Ministerstvo Průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo dne 16. 6. 2017 dotační výzvu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), programu Úspory energie, která nabízí dotace na fotovoltaické systémy s/bez akumulace k pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie podnikatelských subjektů.
Výzva je vyhlášená v rámci programu Úspory energie, jehož hlavním cílem je úspora primárních energetických zdrojů. V tomto programu je na celé programové období vyčleněno přibližně 20 mld. Kč. Program se od počátku potýkal s malým zájmem žadatelů, od jeho spuštění byly do poloviny letošního roku podány žádosti o dotaci za přibližně 5,5 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že se časově nacházíme již v druhé polovině programového období, objem žádostí o dotaci v tomto programu by měl být ideálně dvoj až trojnásobný. Aktuálně vyhlášená výzva má za cíl povzbudit zájem o čerpání dotací na energeticky úsporná opatření.
Aktuální stav čerpání z programu Úspory energie s celkovou alokací 20 mld. Kč
I. výzva – alokace 5 mld. Kč, zažádáno bylo o 4,56 mld. Kč
II. výzva – alokace 11 mld. Kč, doposud zažádáno o 0,75 mld. Kč
I. výzva FVE – otevřena 16. 6. 2017, alokace 2 mld. Kč, doposud bez žádosti
Druhá výzva programu Úspory energie byla vyhlášena jako kontinuální a je na ni určeno 11 mld. Kč. Příjem žádostí z této výzvy byl spuštěn 15. 12. 2016 a za půl roku do poloviny června 2017 se v ní sešlo jen přibližně 140 žádostí za 750 mil. Kč.
Proč byl o dosavadní výzvu malý zájem?
Příčina nízkého zájmu o druhou, kontinuální výzvu programu Úspory energie má více faktorů. Připravit kvalitní projekt na úspory energie vyžaduje nějaký čas. Pokud se jedná o stavební práce, je nutné vytvořit projektovou dokumentaci a ideálně vyřídit stavební povolení, pokud ho projekt vyžaduje. Tento proces je časově náročný, a pokud se žadatelé rozhodli realizovat energeticky úsporný projekt až v době vyhlášení výzvy, tedy koncem roku 2016, budou připraveni k podání žádosti o dotaci až v 2. polovině roku 2017.
Další příčinou doposud nízkého zájmu o dotace na energeticky úsporná opatření může být nynější hospodářský růst české ekonomiky, ve kterém firmy primárně investují do rozšiřování své výroby. Projekty zaměřené na energetické úspory, které mívají v porovnání s jejich hlavní činností delší dobu návratnosti, odsouvají do budoucnosti. Dalšími příčinami může být nízká míra dotace a nezájem velkých podniků, pro které bylo vyčleněno pouze 20 % celkové alokace výzvy a s vědomím rizika rychlého vyčerpání této alokace s přípravou projektů ani nezačaly.
Již na jaře tohoto roku začalo Ministerstvo Průmyslu a obchodu podnikat kroky, aby zjistilo příčinu nízkého zájmu o dotační program a mohlo podniknout včasné kroky k nápravě nepříznivé situace. Pracovníci MPO provedli dotazování mezi podnikateli a jejich svazy a sbírali návrhy na změnu podmínek výzvy. Na základě těchto připomínek potom vznikla aktuálně vypsaná výzva z programu Úspory energie, která je zaměřena na podporu fotovoltaických systémů případně doplněných o bateriové systémy.
Ukázalo se, že podnikatelé mají zájem o pořízení fotovoltaických elektráren k pokrytí vlastní spotřeby podniku. Průběžná II. výzva programu Úspory energie sice umožňovala do projektu úsporných opatření zahrnout i fotovoltaickou elektrárnu, ale specifické podmínky výzvy většinu žadatelů nakonec od záměru odradily. Hlavní překážky byly následující:
- Fotovoltaickou elektrárnu bylo možné pořídit jen jako součást širšího energeticky úsporného opatření, nikoliv samostatně. Žadatelé usilující primárně o pořízení fotovoltaiky tak byli nuceni účelově vymýšlet nějaké dodatečné úsporné opatření v podniku, které však ve finále zhoršovalo celkovou ekonomickou efektivitu projektu.
- Minimální výše dotace ve výzvě byla stanovena na 500 tis. Kč, což znamená minimální objem projektu pro malý podnik nad 1 mil. Kč a i se zahrnutím nějakého dodatečného energeticky úsporného opatření vyhovovalo toto pravidlo fotovoltaickým instalacím od 30 kWp výše.
- Maximální možný výkon fotovoltaické elektrárny byl omezen horní hranicí 100 kWp. Toto byl zase limitující faktor pro střední a velké podniky s velkými prostorami pro umístění fotovoltaické elektrárny a dostatečnou vlastní spotřebou elektrické energie schopnou veškerou produkci FVE spotřebovat.
- Nebylo možné podpořit pořízení bateriového systému
- Míra dotace, která se odvíjela od velikosti podniku a dosahovala výše 50 % pro malý podnik, 40 % pro střední podnik a 30 % pro velký podnik, neumožňovala dosáhnout u fotovoltaických projektů dostatečně krátké doby návratnosti.
Nová výzva podmínky pro firmy výrazně zlepšuje
Aktuálně vyhlášená výzva programu Úspory energie zaměřená na podporu fotovoltaických systémů výše zmíněná omezení zmírňuje. Pořízení fotovoltaiky již není nutné kombinovat s jiným opatřením, je možné pořídit pouze fotovoltaiku samostatně nebo v kombinaci s bateriovým systémem. Maximální výkon fotovoltaické elektrárny, která může být v rámci jedné žádosti podpořena je 1 MWp a musí sloužit k pokrytí vlastní spotřeby podniku – přetoky do distribuční sítě smí tvořit maximálně 20 % z roční produkce. Minimální výše dotace klesla na 300 tis. Kč, takže je možné podpořit i projekty s instalací přibližně již od 20 kWp. Míra podpory této výzvy vychází příznivěji než v průběžné výzvě programu Úspory energie.
I přesto, že byly dotační podmínky ve vztahu k fotovoltaickým elektrárnám v mnoha parametrech zlepšeny, nehrozí, že by se množství realizovaných projektů poskytovateli dotace vymknul kontrole. Podmínka, že fotovoltaická elektrárna musí být umístěna na střeše nebo stěně budovy a minimálně 80 % produkce fotovoltaické elektrárny musí sloužit pro vlastní potřebu podniku, umožní podpořit jen takové projekty, které skutečně nahradí použití elektrické energie pocházející z fosilních zdrojů obnovitelnou energií.
Jak velká je dotace?
Na otázku, jak velkou dotaci je možné na fotovoltaický systém získat, neexistuje jednotná odpověď. Vzhledem ke způsobu výpočtu uznatelných nákladů se velikost dotace liší případ od případu. Výše dotace v tomto programu je 80 % pro malé podniky (do 50 zaměstnanců), 70 % pro střední podniky (do 250 zaměstnanců) a 60 % pro velké podniky (od 250 zaměstnanců) z uznatelných nákladů. Uznatelnými náklady však v tomto případě nejsou celé investiční náklady na projekt, ale jen ta jejich část, která reprezentuje vícenáklady na obnovitelný zdroj energie. Od Investičních nákladů tedy odečteme teoretický náklad na konvenční zdroj – elektrárenský blok spalující práškové hnědé uhlí s nadkritickými parametry páry, o výkonu 300 MW – o takovém výkonu, aby dosáhl stejné roční produkce elektrické energie jako daná fotovoltaika.
Pokud je roční plánovaná produkce fotovoltaického systému (snížená o vlastní spotřebu zdroje) například 100 MWh, což odpovídá fotovoltaické elektrárně o výkonu přibližně 100 kWp, od jeho investičních nákladů se odečte hodnota konvenčního zdroje, který by byl schopný vyrobit také 100 MWh elektrické energie za rok. Hodnota, která reprezentuje náklady na konvenční zdroj, je 8 189,35 Kč/1 MWh roční produkce energie.
Výše nákladů na konvenční zdroj se odvíjí pouze od výkonu fotovoltaické elektrárny, respektive od její roční produkce. Kapacita baterie nijak neovlivňuje výši nákladů na konvenční zdroj, protože nemění roční produkci FVE. S rostoucí kapacitou baterie v projektu tak sice rostou investiční náklady, ale zvětšuje se i procento dotace z investičních nákladů, protože náklady na konvenční zdroj se nemění.
Na konkrétních příkladech si ukážeme dva krajní případy projektů s nejvyšší a nejnižší mírou dotace z celkových investičních nákladů:
Příklad č. 1: Malý podnik uvažuje o instalaci fotovoltaické elektrárny o výkonu 20 kWp v systému s baterií o kapacitě 30 kWh. Roční produkce elektrické energie, kterou dokáže podnik celou využít, je 21 MWh.
Cena fotovoltaického systému 20 kWp: 650 tis. Kč
Cena bateriového systému 30 kWh: 900 tis. Kč
Celkové náklady projektu 1 550 tis. Kč
Hodnota konvenčního zdroje (21 MWh * 8 189,35 Kč): 172 tis. Kč
Způsobilé náklady (investice – konvenční zdroj): 1 378 tis. Kč
Výše dotace (80 % ze způsobilých nákladů): 1 102 tis. Kč
Míra dotace z celkových nákladů 71 %
Vlastní spoluúčast žadatele na projektu 448 tis. Kč
V tomto případě, kdy podstatnou část investičních nákladů tvoří baterie, neuznatelné náklady na konvenční zdroj jsou vzhledem k malému výkonu fotovoltaické elektrárny nízké a jedná se o malý podnik s nárokem na 80% dotaci z uznatelných nákladů, pokryje dotace 71 % celkových investičních nákladů.
Příklad č. 2: Velký podnik si hodlá pořídit fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 850 kWp k pokrytí vlastní potřeby elektrické energie, bez použití bateriového systému. Fotovoltaická elektrárna bude umístěná na střeše výrobní haly, ročně vyrobí 860 MWh elektrické energie, kterou podnik dokáže všechnu využít.
Cena fotovoltaického systému 850 kWp: 21 250 tis. Kč
Hodnota konvenčního zdroje (860 MWh * 8 189,35 Kč): 7 043 tis. Kč
Způsobilé náklady (investice – konvenční zdroj): 14 207 tis. Kč
Výše dotace (60 % ze způsobilých nákladů): 8 524 tis. Kč
Míra dotace z celkových nákladů 40 %
Vlastní spoluúčast žadatele na projektu 12 726 tis. Kč
V tomto případě je míra dotace z celkových investičních nákladů 40 %. Přibližně tato hodnota reprezentuje minimální úroveň dotace z investičních nákladů, kterou je možné v této výzvě získat. Pokud by byla do projektu přidaná baterie nebo by byl žadatelem střední nebo malý podnik, tak v obou případech bude míra dotace z celkových investičních nákladů vyšší. Po započtení dotace vyjde v tomto případě náklad na pořízení 1 kWp fotovoltaické elektrárny na necelých 15 tis. Kč.
Bodování dotačních projektů
Po podání žádosti o dotaci, následuje v první řadě kontrola formálních náležitostí. Pokud jsou všechny formální náležitosti splněné, následuje tzv. specifická kontrola, při které je projektu přiřazen určitý počet bodů, podle hodnotících tabulek. Hodnotící tabulky jsou předem známé a každý žadatel si podle nich může svůj projekt nabodovat. Minimální počet bodů, které musí projekt získat, aby nebyl vyřazen, je 60. Projekty jsou následně seřazeny podle počtu přidělených bodů a dotaci získají bodově nejlepší projekty, jejichž objem požadované dotace vyčerpá přidělenou alokaci. Pojďme se detailněji podívat na hodnotící tabulky:
15 bodů je za smlouvu o připojení k distribuční soustavě nebo za projekt v ostrovním systému. Smlouvu o připojení je nutné doložit již k žádosti o dotaci, aby mohl žadatel získat bodové zvýhodnění. Proces získání rezervace výkonu u distributora standardně trvá 30 dní, proto je dobré ho vyřizovat s předstihem. Pokud je fotovoltaická elektrárna plánovaná v ostrovním systému bez připojení do distribuční soustavy, je také možné bodové zvýhodnění získat. V takovém případě se k žádosti dokládá schéma zapojení od autorizovaného inženýra či technika.
Až 25 bodů je možné získat za kritérium poměrné doby využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu. V tomto kritériu se poměřuje množství elektrické energie vyrobené plánovanou FVE, které plánuje žadatel spotřebovat pro vlastní potřebu (nikoliv tedy tu část elektrické energie, která přeteče do distribuční soustavy) vůči teoretické hodnotě množství energie, kterou by daný zdroj vyrobil, kdyby byl provozován na plný výkon nepřetržitě celý rok. Uvážíme-li FVE o výkonu 250 kWp, která má roční vypočtenou produkci vztahující s k dané lokalitě ve výši 270 MWh, přičemž žadatel je schopný pro vlastní potřebu využít za rok 250 MWh z vyrobené elektřiny a zbylých 20 MWh přeteče do sítě. Teoretická výroba elektřiny v celoročním nepřerušeném provozu je rovna špičkovému výkonu FVE vynásobenému počtem hodin v roce, tedy v našem případě 2 190 MWh (250 kWp * 8760 h). Potom poměrná doba ročního využití instalovaného výkonu pro lokální spotřebu je reprezentovaná koeficientem 0,11416. Projekty s koeficientem nižším než 0,097 získají 0 bodů, projekty s koeficientem vyšším než 0,1313 získají plný počet 25 bodů. Projekty s koeficientem uvnitř tohoto intervalu získají body podle lineární závislosti y = 730x − 70,833. Náš hypotetický příklad by tedy získal 12,5 bodů. Toto kritérium zvýhodňuje projekty v lokalitách s vysokým solárním ziskem a projekty, které jsou schopné maximum energie z FVE samy spotřebovat a počítají s minimálními přetoky do distribuční sítě.
Až 25 bodů je možné získat za kritérium měrných investičních nákladů na instalovaný výkon FVE. V tomto případě se berou v úvahu pouze investiční náklady na fotovoltaický systém s příslušenstvím, nepočítají se do něho náklady na bateriový systém. Maximální počet 25 bodů získají projekty, jejichž investiční náklady v přepočtu na 1 kWp budou nižší než 30 tis. Kč, nulový bodový zisk potom budou mít projekty s investičními náklady nad 45 tis. Kč/kWp. Bodové hodnocení uvnitř intervalu se potom mění lineárně podle vzorce y = −1,6667x + 75. V tomto kritériu se dá očekávat především u větších instalací vysoký bodový zisk, jelikož samotnou fotovoltaickou elektrárnu bez baterií je možné v dnešní době pořídit i s investičními náklady pod 30 tis. Kč/kWp.
Až 18 bodů je možné získat, pokud bude součástí projektu fotovoltaiky i dostatečně velká akumulace. Velikost bateriového systému se hodnotí ve vztahu k výkonu fotovoltaické elektrárny, přičemž hodnocení začíná na úrovni 0,25 kWh kapacity baterie na 1 kWp instalovaného výkonu FVE, za který je 0 bodů. Počet bodů potom lineárně narůstá podle vzorce y = 24x − 6 a maximální počet bodů je možné získat s baterií o kapacitě 1 kWh na 1 kWp FVE a vyšší. Maximální kapacita baterie je omezená na pětinásobek výkonu FVE.
Pokud je projekt směřován do okresu s mírou nezaměstnanosti nad úrovní celé České republiky, má nárok na 5 bodů. Určující je v tomto konkrétním případě statistika nezaměstnanosti z května 2017. Zbylých 12 bodů je projektu přiděleno v případě, že navrhnuté opatření je za ceny obvyklé. Toto je splněno, pokud rozpočet v žádosti o dotaci vychází z reálných cenových nabídek technologií.
Povinné přílohy žádosti o dotaci
Stejně jako ve II. výzvě programu Úspory energie, i zde je povinnou přílohou žádosti o dotaci Energetický posudek, ve kterém energetický specialista vyčíslí velikost úspory primární energie a CO2. Tato kritéria, ač nevstupují do hodnocení dotační žádosti, jsou hlavním cílem, kterého má být dotačním programem dosaženo. Náklady na energetický posudek jsou uznatelnými náklady. Další obsáhlou přílohou žádosti o dotaci je Podnikatelský záměr, který má přesně stanovenou osnovu a ve kterém jsou uvedené všechny náležitosti předkládaného projektu jako charakteristika žadatele, jeho minulost a plány do budoucna, popis projektu a způsobu jeho využití, přínosy projektu pro žadatele, ekonomická analýza projektu.
Doklady požadované dle stavebního zákona dokládá žadatel k žádosti o dotaci jen v případě, že je má již v době podání žádosti o dotaci k dispozici. V opačném případě je dokládá až později, po schválení dotace k podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Se stavebním úřadem je rozhodně dobré vejít v kontakt ve věci předkládaného projektu hned na začátku přípravy žádosti o dotaci.
Smlouvu o připojení k distribuční soustavě dokládá žadatel, který bude usilovat o 15bodové zvýhodnění žádosti. V případě, že se s fotovoltaickým systémem neplánuje připojit do sítě, předloží schéma zapojení od autorizovaného inženýra nebo technika. Projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení a položkový rozpočet – v případě stavebních prací. V případě dodávky technologie se dokládá indikativní cenová nabídka, ze které se vychází v žádosti o dotaci.
Dále je nutné doložit množství dílčích příloh jako finanční výkazy za poslední 2 uzavřená účetní období, výpis z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvu prokazující právní vztah k nemovitosti, na které je projekt realizován, výpočet finančního zdraví žadatele, čestné prohlášení o velikosti podniku, plnou moc, pokud je žadatel zastupován. V některých případech mohou být vyžadované i další přílohy k žádosti.
Jaké další změny můžeme očekávat?
Ministerstvo Průmyslu a obchodu již od minulého roku jedná s Evropskou komisí o změnách v programech Prioritní osy 3, které by měly tento program potenciálním žadatelům zatraktivnit a také zpřístupnit většímu okruhu potenciálních zájemců. Důležitou změnou, která má povzbudit čerpání v programu Úspory energie, je navýšení podílu dotačních prostředků určených pro velké podniky z 20 % na 60 %. Tímto krokem se zvýší absorpční kapacita programu a bude možné podpořit více kvalitních projektů – ze srovnání již odevzdaných žádostí z minulých výzev vyplývá, že velké podniky podávají projekty s lepším parametrem nákladovosti na uspořenou energii. Další změnou, které se brzy dočkáme, je zpřístupnění dotačního programu i pro společnosti z oblasti cestovního ruchu. Pro tyto společnosti bude určena podpora formou finančního nástroje, tedy bezúročného úvěru na energeticky úsporná opatření.
V další revizi Programu, která by mohla jít ke schválení Evropskou Komisí na podzim tohoto roku, bude Řídící orgán usilovat o rozšíření programu Obnovitelné zdroje energie o větrnou energii, fototermiku a tepelná čerpadla. V programu Úspory energie pak bude MPO žádat o možnost podporovat i samostatné projekty rekonstrukce osvětlení – výměnu osvětlení za vysoce účinná LED svítidla je nyní možné podpořit jen v kombinaci s jinými opatřeními. Dá se předpokládat, že všechna tato zmíněná opatření budou podpořena také pomocí finančních nástrojů, spíše než investiční dotací. Forma podpory je však zatím stále předmětem diskuse.
Co se týče aktuální výzvy programu Úspory energie na fotovoltaiku, tak plánovaná alokace 2 mld. Kč může být v případě převisu kvalitních projektů adekvátně navýšena. Zároveň v případě, že bude tato výzva úspěšná, můžeme předpokládat po jejím uzavření vypsání i druhé výzvy v této oblasti, finančních prostředků je zatím v programu Úspory energie dostatek. To, zda k tomu opravdu dojde, záleží na vývoji čerpání prostředků v následujících měsících. Tendence Řídícího orgánu je postupně přecházet z podpory formou investiční dotace na podporu ve formě finančních nástrojů. Dotačních výzev, nabízejících investiční dotaci tedy bude do budoucna postupně ubývat.
Co se týče programu Nízkouhlíkové technologie, ve kterém bylo možné získat mimo jiné dotaci na elektromobily, nabíjecí stanice a bateriové systémy s fotovoltaikou, tak v proběhnuvší výzvě uzavřené na konci května bylo již zažádáno o většinu finančních prostředků alokovaných pro tento program. Z alokace nejvíce ukrojily projekty zaměřené na využití druhotných surovin a projekty bateriových systémů v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou. Fotovoltaika v tomto programu již do budoucna podporovaná nebude, protože aktuálně otevřená výzva v programu Úspory energie poskytuje srovnatelné podmínky. Jelikož v programu Nízkouhlíkové technologie zbývá již jen malá část celkové alokace, zvažuje MPO přesunutí části prostředků z programu Úspory energie do tohoto programu. Například oblast elektromobility by se tak mohla dočkat stabilní podpory až do konce programového období.
Podnikatelské subjekty se tedy konečně dočkaly rozumně nastaveného dotačního programu na podporu fotovoltaiky a moderních nízkouhlíkových technologií. Z prvotních reakcí je patrné, že o výzvu bude slušný zájem. Doufejme, že tato výzva bude impulsem k novému nastartování investic do obnovitelných zdrojů energie v naší zemi.
Zdroj: www.tzb-info.cz
Některé české energetické zdroje, které získaly souhlas Evropské komise, mohou zpětně získat finanční podporu. Rozhodla o tom v pondělí vláda.
