Archiv Březen 10, 2017

Slunce i vítr jsou levné jako nikdy. Němci draží zelenou energii v aukcích

Slunce i vítr jsou levné jako nikdy. Němci draží zelenou energii v aukcích

 

Okamžik, kdy se elektřinu z obnovitelných zdrojů vyplatí vyrábět i bez dotací, patří v energetice k těm nejočekávanějším. Zároveň ho však není snadné stanovit. Zatímco země s příhodnými přírodními podmínkami v Africe či Jižní Americe tohoto bodu zlomu už dosáhly, ve střední Evropě podle skeptiků nenastane nikdy.

 

Avšak poslední data z Německa ukazují, že i některé větrníky a solární parky mohou vyrábět elektřinu levněji než třeba jádro nebo uhlí. Berlínský institut Agora Energiewende, který vypracovává pro německou vládu podklady k proměně tamní energetiky od závislosti na fosilních palivech k obnovitelným zdrojům, ve své zprávě za loňský rok upozorňuje, že solární elektřina nebyla doposud nikdy tak levná.

 
Příčinou je to, že Německo pro obnovitelné zdroje zavedlo systém aukcí. Výrobci tak nemají automaticky nárok na dotovanou výkupní cenu, ale pokud chtějí postavit novou elektrárnu, musí o ni mezi sebou soutěžit. Vyhrává ten, kdo nabídne nejnižší výkupní cenu.Při jedné takové společné německo-dánské aukci se podařilo dosáhnout na 53,8 eura za magawatthodinu pro elektřinu z fotovoltaického parku. U elektřiny z chystaného mořského větrného parku u dánského pobřeží to bylo dokonce 49 eur za megawatthodinu. Je to doposud nejnižší cena za energii z těchto zdrojů.

 

„Došlo ke změně systému směrem k aukcím a ceny se podstatně snížily. Ukazuje se, že tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou příliš drahé, není pravdivé,“ řekla MF DNES německá poslankyně Zelených a expertka strany na klimatickou politiku Annalena Baerbocková.

 

Ceny se propadly díky dotacím
Hodnoty dosažené v aukcích jsou stále téměř dvojnásobné, než za kolik se v současnosti obchoduje se silovou elektřinou na burzách. Jenže propad ceny silové elektřiny v posledních letech způsobil právě prudký rozvoj dotovaných zdrojů, které s sebou stáhly i ceny uhelných, jaderných a plynových elektráren.

 

Zatímco dnes se obnovitelné zdroje na spotřebě Německa podílejí zhruba z jedné třetiny, před deseti lety to bylo jen čtrnáct procent a silová elektřina stála v průměru 59,90 eura za megawatthodinu. A ještě před pěti lety se za elektřinu na burze platilo zhruba tolik, kolika nyní dosahují obnovitelné zdroje v dražbách.Z dosažených cen však nelze vyvozovat, že by za 54 eur za megawatthodinu bylo možné okamžitě vyrábět ve všech větrných a slunečních elektrárnách ve střední Evropě.

 

Jak upozorňuje šéf společnosti Solar Global Jan Fousek, na tak nízké hodnoty se zatím podařilo dostat jen v několika málo případech, které se navíc neodzkoušely v praxi. „Na tyto ceny to kleslo poprvé na konci roku 2016, a proto předpokládám, že žádná z těchto elektráren ještě nebyla postavená,“ upozorňuje Fousek. Není tak třeba jasné, zda to investoři s nabídkou nepřehnali a zdroj jim nakonec místo zisku nepřinese jen ztráty.

 

Draží se jen velké zdroje
Velkou roli v rentabilitě hraje i lokalita, tedy míra osvitu, případně síla větru. Zatímco na určitém místě je možné provozovat ziskový fotovoltaický park a prodávat elektřinu relativně levně, na většině ostatních to tak být nemusí. „Jestli to tak bude fungovat i v lokalitách, které nejsou tak vhodné, to teprve uvidíme,“ hodnotí poslankyně Bundestagu Baerbocková.Ta navíc upozorňuje, že klíčovou součástí Energiewende je i zapojení místních komunit a družstev, které si nemohou dovolit soutěžit o nejnižší ceny s největšími energetickými hráči.

 

„Velcí investoři se mohou zúčastnit klidně i deseti aukcí a nabídnout vždy nízkou cenu, protože jeden projekt mohou dorovnat jiným. To znevýhodňuje družstva, která mají jen jediný projekt,“ dodává Baerbocková. Zelení proto prosadili několik výjimek. Soutěže se týkají jen elektráren s výkonem přes 750 kilowattů, ostatní dál prodávají za standardní dotované výkupní ceny. Pro družstva platí zjednodušené podmínky.

 

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/nemecko-zelena-energie-aukce-elektrina-dy0-/eko_euro.aspx?c=A170306_2310200_eko_euro_rts

Read more »

České domácnosti opouštějí uhlí

České domácnosti opouštějí uhlí

 

České domácnosti nejčastěji využívají dálkově dodávané teplo, zemní plyn, palivové dřevo či sluneční energii. Uhlím se už topí méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

 

„Domácnosti upouštějí od uhlí. Naopak více využívají zemní plyn nebo obnovitelné zdroje, jako je palivové dřevo, pelety nebo fotovoltaické systémy. Těmito způsoby získávají více než polovinu veškeré spotřebované energie,“ shrnula předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Nejrozšířenější energií v domácnostech je elektřina. Využívají ji 4,3 miliónu českých domácností. Zemní plyn odebírá 62,9 procenta z nich.

 

Dvě třetiny energií, které české domácnosti za rok spotřebují, spolyká vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Druhý největší podíl spotřebovaných energií, rovnající se 17,4 procenta spotřebovaných energií, padne na ohřev vody. K němu se využívá hlavně dálkově dodávané teplo, zemní plyn a elektřina. Na osvětlení a chod domácích spotřebičů připadá 7,2 procenta veškeré spotřebované energie, o něco méně pak na vaření, informovali statistici. Klimatizaci využívají české domácnosti zatím ojediněle. Provoz těchto zařízení představuje jen 0,1 procenta celkové spotřeby.

 

Spotřeba energií ale v delším horizontu klesá. Důvodem je podle statistiků postupující zateplování, výměny oken a rekonstrukce objektů. Na domácnosti připadá 28 procent celkové tuzemské energetické spotřeby. V roce 2015 spotřebovaly 292 605 terajoulů energie.

 

„Z celkové spotřeby elektřiny v roce 2015 domácnosti využily čtvrtinu, téměř polovinu nakupovaného tepla, více než třetinu zemního plynu a 39 procent tuhých paliv. Na celkové spotřebě obnovitelných zdrojů energie se podílely necelými 67 procenty,“ dodal Radek Matějka z ČSÚ. Téměř 98 procent domácností vlastní televizor, 94 procent má automatickou pračku. Zcela běžná je také chladnička s mrazákem. Sušičku prádla mělo ale jen 5 % bytů. Její průměrné stáří bylo necelé čtyři roky. Myčku nádobí vlastnilo 37 % rodin, využívaly ji v průměru 4,6krát týdně.

 

Zdroj: www.novinky.cz

Read more »

Nahradí v budoucnosti OZE klasické zdroje? Zatím to tak nevypadá.

Nahradí v budoucnosti OZE klasické zdroje? Zatím to tak nevypadá.

Renewable Energy Wind Park Solar Modules Solarpark

Vztah obnovitelných zdrojů energie (OZE) ke klasickým by se dal přirovnat ke vztahu dětí a rodičů. V přirozenosti dětí je jistý nevděk vůči rodičům, který si ani nemohou uvědomovat, výchova není levná záležitost a do určitého věku na dítka prostě není spolehnutí.

 

Rodiče dětem ale často drzé a nevděčné chování mlčky trpí, protože ví, že bez dětí by nic dál nepokračovalo. Jde tedy o zcela přirozenou snahu o udržitelnost. Je však nutné si uvědomit, že bez rodičů by dětí nebylo. Jak je to v dané chvíli se vztahem OZE a klasikých zdrojů jsme se zeptali Václava Trejbala ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

Kolik bylo u nás investováno do OZE za posledních 20 let? Kolik bylo proinvestováno z veřejných prostředků?

 

Vyjdeme-li z instalovaného výkonu jednotlivých OZE v daných letech a investičních nákladů, které Energetický regulační úřad podle příslušné vyhlášky zohledňoval při stanovení ceny podpory, tak lze odhadovat, že v ČR mohlo být ve sledovaném období investováno do obnovitelných zdrojů elektřiny cca 300 mld. Kč. Kolik bylo proinvestováno z veřejných prostředků, to už si netroufám vůbec odhadovat.

 

Kolik bylo investováno do konvenčních fosilních a jaderných zařízení na výrobu el. energie za posledních 20 let? Kolik průmysl zaplatil v platbách za OZE do dnešního dne?

 

To záleží na tom, co vše do toho započteme. Kromě dostavby jaderné elektrárny Temelín, lze odhadovat, že bylo do výstavby nových klasických zdrojů a jejich obnovy investováno za posledních 20 let cca 200 mld. Kč. Výstavba jaderné elektrárny Temelín, která byla započata dříve než před těmi 20 lety, ale byla ve zmiňovaném období dostavěna přišla na cca 100 mld. Kč. Pokud pro zjednodušení budeme uvažovat, že průmysl odebírá na napěťových hladinách VVN a VN, tak za dobu existence zákona o podporovaných zdrojích energie, tedy od roku 2006 do konce roku 2016 zaplatil průmysl na dotace pro podporované zdroje energie cca 100 mld. Kč. K tomu je ale nezbytné ještě podotknout, že od roku 2011 včetně, se na úhradě dotace pro podporované zdroje energie podílí také státní rozpočet. Pokud by tomu tak nebylo, tak by platby průmyslu byly ještě podstatně vyšší.

 

Jak se podílí na výrobě el. energie OZE z celkové produkce? Dá se předpokládat, že by OZE plně nahradila v budoucnosti „klasiku“? Dá se na OZE jako dodavateli spolehnout?

 

Z údajů uvedených v roční zprávě o provozu ES ČR za rok 2015, kterou vydává ERÚ a kde jsou uvedeny poslední dostupné verifikované údaje o výrobě elektřiny, ale i o spotřebě, vyplývá, že brutto výroba z OZE (včetně výroby elektřiny z přečerpávacích vodních elektráren) tvoří přibližně 13 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR. Z předběžných údajů za rok 2016 vyplývá podobný podíl resp. mírný meziroční celkový nárůst tohoto podílu. Je zřejmé, že podíl OZE na celkové výrobě elektřiny v ČR stále roste, nicméně tento trend se výrazně zpomalil, což je způsobeno především tím, že provozní podpora pro nové instalace je více méně zákonem zastavena (výjimkou jsou malé vodní elektrárny a po určitou přechodnou dobu i ostatní zdroje, u nichž byl v minulosti získán souhlas k výstavbě výrobny, avšak nebyly dosud zrealizovány). Nicméně v souvislosti se zavedením možnosti čerpat investiční podporu v rámci programu Nová zelená úsporám dochází v průběhu roku 2016 k oživení zájmu o solární instalace.

 

Co se budoucího vývoje týká, je otázkou, o jakém časovém horizontu hovoříme. Je zřejmé, že EU usiluje o téměř kompletní dekarbonizaci energetiky k roku 2050. Nicméně zcela jistě nelze očekávat, že to bude znamenat náhradu všech klasických zdrojů zdroji obnovitelnými. Využití OZE má totiž podstatné limity spočívající hlavně v omezeném potenciálu dostupnosti a využití konkrétních typů zdrojů. Ne všude je možné efektivně využívat např. větrnou energii, rovněž plochy pro pěstování biomasy nejsou nekonečné (zábor půdy pro energetické účely naráží na potřebu zajištění potravinové dostupnosti pro obyvatelstvo), také sluneční energie není v našich zeměpisných šířkách v zimně příliš.

 

V případě intermitentních zdrojů je dalším limitujícím faktorem pro jejich masové rozšíření jejich nestabilita výroby v čase. Výsledek je ten, že bez záložních zdrojů, případně rozsáhlejšího využití akumulačních prvků v soustavě, není možné zajistit bezpečné a spolehlivé dodávky uživatelům sítí. Zálohy a akumulace ovšem něco stojí, což elektřinu z takové na OZE bohaté soustavy výrazně prodražuje. V neposlední řadě ovlivňuje míru zapojení obnovitelných zdrojů do palivového mixu i cena technologií pro výrobu elektřiny z těchto zdrojů. A přestože díky intenzivní dotační podpoře učinily obnovitelné zdroje velký technologický skok vpřed, zlevnily a dostaly se v řadě regionů do energetického mainstreamu, stále se jedná o relativně nákladné zdroje, které se bez finanční a jiné podpory neobejdou.

 

V této souvislosti se nabízí otázka, do jaké míry bude společnost ochotna akceptovat tyto stále se zvyšující náklady a hradit je, ať už prostřednictvím vyšších poplatků za spotřebu elektřiny či ze státního rozpočtu. Jen letos má jít na podporu těchto zdrojů přes 45 miliard korun. Navíc dle stávajících cílů a politik má podíl OZE na energetické spotřebě do roku 2030 v EU i u nás ještě citelně stoupnout. Samozřejmě že všechno by změnil nástup velkokapacitního a nákladově přijatelného skladování elektřiny, ale taková technologie zatím k dispozici není. Technologický pokrok a rychlost jeho uplatnění se vždycky dají předpovídat velmi obtížně. Třeba na jadernou fúzi, která by vyřešila velkou část energetických potřeb lidstva, čekáme přes 50 let.

 

Prozatím si troufám tvrdit, že bez využití tradičních fosilních zdrojů, včetně těch nízkoemisních či bezemisních typu jádra, se ještě pár desetiletí neobejdeme. Poučný byl v tomto nedávný komentář mého kolegy z německého průmyslového svazu BDI, podle něhož, i kdyby Německo ztrojnásobilo své stávající výrobní kapacity v OZE, v zimě stále nepokryje ani polovinu své spotřeby.

 

 

Co způsobují snadné a téměř zdarma vybudovaná OZE na trhu s elektrickou energií? Jak vnik OZE ovlivňuje ekonomiku elektráren?

 

V posledních letech dochází nejen v ČR, ale v celé EU k rapidnímu rozšiřování OZE, bohužel však nikoliv na tržní bázi, ale díky masivním dotacím a zároveň díky zajištění „privilegovaného“ postavení těchto zdrojů na trhu v podobě přednostního připojení k elektrizační soustavě, jejich odstavování v případě problémů v síti až v posledním sledu a především právo na povinný odkup elektřiny z těchto zdrojů vybranými dodavateli elektřiny, a to za garantovanou cenu. Kvůli tomu jsme svědky deformace cen elektřiny na velkoobchodních trzích, neboť dotace způsobují, že elektřina z těchto výroben je na trhu nabízena za minimální ceny.

 

Díky těmto nízkým nabídkovým cenám a garantovanému odkupu se první ke slovu na trhu dostává právě obnovitelná elektřina. Teprve poté se postupně uplatní další kategorie zdrojů (jaderné, uhelné či plynové), jejichž náklady a tedy i nabídkové ceny jsou s ohledem na absenci veřejné podpory vyšší. Dotované obnovitelné zdroje tak vytěsňují „klasické“ elektrárny, a to zejména ze základního zatížení do špičkového pásma. V případě, kdy je na trhu dostatek resp. přebytek elektřiny, jsou výrobci elektřiny z klasických zdrojů nuceni nabízet elektřinu za nižší ceny, a to často i pod výrobními náklady, jen aby minimalizovali ztráty.

 

Tato situace má dva důsledky. Jednak negativně ovlivňuje ekonomiku provozu klasických elektráren, které jsou důležité pro zajištění stability soustavy právě pro vykrytí „hluchých“ výrobních míst OZE. S ohledem na ztrátový provoz může klasickým elektrárnám hrozit předčasné uzavření. Za druhé, velmi nízké tržní ceny silové elektřiny nemotivují investory k výstavbě nových zdrojů, které by měly nahradit ty stávající dožívající. Existuje proto velmi reálné riziko deficitu výrobních zdrojů. Ve středoevropském prostoru se tento deficit očekává možná už během pěti šesti let.

 

Některé státy EU si jsou již tohoto rizika vědomi a motivují investory k výstavbě či udržování konvenčních elektráren různými typy kontraktů s garantovanými výkupními cenami (CfD), zaváděním tzv. „strategických rezerv“ apod., které svým způsobem nahrazují dotační politiku zavedenou v oblasti využití OZE. V zásadě se ale jedná o další deformaci trhu, která reaguje na tu předchozí. Pro skutečně liberalizované tržní prostředí, tak jak jsme si ho před lety představovali, zbývá stále méně místa.

 

Zdroj: http://www.prumyslovaekologie.cz

Read more »

Státy EU se shodly na reformě uhlíkového trhu. Jsou ambicióznější než europoslanci

Státy EU se shodly na reformě uhlíkového trhu. Jsou ambicióznější než europoslanci

 

Členské země EU včera dosáhly kompromisu nad reformou systému EU ETS. Do finálních jednání vstupují s ambicióznější pozicí než europoslanci. Státy například chtějí usnadnit rušení přebytečných povolenek. K prosazení návrhu přispělo i Česko.

 

Maltské předsednictví v Radě EU si po včerejšku může připsat významné plus. Členským státům se po dlouhých vyjednáváních podařilo dohodnout na reformě systému emisního obchodování (EU ETS), který má Evropské unii pomáhat se snižováním emisí skleníkových plynů. Kompromis členských států je překvapivě odvážnější než návrh, na kterém se v polovině února shodli poslanci Evropského parlamentu. Obě instituce – Rada EU a Parlament – teď ještě budou finální podobu EU ETS pro období 2021–2030 ladit s Evropskou komisí. Hlavní nástroj evropské klimatické politiky dlouhodobě trpí přebytkem povolenek a jejich nízkou cenou. Jedním z cílů reformy je přinést mu větší stabilitu. Některé průmyslové podniky se zároveň obávají, že rostoucí cena bude mít dopad na jejich konkurenceschopnost.

 

Česko zachraňuje situaci
Jednou z hlavních otázek včerejšího hlasování bylo stahování přebytečných emisních povolenek do speciální rezervy tržní stability. Každý rok by se jich tímto způsobem mělo stáhnout 12 %. Ministři se shodli, že do roku 2024 bude moci stahování probíhat tempem 24 % přebytečných povolenek za rok. To už podpořili i europoslanci. Členské země ale také chtějí v rezervě tržní stability zavést limit, který by uložené množství povolenek omezoval podle toho, kolik povolenek se v předchozím roce prodá v aukcích. Zbytek přebytečných povolenek by se zrušil. V přijetí návrhu sehrála významnou roli Česká republika, která tuto novinku na Radě přednesla, uvádí klimatický think tank Sandbag a evropský server One Policy Place.

 

Tato opatření jsou z hlediska ceny povolenek důležitá, protože mohou pomoci finálně vyřešit dlouhodobý problém s přebytkem, který se pohybuje okolo 2 miliard povolenek. Návrh Rady by znamenal, že by se v období 2021–2030 mohly zrušit až 3 miliardy povolenek v rezervě tržní stability, uvádí Sandbag. Množství povolenek na trhu by to během následujícího desetiletí příliš neovlivnilo, zelené nevládní organizace ale tento krok přivítaly.

 

Ústupek průmyslu
Na druhé straně Rada schválila ústupek energeticky náročným odvětvím, která mají v rámci ochrany před náklady klimatické politiky nárok na bezplatné povolenky a obávají se takzvaného mezisektorového korekčního faktoru. Ten se uplatňuje, pokud množství bezplatně rozdělovaných povolenek překročí stanovené číslo. Průmyslové podniky napříč sektory pak o část bezplatných povolenek přijdou.

 

Pokud by se měl korekční faktor v budoucnu uplatňovat, může se podle Rady až o 2 % snížit objem povolenek určených k prodeji v aukcích, na kterých vydělávají právě členské země. Tyto povolenky by se pak přidělily průmyslu. Evropský parlament v tomto případě navrhuje snížení aukčního podílu až o 5 %. Pozice členských zemí je tak z pohledu klimatické politiky opět ambicióznější.

 

Nespokojení Poláci
S výsledkem včerejšího hlasování není spokojeno uhelné Polsko společně se skupinou dalších osmi zemí – Bulharska, Rumunska, Kypru, Chorvatska, Maďarska, Itálie, Litvy a Lotyšska. Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko vyjádřil pochybnosti o tom, jestli bylo hlasování procedurálně v pořádku. Zmíněných devět zemí podle něj drželo menšinu potřebnou k zablokování kompromisu.

 

Spokojená byla naopak švédská ministryně Isabella Lovinová, jejíž země společně s Francií, Lucemburskem a Nizozemskem tlačila na ambiciózní návrh. „Svět v tuto chvíli potřebuje, aby někdo stál v čele klimatické politiky,“ řekla podle agentury Reuters. Nevládní organizace ale upozorňují, že ani reforma EU ETS zatím nezajišťuje dostatečnou motivaci ke snižování emisí.

 

„Pokud následná vyjednávání o revizi systému obchodování s emisními povolenkami mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí nepovedou k přijetí důslednějších opatření, budou jednotlivé státy odkázány pouze na národní nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů,“ uvádí ve společné tiskové zprávě české Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí Duha. „Jen tak mohou snížit škodlivý smog, závislost na fosilních palivech, a tím zvýšit energetickou bezpečnost a podpořit inovace v ekonomice,“ dodávají nevládky.

 

Zdroj: www.euractiv.cz

Read more »

Balíček Evropské komise pro čistou energii – co je nového v revidované směrnici EPBD?

Balíček Evropské komise pro čistou energii – co je nového v revidované směrnici EPBD?

 

Dne 30. listopadu 2016 Evropská komise představila již dlouhou dobu očekávaný balíček s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“, který je rozsáhlým souborem opatření a dokumentů v oblasti energetické politiky obsahujícím legislativní návrh na revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), závazný cíl 30% zvýšení energetické účinnosti, vysvětlení rámce působnosti směrnice o ekodesignu a příslušných opatření, strategie pro zlepšení schopností ve stavebním sektoru a důmyslnější financování na podporu evropského růstu při naplnění evropských klimatických cílů.

 

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)

 

Evropská komise navrhla revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) a příslušné články směrnice o energetické účinnosti (EED). Tento návrh stanovuje cílové hodnoty u rekonstrukcí a minimální požadavky v oblasti energetické náročnosti pro stávající a nové budovy. Dále se doplňují ustanovení ohledně průkazů energetické náročnosti a příslušných kontrol. Pracovní dokument útvarů Komise spojený s daným návrhem uvádí nejlepší praktické postupy v oblasti zlepšení energetické účinnosti v budovách.

 

Nové prvky legislativního návrhu:

 

  • Začlenění ustanovení o dlouhodobých rekonstrukčních strategiích (článek 4 EED) do EPBD
  • Článek 10 je aktualizován tak, aby zahrnoval dvě nová ustanovení o EPC pro posouzení úspor z rekonstrukcí financovaných s veřejnou podporou, kdy se bude provádět posouzení porovnáním EPC před rekonstrukcí a po rekonstrukci
  • Zlepšená ustanovení o kontrolách topných a klimatizačních systémů (články 14, 15, 16) posilující využití soustavného elektronického monitorování a automatizačních a řídicích systémů budovy (BAC). Kontroly vzduchotechnických systémů budou rovněž posuzovat dimenzování těchto zařízení v porovnání s požadavky na topení a chlazení
  • Příloha I je aktualizována za účelem zlepšení transparentnosti a konzistentnosti definic energetické náročnosti na vnitrostátní či regionální úrovni a tak, aby brala v úvahu význam vnitřního prostředí
  • Komise je oprávněna přijmout delegované legislativní nástroje ohledně „indikátoru inteligence“ („smartness indicator“, článek 23).

 

Experti REHVA a členové TRC zahájili výměnu názorů na navrhované změny a práci na definici klíčových prvků stanoviska REHVA.

 

Kvalita vnitřního prostředí v revidované směrnici EPBD
REHVA obhajuje minimální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (IEQ) a posílení role aspektů souvisejících s IEQ ve směrnici EPBD během celého revizního procesu. Ve zveřejněném návrhu můžeme spatřovat určitý pozitivní posun v tomto směru. Příloha I obsahuje závazný požadavek zajištění minimálních úrovní prostředí, aniž by však byla uvedena definice požadavků na evropské úrovni. Je ponecháno na členských státech, aby tyto požadavky definovaly na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Aby bylo zajištěno, že bude poskytnuta a zachována dobrá IEQ, je třeba dále posílit význam IEQ v EPBD. REHVA bude dále podporovat posilování aspektů vnitřního prostředí a komfortu v legislativě, například aby se kritéria IEQ stala součástí kontroly topných a chladicích systémů.

 

Kontrola, soustavné monitorování topných a klimatizačních systémů a BAC

 

Je nepochybně dobrou zprávou, že články 14-15 o kontrole topných a klimatizačních systémů zůstaly v návrhu EPBD zachovány poté, co došlo k jejich vyškrtnutí ze slabší verze, jež byla rozeslána v srpnu 2016. Přestože předchozí požadavky nebyly ze strany jednotlivých zemí zrealizovány, je důležité mít zaveden určitý program zajišťující řádný provoz a údržbu systémů. Členské státy zavedly původní požadavky v nedostatečné míře částečně z toho důvodu, že nebylo zřejmé, jakým způsobem by měly být příslušné výstupy vymáhány. Nové články obsahují závazné požadavky ohledně vytvoření programů, jež budou prosazovat pravidelnou kontrolu, včetně posouzení účinnosti a dimenzování systémů. Daný článek se však zaměřuje pouze na tepelnou energii a tento aspekt by měl být rozšířen tak, aby se zabýval rovněž opatřením pro snížení a řízení energetické zátěže.

 

Členské státy se mohou rozhodnout, že budou vyžadovat soustavné monitorování, a mohou vyžadovat integraci automatizačních a řídicích systémů budovy jakožto určitou alternativu k pravidelné kontrole. Zdá se však, že příslušné požadavky v aktuálním návrhu jsou technicky příliš složité, neboť současně vyžadují schopnost:

 

  • soustavného monitorování, analyzování a seřízení využití energií
  • porovnávání, detekce ztrát a informování správců objektů o příležitostech k energetickým úsporám
  • komunikace s připojenými technickými systémy budov a dalšími spotřebiči a interoperability napříč různými typy systémů a zařízení.

 

Jsou-li požadavky příliš složité, je riziko, že členské státy nepřistoupí k zavedení nezávazných alternativních opatření, vysoké. Dané požadavky v sobě kombinují to, co může být zavedeno poskytovatelem služeb z řad třetích stran/inspektorem, provozovatelem budovy nebo co může být automatizováno za použití BAC. Například porovnávání a stanovení příležitostí k energetickým úsporám může být externí službou. Seřízení využití energie je většinou prováděno provozovatelem objektu a systému. Požadavek na propojitelnost a interoperabilitu není úzce svázán s kontrolou a přesahuje rámec těchto článků.

Pro zajištění hospodárné kontroly namísto analýzy na místě je možno provádět pravidelné kontroly analyzováním provozních dat poskytovaných od BAC. Nicméně by měly být definovány cílové hodnoty pro jednotlivé komponenty a systémy a tyto hodnoty by se měly vhodným způsobem měřit. Dané požadavky postrádají jeden důležitý aspekt: je nutno zajistit management kvality a transparentním způsobem by měla být ověřena aplikace BAC. To je možno zaručit zkoušením prováděným třetími stranami, které jsou nezávislé na vlastníku, provozovateli nebo samotném systému BAC.

 

Co je indikátor inteligence (smartness indicator)?

 

EPBD uděluje mandát k vytvoření indikátoru inteligence pro posouzení technologické připravenosti budovy na přizpůsobení v reakci na potřeby obyvatel budovy, na interakci s přenosovou soustavou a usnadnění údržby a efektivního provozu. Generální ředitelství pro energetiku vyhlásilo výběrové řízení na přípravné práce, které je nyní v zadávací fázi. Technická specifikace výběrového řízení popisuje požadavky, které má zmíněné generální ředitelství na mysli v souvislosti s tímto indikátorem. Kromě vypracování podrobné tržní studie a posouzení vlivů je cílem zakázky definovat a charakterizovat indikátor inteligence aplikovatelný na všechny typy budov a vytvořit robustní metodiku pro výpočet takového indikátoru. Technická specifikace vyžaduje dodržování EPBD a souvisejících mezinárodních a evropských norem. Posouzení vlivů a technická analýza by měly brát v úvahu širší přínosy, včetně aspektů vnitřního prostředí a komfortu. V této fázi není ještě dosud zřejmé, jakým způsobem budou charakteristiky a metodika výpočtu brát v úvahu požadavky IEQ. REHVA bude úzce sledovat daný proces a bude poskytovat vstupní podklady pro práci sdružení vytvářejícího daný indikátor.

 

Pracovní plán pro ekodesign na období let 2016-2019

 

Balíček opatření pro čistou energii obsahuje rovněž nový pracovní plán pro ekodesign na období let 2016-2019 definující nové skupiny výrobků zahrnující automatizační a řídicí systémy budov, chlazené kontejnery, solární panely a invertory a rovněž specifikuje, jakým způsobem bude ekodesign přispívat k dosahování cílů oběhového hospodářství. Kromě nového pracovního plánu se práce průběžně zaměřuje na související minimální požadavky na energetickou účinnost pro výrobky sloužící k ohřevu a chlazení vzduchu a standardizační požadavky na podporu opatření pro kotle na tuhá paliva a lokální prostorové ohřívače v rámci ekodesignu.

 

Urychlení nástupu čisté energie v budovách – stavební iniciativa

 

Komise posiluje své působení na podporu konkurenceschopnosti stavebního sektoru a přínosů legislativy o energetické účinnosti spuštěním stavební iniciativy zaměřené na urychlení modernizace stavebního sektoru se zřetelem na podporu růstu a tvorbu pracovních příležitostí. Tato iniciativa obnáší urychlení digitalizace tohoto sektoru, další vzdělávání pracovníků, fungující vnitřní trh a rozvoj oběhového hospodářství.

 

Iniciativa inteligentních financí pro inteligentní budovy

 

Tato iniciativa zahrnuje specifická opatření pro další přilákání soukromého financování a umožnění aktérům trhu, aby zrealizovali své projekty za pomoci atraktivních a vhodných řešení z hlediska financování. Tato iniciativa může uvolnit dalších 10 miliard EUR veřejných a soukromých financí do roku 2020 pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. Základní 3 pilíře této iniciativy jsou následující:

  • Efektivnější využití veřejného financování
  • Agregace a asistence s rozvojem projektů
  • Investice bez rizik

 

Následující kroky

 

Evropský parlament a Rada Evropské unie budou projednávat návrh Evropské komise a vyjádří své stanovisko v této věci. REHVA pracuje na svém stanovisku k návrhu EK a bude úzce sledovat jednotlivá čtení v Evropském parlamentu s cílem sdělení příslušného stanoviska politickým činitelům.

 

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/evropska-unie/15429-balicek-evropske-komise-pro-cistou-energii-co-je-noveho-v-revidovane-smernici-epbd

Read more »