty s koeficientem vyšším než 0,1313 získají plný počet 25 bodů. Projekty s koeficientem uvnitř tohoto intervalu získají body podle lineární závislosti y = 730x − 70,833. Náš hypotetický příklad by tedy získal 12,5 bodů. Toto kritérium zvýhodňuje projekty v lokalitách s vysokým solárním ziskem a projekty, které jsou schopné maximum energie z FVE samy spotřebovat a počítají s minimálními přetoky do distribuční sítě.

Až 25 bodů je možné získat za kritérium měrných investičních nákladů na instalovaný výkon FVE. V tomto případě se berou v úvahu pouze investiční náklady na fotovoltaický systém s příslušenstvím, nepočítají se do něho náklady na bateriový systém. Maximální počet 25 bodů získají projekty, jejichž investiční náklady v přepočtu na 1 kWp budou nižší než 30 tis. Kč, nulový bodový zisk potom budou mít projekty s investičními náklady nad 45 tis. Kč/kWp. Bodové hodnocení uvnitř intervalu se potom mění lineárně podle vzorce y = −1,6667x + 75. V tomto kritériu se dá očekávat především u větších instalací vysoký bodový zisk, jelikož samotnou fotovoltaickou elektrárnu bez baterií je možné v dnešní době pořídit i s investičními náklady pod 30 tis. Kč/kWp.

Až 18 bodů je možné získat, pokud bude součástí projektu fotovoltaiky i dostatečně velká akumulace. Velikost bateriového systému se hodnotí ve vztahu k výkonu fotovoltaické elektrárny, přičemž hodnocení začíná na úrovni 0,25 kWh kapacity baterie na 1 kWp instalovaného výkonu FVE, za který je 0 bodů. Počet bodů potom lineárně narůstá podle vzorce y = 24x − 6 a maximální počet bodů je možné získat s baterií o kapacitě 1 kWh na 1 kWp FVE a vyšší. Maximální kapacita baterie je omezená na pětinásobek výkonu FVE.

Pokud je projekt směřován do okresu s mírou nezaměstnanosti nad úrovní celé České republiky, má nárok na 5 bodů. Určující je v tomto konkrétním případě statistika nezaměstnanosti z května 2017. Zbylých 12 bodů je projektu přiděleno v případě, že navrhnuté opatření je za ceny obvyklé. Toto je splněno, pokud rozpočet v žádosti o dotaci vychází z reálných cenových nabídek technologií.

Povinné přílohy žádosti o dotaci

Stejně jako ve II. výzvě programu Úspory energie, i zde je povinnou přílohou žádosti o dotaci Energetický posudek, ve kterém energetický specialista vyčíslí velikost úspory primární energie a CO2. Tato kritéria, ač nevstupují do hodnocení dotační žádosti, jsou hlavním cílem, kterého má být dotačním programem dosaženo. Náklady na energetický posudek jsou uznatelnými náklady. Další obsáhlou přílohou žádosti o dotaci je Podnikatelský záměr, který má přesně stanovenou osnovu a ve kterém jsou uvedené všechny náležitosti předkládaného projektu jako charakteristika žadatele, jeho minulost a plány do budoucna, popis projektu a způsobu jeho využití, přínosy projektu pro žadatele, ekonomická analýza projektu.

Doklady požadované dle stavebního zákona dokládá žadatel k žádosti o dotaci jen v případě, že je má již v době podání žádosti o dotaci k dispozici. V opačném případě je dokládá až později, po schválení dotace k podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Se stavebním úřadem je rozhodně dobré vejít v kontakt ve věci předkládaného projektu hned na začátku přípravy žádosti o dotaci.

Smlouvu o připojení k distribuční soustavě dokládá žadatel, který bude usilovat o 15bodové zvýhodnění žádosti. V případě, že se s fotovoltaickým systémem neplánuje připojit do sítě, předloží schéma zapojení od autorizovaného inženýra nebo technika. Projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení a položkový rozpočet – v případě stavebních prací. V případě dodávky technologie se dokládá indikativní cenová nabídka, ze které se vychází v žádosti o dotaci.

Dále je nutné doložit množství dílčích příloh jako finanční výkazy za poslední 2 uzavřená účetní období, výpis z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvu prokazující právní vztah k nemovitosti, na které je projekt realizován, výpočet finančního zdraví žadatele, čestné prohlášení o velikosti podniku, plnou moc, pokud je žadatel zastupován. V některých případech mohou být vyžadované i další přílohy k žádosti.

Jaké další změny můžeme očekávat?

Ministerstvo Průmyslu a obchodu již od minulého roku jedná s Evropskou komisí o změnách v programech Prioritní osy 3, které by měly tento program potenciálním žadatelům zatraktivnit a také zpřístupnit většímu okruhu potenciálních zájemců. Důležitou změnou, která má povzbudit čerpání v programu Úspory energie, je navýšení podílu dotačních prostředků určených pro velké podniky z 20 % na 60 %. Tímto krokem se zvýší absorpční kapacita programu a bude možné podpořit více kvalitních projektů – ze srovnání již odevzdaných žádostí z minulých výzev vyplývá, že velké podniky podávají projekty s lepším parametrem nákladovosti na uspořenou energii. Další změnou, které se brzy dočkáme, je zpřístupnění dotačního programu i pro společnosti z oblasti cestovního ruchu. Pro tyto společnosti bude určena podpora formou finančního nástroje, tedy bezúročného úvěru na energeticky úsporná opatření.

V další revizi Programu, která by mohla jít ke schválení Evropskou Komisí na podzim tohoto roku, bude Řídící orgán usilovat o rozšíření programu Obnovitelné zdroje energie o větrnou energii, fototermiku a tepelná čerpadla. V programu Úspory energie pak bude MPO žádat o možnost podporovat i samostatné projekty rekonstrukce osvětlení – výměnu osvětlení za vysoce účinná LED svítidla je nyní možné podpořit jen v kombinaci s jinými opatřeními. Dá se předpokládat, že všechna tato zmíněná opatření budou podpořena také pomocí finančních nástrojů, spíše než investiční dotací. Forma podpory je však zatím stále předmětem diskuse.

Co se týče aktuální výzvy programu Úspory energie na fotovoltaiku, tak plánovaná alokace 2 mld. Kč může být v případě převisu kvalitních projektů adekvátně navýšena. Zároveň v případě, že bude tato výzva úspěšná, můžeme předpokládat po jejím uzavření vypsání i druhé výzvy v této oblasti, finančních prostředků je zatím v programu Úspory energie dostatek. To, zda k tomu opravdu dojde, záleží na vývoji čerpání prostředků v následujících měsících. Tendence Řídícího orgánu je postupně přecházet z podpory formou investiční dotace na podporu ve formě finančních nástrojů. Dotačních výzev, nabízejících investiční dotaci tedy bude do budoucna postupně ubývat.

Co se týče programu Nízkouhlíkové technologie, ve kterém bylo možné získat mimo jiné dotaci na elektromobily, nabíjecí stanice a bateriové systémy s fotovoltaikou, tak v proběhnuvší výzvě uzavřené na konci května bylo již zažádáno o většinu finančních prostředků alokovaných pro tento program. Z alokace nejvíce ukrojily projekty zaměřené na využití druhotných surovin a projekty bateriových systémů v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou. Fotovoltaika v tomto programu již do budoucna podporovaná nebude, protože aktuálně otevřená výzva v programu Úspory energie poskytuje srovnatelné podmínky. Jelikož v programu Nízkouhlíkové technologie zbývá již jen malá část celkové alokace, zvažuje MPO přesunutí části prostředků z programu Úspory energie do tohoto programu. Například oblast elektromobility by se tak mohla dočkat stabilní podpory až do konce programového období.

Podnikatelské subjekty se tedy konečně dočkaly rozumně nastaveného dotačního programu na podporu fotovoltaiky a moderních nízkouhlíkových technologií. Z prvotních reakcí je patrné, že o výzvu bude slušný zájem. Doufejme, že tato výzva bude impulsem k novému nastartování investic do obnovitelných zdrojů energie v naší zemi.

 

Zdroj: www.tzb-info.cz

Read more »

Konec Pařížské dohody? Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA?

Konec Pařížské dohody? Má klimatická dohoda z Paříže význam pro ostatní státy bez účasti USA?

Americký prezident Donald Trump splnil slib ze své předvolební kampaně a vyhlásil odstoupení USA od Pařížské dohody o globálním snižování emisí skleníkových plynů. Přístup Donalda Trumpa k environmentální politice vyvolává obavy po celém světě. Pařížská dohoda je podle něj na jednu stranu příliš nákladná a omezuje konkurenceschopnost USA, na druhou stranu je její dopad na snižování globální teploty do roku 2100 nepatrný a zanedbatelný.

 

Bedřich Moldan
zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

 

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy vystoupí ze závazků, které uzavřely v rámci Pařížské dohody o klimatu. Toto oznámení bylo přijato velmi negativně jak v samotných Spojených, státech, kde se na Trumpa snesla přímo záplava kritiky ze všech možných stran, tak ve světě, kde zamýšlený krok odsoudili velmi výrazně téměř všichni světoví představitelé. Podívejme se na tuto věc trochu podrobněji:

 

Odstoupit od Pařížské dohody, ke které už USA oficiálně přistoupily, není po právní stránce jednoduchým aktem. V mezinárodní oblasti to znamená několikaletý proces a v samotných USA je právní situace nepřehledná, protože není jasné, do jaké míry se účast v konferenci týká samotné vlády, nebo také kongresu. Američtí právníci o této věci vzrušeně diskutují.

Pokud by USA opravdu od Pařížské dohody odstoupily, rozhodně to neznamená, že se globální proces s cílem zmírnění klimatické změn zastaví. Především jde jen o jednu zemi z přibližně 150, které Pařížskou dohodu ratifikovaly, a rozhodně z ní vystoupit nechtějí. Celý proces, který míří k tomu, aby byl v průběhu druhé poloviny 21. století celosvětový energetický systém úplně přebudován a obešel se bez fosilních paliv, bude pokračovat dál. Stále výrazněji se prosazují obnovitelné zdroje energie a další komponenty nového energetického systému prakticky ve všech zemích – USA nejsou výjimkou – a tento trend nepochybně bude pokračovat. Je však třeba počítat s tím, že by se mohl celý postup globálně poněkud zpomalit, protože USA jsou velká a významná země, a navíc slouží jako model, který pozorně sledují ostatní státy a do jisté míry se jejich příkladem řídí.
 

Největší škodu utrpí samotné USA. Jestliže prezident Trump bude podporovat energetické soustavy založené na fosilních palivech, znamená to nepříznivý vliv na zavádění moderních obnovitelných technologií. To sebou navzdory Trumpovým prohlášením nese ztráty pracovních míst, jichž je v těchto nových odvětvích už dnes daleko více než v uhelném či ropném průmyslu, které stejně nezachrání. V mnoha pokročilých technologiích představují USA světovou špičku, ale pokud by se Trumpovy aktivity nějak výrazně negativně projevily, mnoho zemí je připraveno vyplnit uvolněný prostor.
 

Trumpovo prohlášení v každém případě bude mít mnohočetné negativní důsledky. Je to veliká škoda, protože současné trendy jak v USA, tak globálně sice budou pokračovat dál, avšak může nastat jejich zcela zbytečné zpomalení. Každá ztráta času je velmi nepříznivá a může mít dalekosáhlé následky, protože globální změna klimatu pokračuje velmi rychle – rychleji, než se donedávna předpokládalo – a času pro účinná opatření je opravdu velmi málo. Obrazně i doslovně můžeme říci, že „voda stoupá velmi rychle“, jak ostatně přímo pozorují všechny přímořské státy při sledování rychlého zvyšování mořské hladiny.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu
František Kotrba – tiskový mluvčí resortu
 

Nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že se Spojené státy americké stahují z Pařížské úmluvy o ochraně klimatu, nic nemění na úsilí České republiky dosáhnout dekarbonizačních závazků do roku 2030 dle dohody EU. Rozhodnutí americké administrativy ale o to víc podtrhuje to, co Česká republika dlouhodobě říká. Konkrétně, že pokud chceme udržet vůdčí roli Evropy v rámci klimatického úsilí, musíme postupovat efektivně, abychom neohrozili naši globální konkurenceschopnost. Musíme zároveň respektovat různorodost jednotlivých členských států uvnitř EU, umožnit jim dostatečnou flexibilitu a možnost volby, pomocí jakých nástrojů dosáhnout snižování emisí. Snižování celkové energetické náročnosti a podpora energeticky úsporného chování je rozhodně takzvaná no-regret volba, jen se musí realizovat správným způsobem.

 

Na těchto principech je vystavena i pozice České republiky vůči poslednímu energetickému balíčku Evropské komise „Čistá energie pro všechny Evropany“. V souladu s nimi vystupuje i na všech jednáních, která intenzivně probíhají již od února letošního roku. A to primárně nyní ke klíčovým dvěma návrhům věnovaným energetické účinnosti – revize směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov. Celý balíček dokumentů zveřejněných na konci listopadu 2016 vnímá ČR jako komplexní materiál, jehož části jsou navzájem propojeny tak, aby si každý členský stát v rámci svých specifických podmínek a politických preferencí mohl vybrat, jak co nejefektivněji a nejúčinněji přispěje k naplňování hlavního cíle, a to významnému snížení emisí CO2 do roku 2050, který je právě základem Pařížské úmluvy. Některé členské státy mají větší potenciál v obnovitelných zdrojích energie, jiné budou k tomu rozvíjet jadernou energetiku a další mohou více přispět pomocí zvyšování energetické účinnosti.

 

V rámci EU je třeba využít tyto různé potenciály účelně a nákladově efektivním způsobem. Jenom to umožní Evropě naplnit své dekarbonizační závazky a zůstat lídrem, aniž by byla porušena evropská vnitřní jednota, nebo aniž by uvnitř Evropy došlo k rozdělování na vítěze a poražené v rámci těchto jednání, ale aby každý vnímal stejnou míru vlastnictví a závazek ke společným závazkům.

 

Pavel Zámyslický
ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu, ministerstvo životního prostředí

 

Jednoznačně ano. Zatímco počátkem června prezident Donald Trump uvedl, že hodlá odstoupit od klíčové globální Pařížské dohody, z reakcí ostatních států je zřejmé, že rozhodnutí amerického prezidenta neznamená její konec. Naopak, Pařížskou dohodu již ratifikovalo 147 z necelých 200 států světa, které se tím přihlásily k plnění jejich závazků.
 

Na rozhodnutí Trumpovy administrativy negativně reagovala celá řada států a dalších významných aktérů. Čína a EU jednoznačně podpořily nutnost implementace Pařížské dohody a potvrdily svou vůli dodržet závazky, k nimž se v rámci Pařížské dohody přihlásily. Přidaly se další nejvýznamnější světové ekonomiky jako např. Brazílie, Kanada, Indie, Mexiko, Austrálie, Rusko nebo Japonsko. Obdobně vystoupily i další instituce, města, ale i také zástupci soukromého sektoru USA, společnosti jako Apple, Goldman Sachs, Microsoft, General Electric či Microsoft.
 

Vystoupení USA z Pařížské dohody je de facto splněním Trumpova předvolebního slibu. Neočekává se ale, že by takové gesto mělo bezprostřední vliv na samotné snižování emisí skleníkových plynů. Některé státy USA jako Kalifornie, New York či Washington, včetně mnoha velkých měst, potvrdily závazek USA v rámci Pařížské dohody. Takový přístup, postavený na přirozeném tlaku občanů, místních zastupitelů či regionálních vlád na zavádění klimatických opatření, může otevřít cestu k širší spolupráci na úrovni regionálních vlád po celém světě.
 

Společně s rozvojem obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlumem uhlí na úkor plynu tak mohou emise skleníkových plynů v USA klesat, i kdyby chyběla klimatická legislativa na federální úrovni. Potenciálně se vystoupení USA z Pařížské dohody může odrazit v odlivu klimatických financí a pomoci. USA představují v tuto chvíli významného přispěvatele do různých mezinárodních fondů (vč. Zeleného klimatického fondu), prostřednictvím kterých se financují nezbytná adaptační opatření a opatření na snižování emisí skleníkových plynů v rozvojových státech. Pokud k významnému krácení finančních příspěvků ze strany USA dojde, může to znamenat značný problém např. s plněním cíle dohody, který slibuje, že úroveň klimatické pomoci vzroste v roce 2020 na 100 mld. USD. V současné době je však důležitá v první řadě příprava pravidel pro provádění Pařížské dohody, která by měla být přijata v roce 2018. Jejich přijetí je klíčem k efektivnímu a účinnému fungování Pařížské dohody, a to nejpozději od roku 2020.

Read more »

Obnovitelné zdroje dospívají, víc by se jich ale mělo dostat do tepláren

Obnovitelné zdroje dospívají, víc by se jich ale mělo dostat do tepláren

Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.

 

Evropská unie má za sebou v posledních deseti letech významný nástup obnovitelných zdrojů (OZE), ze kterých ke konci roku 2015 pocházelo už 17 % spotřebované energie. Teď Unie přemýšlí, co s OZE dál. Podle nově projednávaného celoevropského cíle by měly mít do roku 2030 na spotřebovávané energii podíl 27 %.

 

Rozvíjet by se měly rozvíjet mimo jiné ve formě malých instalací, které lidem umožňují vyrábět energii pro vlastní spotřebu. Tuto cestu podporuje i jinak spíše skeptická Česká republika, která malé OZE vidí jako efektivní způsob pro snižování nákupu energií a nahrazování zdrojů s vyššími emisemi.

 

Na podporu výroby z OZE pro vlastní spotřebu se zaměřila i Evropská komise ve svém zimním energetickém balíčku, který teď prochází Evropským parlamentem i Radou EU. Ministři členských zemí o něm naposledy jednali toto pondělí v Lucemburku.

 

Samovýrobci nemusí být jen jednotlivci a domácnosti, ale třeba školy, nemocnice, malé a střední podniky nebo obchodní centra. Komise chce pro jejich výrobu stanovit limit 10 megawatthodin za rok v případě domácností a 500 megawatthodin za rok v případě právnických osob. Členské země ale mohou tuto hranici zvýšit. Pokud to není jejich hlavní podnikatelská aktivita, mohou samovýrobci přebytky elektřiny dodávat do sítě za tržní cenu. Zachovají si přitom status spotřebitele. Malým zdrojům do 50 kilowatt instalované kapacity má být také umožněno jednodušší připojování do elektrické sítě.

 

Výhody jen pro malé
 
Zimní balíček se do velké míry zaměřuje na fungování trhu s elektřinou a také způsoby, jak do něj OZE lépe zapojit. Podporuje například rozvoj krátkodobých trhů s elektřinou, které umožňují lépe využívat energii ze slunce a větru. Její výroba se totiž s delším předstihem hůř předpovídá.

 

„Zároveň se počítá s tím, že OZE budou podléhat stejným pravidlům jako klasické zdroje,“ říká hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy ve společnosti ČEZ Pavel Řežábek. Komise například navrhuje, aby měly velké OZE elektrárny povinnost nominovat svou výrobu a odpovídat za případné odchylky. To je podle Řežábka krok správným směrem.

 

„Zatím neexistuje politická vůle zatížit touto zodpovědností i malé výrobce do několika desítek nebo stovek kilowatt. Jde ovšem o otázku míry. Ve Španělsku je například instalováno na střechách tolik solárních panelů, že tuto povinnost museli přenést i na malé výrobce,“ dodává.

 

Ani pro ně však prý nakonec takový model není drahý, když za ně povinnost převezme větší subjekt za poplatek například 1 eura za megawatthodinu. „Při velkoobchodní ceně 30 nebo 40 eur – když se navíc s připočtením poplatků za distribuci dostaneme na konečnou cenu 70, 80 nebo 100 eur za megawatthodinu – je 1 euro akceptovatelná položka,“ říká Řežábek.

 

Komise už ani nechce garantovat výrobcům elektřiny z OZE preferenční přístup do sítě. Od roku 2021 by měl zůstat zachován opět jen pro malé zdroje. To se nelíbí Evropské federaci pro obnovitelné energie (EREF). Nemusí to podle ní představovat problém v zemích, které chtějí OZE skutečně postavit na roveň klasickým zdrojům. Zároveň se tím prý otevírá cesta pro státy, které nebudou mít zájem zajistit pro OZE dostatečný prostor v síti.

 

Tento přístup naopak přivítaly dvě asociace sdružující evropské regulátory – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Rada evropských energetických regulátorů (CEER). Preferenční přístup měl být podle nich jen dočasným opatřením pro zvýhodnění nových technologií, které se nedokážou samy prosadit na trhu.

 

Co stojí víc
 
Díky vývoji posledních let a klesajícím cenám technologií se v EU také otevírá cesta k tomu, aby OZE v budoucnu dostávaly podporu, která se více přiblíží tržním principům. Při nastavování režimů podpory by se měl klást důraz na efektivitu vynakládaných finančních prostředků. Podle ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost Martina Sedláka na to budou OZE připraveny. „Podpora pro obnovitelné zdroje měla sloužit především k rozhýbání trhu s šetrnou energetikou, tak aby byly obnovitelné zdroje schopny obstát v tržních podmínkách,“ říká.

 

„Na počátku totiž EU stála před strategickým rozhodnutím: zohlednit v ceně elektřiny externality spojené se spalováním uhlí, které například v Česku ročně dosahují 52 miliard korun, nebo podpořit moderní typy obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny či bioplynové stanice,“ vysvětluje. Nastartovat OZE se podle něj podařilo. „Vidíme to u solárních nebo větrných projektů v Německu, které je možné podporovat pomocí tržních mechanismů, jako jsou aukce a tendry nových kapacit,“ říká.

 

„Bohužel jsme se ještě nedostali k tomu, abychom zavedli reálnou cenu uhlí. Brání tomu mimo jiné nízká cena emisních povolenek,“ dodává Sedlák. S tím souhlasí také federace EREF. „Balíček je zakořeněn v současném prostředí. To přineslo sérii rozhodnutí o státní pomoci uhlí nebo jádru, která narušuje trh – jako zelená pro dotace na Hinkley Point C v Británii, záchrana francouzské Arevy, britský kapacitní trh a tak dále,“ dodává.

 

Teplo a chlad z OZE
 
Evropská komise zdůrazňuje, že podíl obnovitelných zdrojů by se měl zvýšit i v oblasti vytápění a chlazení. Zatímco v elektroenergetice měly OZE v roce 2014 podíl téměř 28 %, v těchto sektorech to bylo jen necelých 18 %, přičemž 11 % představovala biomasa. Vytápění a chlazení přitom podle Komise odpovídá za 27 % evropských emisí CO2.

 

Podle návrhu směrnice o obnovitelných zdrojích by proto měly členské státy každoročně zvyšovat podíl energie z OZE na konečné spotřebě energie v této oblasti alespoň o 1 procentní bod. Hájek: Komise se nenamáhala vyhodnotit situaci v členských státech a inspirovat se dobrou praxí, která existuje i v Česku.
„To pokládáme za pozitivní přínos, který povede k vyššímu tempu rozvoje využívání OZE, zejména biomasy, solárních zdrojů, tepelných čerpadel i bioplynu, a to nejen přímo v domácnostech a ostatních typech budov, ale i při využívání centrálního zásobování teplem,“ říká výkonná ředitelka solární asociace Veronika Hamáčková.

 

Dodavatelé ústředního vytápění a chlazení mají podle návrhu poskytovat spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu OZE ve svých systémech. Zároveň by měly členské státy zajistit, že do soustav dálkového vytápění nebo chlazení budou mít otevřený přístup teplo a chlad z OZE i od jiných dodavatelů, než je provozovatel daného systému. Zákazníci by pak měli mít možnost přejít k „zelenějšímu“ dodavateli, nebo si teplo a chlad vyrábět z OZE sami.
 
Česko cíl plní
 
Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka by s navyšováním podílu OZE o 1 procentní bod ročně nemělo mít Česko problém. „Česká republika tohoto tempa již poměrně dlouhou dobu dosahuje, takže nejde o nic převratného,“ říká. Členské země by prý ale měly mít flexibilitu ve volbě nástrojů, které se k podpoře OZE využijí. „Komise navrhla jen povinné schéma, což je zbytečně limitující. Obnovitelné zdroje v sektoru vytápění je možné podporovat i dalšími způsoby, například pomocí zdanění fosilních paliv, nebo naopak investiční nebo provozní podporou,“ dodává Hájek.

 

Kritičtí jsou ale teplárníci k návrhům Komise na přístup třetích stran do sítí pro ústřední vytápění a chlazení. „Komise se vůbec nenamáhala vyhodnotit situaci v členských státech a inspirovat se dobrou praxí, která již dnes například ve Švédsku, České republice nebo na Slovensku existuje. Od zeleného stolu navržený přístup k soustavám dálkového vytápění nikde v EU nefunguje a fungovat ani nemůže,“ tvrdí Hájek.

 

Dobrým modelem podle něj může být povinný výkup tepla z obnovitelných zdrojů za určitých podmínek, který je v Česku zaveden zákonem o podporovaných zdrojích energie. „Obdobná právní úprava existuje v několika dalších zemích,“ vysvětluje Hájek. Text navržený Komisí by prý vedl jen k administrativní zátěži a poškozoval by provozovatele dálkového vytápění.

 

Konec tepláren?
Zástupci sektoru OZE na druhé straně tvrdí, že pozice teplárníků je příliš kritická a že návrh na zvyšování podílu OZE i navržená pravidla pro ústřední vytápění a chlazení českým teplárnám prospějí. „Česká republika zdědila z doby před listopadem 1989 hustou síť centrálního zásobování teplem. Za téměř třicet let však sektor prošel velmi nedostatečnými reformami a je stále dominantně závislý na fosilních zdrojích energie,“ řekl redakci předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

 

„Bez potřebných změn dojde k rozpadu sítí centrálního zásobování teplem a Česko tuto komparativní výhodu ztratí,“ dodal. I české ministerstvo průmyslu by se prý mělo k těmto opatřením stavět pozitivněji než dosud. „Jednak se České republice velmi pravděpodobně nepodaří úsilí většiny zemí EU v této oblasti zvrátit a jednak se tím sektor teplárenství nadále zakonzervuje v neperspektivní výrobě tepla (a chladu) z fosilních zdrojů, které však budou muset být podle Pařížské dohody nejpozději do roku 2065 kompletně odstaveny,“ tvrdí Chalupa.

Read more »