Archiv Leden 27, 2017

Měřáky tepla jsou často k ničemu. Stojí víc, než ušetří, ukázala analýza

Měřáky tepla jsou často k ničemu. Stojí víc, než ušetří, ukázala analýza

Ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo na sklonku roku 2014 stovkám tisíc lidí v bytových domech, že musí měřit spotřebu. Dva roky poté se ukazuje, že namísto slibované úspory peněz za teplo část obyvatel platí sice méně, ale úspory nevyrovnají náklady na instalaci měřáků a jejich provoz. Vyplývá to z analýzy Českého vysokého učení technického (ČVUT), kterou stát dlouho tajil.

 

Opatření se týkalo stovek tisíc bytů v bytových domech, kde se do té doby rozpočítávala spotřeba tepla či vody podle metrů čtverečních podlahové plochy nebo počtu obyvatel. To podle zastánců nové vyhlášky vedlo k tomu, že lidé teplem plýtvali. Neměli příliš šanci svým chováním ovlivnit spotřebu ostatních. Stát však zapomněl, že v řadě případů je instalace měřáků příliš drahá a náklady na ni a další provoz převýší skutečné úspory. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si nechalo u ČVUT vypracovat analýzu, která měla investice do měřáků zdůvodnit. Materiál stát dlouho tajil, nakonec ho kritici vyhlášky získali po několika rozkladech. Studie totiž nepotvrdila, že by měřáky vedly ke snížení spotřeby tepla.

 

Snížení spotřeby je spíš subjektivní

 
Zkušenosti lidí i odborníků z oboru jsou různé. Čísla o spotřebě za první rok „měřákové vyhlášky“ jsou navíc zkreslená tím, že byla velmi teplá zima. „Dlouholetí odpírači měření si najednou během roku vyměnili dřevěná okna za plastová. Spotřeba celého domu klesla o třicet procent,“ popisuje zkušenost předseda jednoho z pražských společenství vlastníků. „K nějakému snížení spotřeby tepla dochází, ale často je to spíše subjektivní záležitost,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Společnost I.RTN, která patří k velkým firmám na rozúčtování topných nákladů, porovnávala spotřebu v několika bytových domech postavených ve stejném roce ve stejné ulici na pražském sídlišti Lužiny. Část domů měřáky měla déle, část až od roku 2015. Zatímco u těch neměřených byla spotřeba dlouhodobě výrazně vyšší, v roce 2015 se srovnala. Podle Dušana Balaji z I.RTN je problém v tom, jak se evropská směrnice převedla do českého práva.

 

Evropská směrnice mluví i o tom, že použití měřičů musí být ekonomicky efektivní. „Lidé v nových malých bytech s jedním či dvěma radiátory zaplatí za měření víc, než na teple ušetří,“ připouští Balaja. Problém se týká například novějších domů s takzvaným horizontálním rozvodem tepla – napříč patry v bytech neprocházejí trubky s teplou vodou. Ty musí mít podle vyhlášky kalorimetry, které jsou dražší než indikátory. Stejně tak mají problém domy, které investovaly do zateplení a rozdíly ve spotřebě jsou už výrazně menší.

 

Chystá se změna

 
Podle Jana Blažíčka z odborného portálu tzb-info.cz mělo být hlavním cílem zvyšování energetické účinnosti, což se neděje, protože jen snížení teploty v jednom bytě neznamená, že se začne šetřit. Kritici vyhlášky upozorňují navíc na to, že lidé kvůli šetření například méně větrají. Ministerstvo průmyslu a obchodu už chystá novelizaci vyhlášky. Nová vyhláška má reagovat především na závěry analýzy ČVUT, podle které v řadě případů není efektivní zavádět měření. Ministerstvo také slibovalo, že problém s neefektivními měřáky bude řešit analýza od ČVUT, jenže nakonec tento bod v analýze vůbec neobjednalo, takže majitelé domů, kterých je v Česku přes deset tisíc, stále musí oficiálně měřáky mít. „Rok a půl se snažíme o jednání nad analýzou ČVUT, kterou nám poskytli až po opakovaných žádostech,“ říká Karel Polata, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD).

 

Státní energetická inspekce (SEI) do května loňského roku kontrolovala instalaci měřáků jen na základě podnětů, od té doby kontroluje sama z vlastní iniciativy. „V průběhu roku 2016 bylo provedeno celkem 114 kontrol plnění této povinnosti, přičemž pouze v devíti případech bylo zjištěno porušení zákona, tedy absence přístrojů registrujících dodávky tepla. Nyní je rozpracováno patnáct kontrol,“ řekl Michal Vokáč, ředitel sekce kontroly a správy SEI. Ani zmíněná novelizace se zatím starších bytů, které mají problém s vysokými náklady na instalaci měřicích zařízení, nedotkne. Resort podle mluvčího Františka Kotrby problém začne řešit později. „Cílem novely je stanovení případů, kdy nemusí být povinnost instalace přístrojů registrujících dodávku tepla naplněna,“ uvedl Kotrba.

 

Půjde například o budovy, kde je podlahové, stropní či stěnové vytápění, nebo o nákupní centra, kde jednotlivé využívané prostory ne- jsou od sebe ani od společných prostor budovy vymezeny a uzavřeny pevnou stavební konstrukcí. Ministerstvo chce na seznam výjimek zařadit rovněž budovy, které jsou už energeticky úsporné, tam však naráží na záporné stanovisko Evropské komise. Podle Balaji tuzemská legislativa navíc doposud opomíjí fenomén posledních několika let, a to jsou předávací bytové stanice na teplou vodu. „I když jsou vlastníci takto vybavených domů povinni vodu rozúčtovat, nemají podle čeho,“ říká Balaja. Podle něj by mělo ministerstvo zajistit povinné vybavení bytových předávacích stanic vodoměry na teplou vodu.

 

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/meraky-tepla-jsou-k-nicemu-stoji-vic-nez-lide-za-teplo-usetri-p50-/ekonomika.aspx?c=A170126_122344_ekonomika_lve

Read more »

Vláda chce omladit vozový park v Česku

Vláda chce omladit vozový park v Česku

Vláda chce postupně omladit vozový park v České republice, který se s průměrným věkem vozidel přesahujícím 17 let řadí k nejhorším v EU. V Česku bylo ke konci minulého roku registrováno přes 7 milionů motorových vozidel. U všech s výjimkou autobusů se průměrný věk v posledních letech zvyšoval.

 

Kabinet ve středu projednal materiál z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá se zpracováním analýzy zpoplatnění vozidel v podobě silniční daně, dálničních známek a mýta, a jejím srovnáním s ostatními státy EU. Česko má v současné době v oblasti silniční dopravy několik ekonomických nástrojů, které ovšem nevedou k přímé obnově vozového parku. Pokud ale bude existovat větší tlak na výměnu starých aut za nová, prospěje to podle vlády ovzduší i bezpečnosti silničního provozu.

 

Za patnáct let má být polovina vozidel státní správy na alternativní pohon.

 

K ochraně proti znečištění má přispět také podpora zavádění nízkoemisních zón. Vláda chce navíc řidiče podpořit bonusem při registraci vozidla s nízkou produkcí emisí oxidu uhličitého, který je jedním ze skleníkových plynů přispívajícím ke globálnímu oteplování. Podporovat se bude také využívání vozidel na alternativní pohon ve státní správě, která by měla jít podle vlády v tomto ohledu příkladem. Do konce roku 2020 by měla mít alternativní pohon čtvrtina jejích vozů a v roce 2030 už by to měla být polovina.

 

„Základním cílem pro výběr nástrojů pro obnovu vozového parku u nás by měla být prioritně motivace občanů i institucí k vyřazování starých vozidel, k ekologickému chování, vlastní bezpečnosti a energetickým úsporám,“ řekl k materiálu ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

 

Operativní leasing aut pro státní správu

 

Operativní leasing automobilů – tedy výhodný pronájem kratší než ekonomická životnost automobilu, po jehož skončení vrací klient vůz zpět finanční společnosti – využívá státní správa v některých zemích západní Evropy jako Rakousku, Francii, Nizozemsku nebo Švédsku. Německá spolková země Bavorsko odhaduje podíl vozidel s operativním leasingem na třetinu vozů pro úředníky a podle analýzy PricewaterhouseCoopers (PwC) vypracované pro Sdružení automobilového průmyslu se do roku 2020 očekává nárůst až na polovinu. V Itálii pořizují prakticky všechny státní instituce auta právě formou operativního leasingu nebo dlouhodobého pronájmu.

 

Silniční daně

 

Silniční daň patří mezi běžné ekonomické nástroje, které se v řadě zemí využívají i jako podpora pro snižování emisí. Více než polovina zemí EU využívá zdanění vozidel podle emisí CO2. Jedná se hlavně o země západní Evropy. Z pohledu motivace pro obměnu vozového parku je podle PwC nejefektivnější německý model silniční daně, který je přímo navázán na emisní kategorie Euro. Daň se vztahuje na všechna osobní auta. Pro ta, která byla registrovaná do 1. července 2009, se sazba stanovuje na základě zdvihového objemu motoru a emisní kategorie. Pro vozidla registrovaná později se skládá ze základu daně podle zdvihového objemu motoru a CO2 položky ve výši 2 eur za gram CO2 na ujetý kilometr při překročení hranice 95 g/km.

 

Se silniční daní i zaváděním nízkoemisních zón je nejdál Německo.
Jako málo efektivní z pohledu omlazování vozového parku se podle studie naopak jeví rakouská silniční daň pro vozidla do 3,5 tuny, která se odvíjí od výkonu motoru. Za prvních 24 kW se daň neplatí a s narůstajícím výkonem se postupně zvyšuje. Platí se obvykle ročně a její minimální výše je stanovena na 74,40 eur za rok, maximální pak na 864 eur za rok.

 

Alternativu k silniční dani navázané na emisní kategorie představuje systém poplatků a příspěvků postavený na výši emisí. Jako úspěšný příklad jmenuje materiál PwC Francii, kde vláda určuje ekologický poplatek pro osobní automobily podle emisní kategorie CO2, který se pohybuje od 150 eur pro auta vypouštějící méně než 135 g/km po 800 eur pro auta s emisemi CO2 nad 201 g/km. Elektromobily jsou poplatku zproštěny úplně, hybridní auta pod 110 g/km pak první dva roky ode dne registrace. Vláda navíc na nákup elektroaut a hybridů nabízí finanční příspěvky.

 

Nízkoemisní zóny ve městech

 

S nízkoemisními zónami ve městech má zkušenost několik evropských zemí jako Spojené království, Rakousko nebo Polsko. Většinou se však vztahují jen na větší vozidla – nákladní auta nebo autobusy. Nejdál je tedy v tomto směru Německo, které vytvořilo národní program pro spravování nízkoemisních zón, jenž ovšem každému z měst umožňuje stanovit vlastní podmínky jako územní působnost, kategorii emisního standardu a časový rámec omezení. Hlavní město Berlín například zakazuje vjezd osobních aut s dieselovým motorem pod emisní kategorií EURO 3 a benzinovým motorem emisní kategorie Euro 1. Ukazuje se však, že především emise oxidů dusíku jsou v německých městech stále překračovány. V současné době se proto debatuje o zpřísnění předpisů.

 

Zdroj: euractiv.cz

Read more »

Železničáři dají 4 miliardy na rekonstrukci stanic

Železničáři dají 4 miliardy na rekonstrukci stanic

Tvář české železnice by se měla v příštích letech výrazně změnit k lepšímu. Správa železniční dopravní cesty chystá vlnu oprav nádražních budov, která nemá v posledních desetiletích obdoby. Plány železničářů se pohybují od statisícových investic do malých stanic po stamilionové rekonstrukce největších nádraží.
Z dokumentů SŽDC vyplývají náklady ve výši 4,4 miliardy na příští tři roky. V hledáčku je nejméně 120 stanic. Letošek přitom investor pojímá jako rok příprav, největší akce spustí příští rok.
Kromě stanic uvedených v tabulce se pustí například do obnovy pražského smíchovského nádraží za zhruba sto milionů, nádraží ve Františkových Lázních, Berouně nebo Jaroměři. Už letos se ale dostane na menší stanice, například na Malé Svatoňovice na východě Čech, Velké Hamry v Libereckém kraji nebo pražský Braník.
SŽDC by letos měla ze zmíněné sumy utratit zhruba 800 milionů, osmkrát více než loni, kdy správa začala s drobnými opravami. „Budeme se obracet především na regionální stavební firmy,“ uvedl náměstek šéfa SŽDC pro majetek Tomáš Drmola. Stavebnictví větří šanci.
„Zcela určitě je takový podnět velké plus. V situaci prudkého poklesu stavebnictví pomůže zejména malým firmám,“ sdělil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Připomněl, že objem zadaných veřejných stavebních zakázek loni klesl o více než třetinu.

SŽDC počítá, že na nádraží přispějí evropské fondy z operačního programu Doprava. „Budeme se jim snažit vyjít vstříc,“ řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Podle něj už ministerstvo získalo souhlas Evropské komise s financováním rekonstrukcí, ale ten se týká jen budov na modernizovaných tratích či tratích určených k modernizaci. Na zbytek se podle Čočka najdou peníze ve státní pokladně.
Ani po skončení záchranné akce ale nebude vše ideální. „Kdybychom chtěli všechna nádraží dát do normovaného stavu, tak by to stálo asi deset miliard,“ řekl ředitel stavebního odboru SŽDC Milan Čermák.

Zdroj: E15.cz

Read more »

EU v roce 2017: Energetika

EU v roce 2017: Energetika

Tento rok se rozhodne o Nord Streamu 2, energetické bezpečnosti Evropy nebo energetickém štítkování. Rezonovat bude energetický balíček nebo rozvoj jádra.

 

Rozhodnutí, která padnou

 

Posuny na plynové šachovnici
I v roce 2017 se budou hýbat figurky na plynové šachovnici. Je téměř jisté, že padne rozhodnutí o plynovodu Nord Stream 2, který má přepravovat plyn z Ruska do Německa už v roce 2019. Není však úplně jisté, jaké to rozhodnutí bude a kdo ho udělá. Ruský Gazprom může projekt úplně zrušit, nebo ho výrazně pozměnit. Své požadavky může vznést německý regulátor, který se prozatím nevyslovil. Evropa bude dále hledat řešení pro Ukrajinu, Slovensko a Polsko, které proti rozšiřování Nord Streamu protestují. V roce 2017 se má začít stavět další plynovod pro ruský plyn – Turk Stream vedoucí přes Černé moře. Pokračovat bude výstavba Jižního koridoru z Ázerbájdžánu do Itálie, který představuje alternativní zdroj k ruskému plynu.

 

Nová pravidla pro energetickou bezpečnost
V tomto roce je možné očekávat vícero konkrétních právních opatření, která posílí energetickou bezpečnost střední Evropy, a tím i celé EU. Zaprvé vstoupí v platnost revize nařízení o ex ante kontrole mezivládních smluv o dodávkách plynu a ropy. Komise teď bude moci smlouvy de facto vetovat. Za druhé, europoslanci a členské země by se měli dohodnout na novém nařízení o regionální solidaritě v dodávkách plynu v době krizí. Za svou prioritu to označilo i nastupující maltské předsednictví. Zatřetí, po pěti letech je nejvyšší čas, aby se uzavřel případ zneužití dominantního postavení, ze kterého podezřívá Evropská komise Gazprom. Ruská firma nabídla v prosinci Bruselu ústupky, a teď čeká na odpověď. V každém případě však tahá za kratší konec. Vyřešení případu bude pro střední Evropu dobrá zpráva.

 

Přes štítkování a ekodesign k zelené ekonomice
Optimistický scénář hovoří o tom, že evropským zákonodárcům se podaří dotáhnout do konce nařízení o energetickém štítkování spotřebičů. Komise přišla s novou stupnicí od A do G, která reflektuje technologický pokrok. Slovenskému předsednictví se však nepodařilo mezi členskými zeměmi najít shodu, a tak agendu odevzdalo maltským kolegům. Vedle toho začne Evropská komise implementovat nový pracovní plán pro ekodesign výrobků. Plán představený v rámci velkého zimního balíčku má zabezpečit vyšší energetickou účinnost výrobků v letech 2016 až 2019. Obě iniciativy mají přispět k přechodu na oběhové hospodářství a k zelené ekonomice.

 

Diskuze, které se vyplatí sledovat

 

Členské země rozbalí energetický balíček
Zmíněný megabalíček legislativních návrhů, který Komise představila v listopadu, zatím stihly členské státy jen rychle prolétnout. Rezonovat budou všechna jeho témata: nová podoba trhu s elektřinou, obnovitelné zdroje i energetická účinnost. Maltské předsednictví označilo za svou prioritu jen energetickou účinnost, následující estonské předsednictví by mělo být iniciativnější. Očekávat ale v letošním roce významný posun ve všech oblastech by bylo příliš optimistické. Diskuze se přesune hlavně do jednotlivých členských zemí. I vzhledem k tomu, že státy budou muset začít už brzy pracovat na svých klimaticko-energetických plánech, které budou posílat Evropské komisi.

 

Renesance jádra v Evropě?
V EU se momentálně staví čtyři nové jaderné reaktory. Dva z nich budují Slovenské elektrárne v Mochovcích a další dva francouzská EdF – jeden ve Francii a druhý ve Finsku. Letos mají začít stavě Francouzi a Číňané další dva bloky ve Velké Británii. A nejen to. Uvidí se, zda dá Evropská komise zelenou dvěma novým blokům v Maďarsku, které budou stavět Rusové. Pokud se nestane žádná vážnější nehoda, budou zastánci jádra mluvit o jaderné renesanci v Evropě. Důvod k optimismu jim dalo i listopadové referendum ve Švýcarsku, které odmítlo předčasné odstavení tamních jaderek. Odpůrci jádra budou naopak poukazovat na problémy s bezpečností provozu stávajících elektráren v Belgii a Francii nebo rostoucí náklady a zpoždění, se kterými se potýkají nové projekty. To se týká i slovenské elektrárny Mochovce.

 

Zdroj: http://euractiv.cz/clanky/energetika/eu-v-roce-2017-energetika/

Read more »

Energetický trh pro domácnosti v roce 2016

Energetický trh pro domácnosti v roce 2016

Energetický trh pro domácnosti v roce 2016 byl bohatý na události. Byl to rok velkého počtu změn nebo pokusů o změny pro zákazníky, jako třeba Nová tarifní soustava, Indikativní ceny, jednodušší faktury. Rok 2016 můžeme rovněž označit za aukční rok. Jaký byl vývoj cen? Jaké fígle praktikují dodavatelé na zákaznících a co je nového v kalkulátoru?

 

Změny a události

Od 1. ledna se změnil způsob výpočtu poplatku za činnost Operátora trhu s elektřinou. Místo výpočtu podle spotřeby byl nově zaveden poplatek za odběrné místo. Poplatek počítaný na odběrné místo mají i nově zavedené položky, jako je poplatek související s výplatou podpory z podporovaných zdrojů a poplatek na činnosti Energetického regulačního úřadu. Význam poplatků nezávislých na spotřebě ještě vzrostl zdražením poplatků za jistič.

 

Velké diskuze vyvolal návrh Nové tarifní soustavy, který měl zajistit přísun financí pro fixní náklady elektrizační soustavy v budoucnu. Návrh se ale nesetkal s pochopením velké části veřejnosti a změna byla odložena.

 

Média i veřejnost se v prvním pololetí zabývala snahou ERÚ zavést regulaci cen plynu, protože prudký pokles cen na burze nebyl následován poklesem cen plynu pro domácnosti. Byla zvažována slovenská varianta direktivního určování cen dle schváleného vzorce. Nakonec zbyla jen jakási deklarace vyjádřená formou tzv. Indikativních cen plynu, které mají čtvrtletně určovat limitní, ještě výhodnou cenu plynu pro domácnosti. Indikativní ceny zákazníkům pomohou lépe se orientovat v nabídkách dodavatelů, pro které ale indikativní ceny nejsou závazné.

 

Představitelé regulátora v minulosti slibovali přehlednější vyúčtování, ve kterém se zákazník bude snadno orientovat a dozví se na něm například potřebné informace o smlouvě. Bohužel výsledkem je, že v novém vyúčtování se sčítají hrušky s jablky a zákazník se lépe orientovat nebude. Navíc informace ohledně smluv z vyúčtování na přání dodavatele vypadla.

 

Před koncem roku byla zveřejněna novela Etického kodexu. Novela však konzervuje současný stav, jinak řečeno, když něco děláte špatně, tak to dělejte nově o něco méně špatně, nic zásadního se nemění. Etický kodex neklade důraz na pravdivé informace o vlastnostech produktů a způsobu cenového srovnávání, na informace o délce smluv ani o automatickém prodloužení, či prodeji mimo sídla prodejce.

 

Naštěstí problémy s notifikací české podpory obnovitelných zdrojů byly před koncem roku vyřešeny a většina domácnosti a malých firem bude platit za podporu OZE stejně jako v roce 2016. Cena za amper, fázi a měsíc se proti loňsku snížila a tak více odběrných míst s vysokou spotřebou bude platit za elektřinu méně.

 

Ceny elektřiny a plynu

Začátkem roku ceny elektřiny a plynu na burzách rychle klesaly ale od května se trend otáčel a následoval růst. U elektřiny bylo několik příčin, třeba zprávy ohledně emisních povolenek, zdražování uhlí ve světě nebo odstávka jaderných elektráren ve Francii. Vyšší poptávka, omezené zdroje plynu a chladnější zima jsou zase příčinou růstu cen plynu.

 

Zvyšování cen těchto komodit však zatím nemělo vliv na ceny energií pro domácnosti. Postupně zdražovaly nejlevnější nabídky na trhu, rozdíl mezi nejlevnějšími a nejdražším nabídkami elektřiny či plynu se snižoval.

Zatímco letos a ani v předcházejících letech dominantní dodavatel elektřiny v ČR ČEZ nikdy neměnil ceny pro své stávající zákazníky, u plynu RWE a nově společnost innogy již několikrát plyn zlevnila. Byla následována Pražskou plynárenskou, E.ON se ke zlevňování nepřidal.

 

Zlevňování plynu společností RWE vyvolalo nutnost úpravy cen plynu u alternativních dodavatelů plynu. Protože oficiální snížení cen by mohlo vyvolat nechtěný odchod jejich zákazníků ke konkurenci, tak tito dodavatelé slíbili zákazníkům prémii, která by měla nahradit zlevnění. Jednorázová prémie ale není zlevňování a při současném pohybu cen není jisté, zda se spotřebitelé prémie místo zlevnění příští rok dočkají.

 

Aukce tlačí ceny dolů

První polovina roku 2016 byla výjmečná pro aukční společnosti. Na jedné straně pokles velkoobchodních cen a na druhé straně tomu neodpovídající pokles cen na trhu pro domácnosti a pro maloodběratele umožňovaly zájemcům především u plynu dosahovat nebývalých úspor.

 

V této situaci měla aukce na dodávku energií pořádaná pod záštitou dTestu vůbec nejlepší načasování. Kdyby tato aukce byla pořádána v jiném termínu, s velkou pravděpodobností by bylo dosaženo horších cen.

 

Nejen ceny jsou rozhodující

Podle množství poptávek z kalkulátoru by se mohlo zdát, že zákazníci při změně dodavatele dávají přednost především ceně. Kalkulátor je určen především pro cenové srovnání, tak se není čemu divit. Podle dlouhodobých statistik Operátora trhu s elektřinou však změny dodavatelů na základě cenově výhodnější nabídky nejsou dominantní. Dlouhodobě mnohem vyšší počty změn odběrných míst zaznamenávají dominantní dodavatelé u opačné komodity, než ve které jsou dominantní.

 

Když dodavatel není dominantní a nemá základnu svých zákazníků, které by oslovil, pak je třeba pro trvalý růst počtu odběrných míst vynaložit značné množství financí a mít chytrý marketing. Osvědčeným způsobem, jak zvýšit počet zákazníků je nákup jiných společností. Za nákup roku lze bez váhání akvizici části společnosti Right Power v ČR a na Slovensku. Kupující Bohemia Energy si jen v České republice přišel na 45 tis. odběratelů elektřiny a 11 tisic odběratelů plynu.

 

Velkou skvrnou energetického trhu jsou společnosti, které mají krajně nevýhodné obchodní podmínky, ceny nejvyšší na trhu a nenabízejí žádné výjímečné služby, přesto na naše poměry rostou závratným tempem. Některé z nich se dokonce přihlásily k dodržování Etického kodexu. V roce 2016 se na trhu neobjevil žádný dodavatel, který by nabízel skutečně levné energie, jako tomu bylo v minulosti.

 

Široká nabídka služeb

Především zahraniční dodavatelé pochopili, že nejen na prodeji elektřiny nebo z plynu se dá vydělávat. Nabídka je nyní velice široká. Jedná se poskytování služeb, které většinou souvisí s dodávkou energií. Obchodníci nabízejí pomoc při úsporách energií například formou vyřízení formalit nutných pro získání dotací na energetické úspory. Prodejci také nabízí nyní ve větší míře pojištění, půjčky, zlevěné zboží, či slevy na kulturní a sportovni akce. Dodavatelé vědí, že na prodeji služeb se dá slušně nejen vydělat, ale že se upevňuje vazba se zákazníkem. Jinak řečeno, zákazník, který má solární panely na střeše, které splácí dodavateli, dodavatele těžko opustí a navíc není tak citlivý na ceny energií, které mu dodavatel prodává.

 

Jak nás dodavatelé informují

V roce 2016 jsme byli svědky změněné informační taktiky dodavatelů vůči zákazníkům. Zatímco před několika lety, v období růstu cen, se někteří dodavatelé chlubili, jak dlouho je ceník v platnosti. Letos dodavatelé vydávají nové ceníky ostošest. Nové ceníky jsou vydávány i přesto, že nedochází ke změnám v neregulované složce energie. Když už nemám nové ceny, tak alespoň zveřejním nový ceník. Nikdo se nechlubí se starým ceníkem platným před 31.12.2016. Růst cen na velkoobchodních trzích lze také využít k propagaci nezlevňování, například tvrzením, že i přes růst cen na velkoobchodních trzích dodavatel zákazníkům zachová ceny a nebude zdražovat.

 

Změny cen na přelomu roku

 

Ve druhém pololetí výrazně rostly ceny na velkobchodních trzích. Na trhu pro maloodběratele a domácnosti se však zdražení u většiny nabídek neprojevilo. Jedinou výjimkou byly nejlevnější aukční nabídky nebo nejlevnější nabídky na trhu. Nejlevnější nabídky již nejsou tak levné jako v prvním pololetí, i přesto innogy ohlásil od února další snížení ceny plynu, tentokrát se jedná o snížení ceny o 40 Kč/MWh. Reakce konkurentů lze očekávat v prvním čtvrtletí, ale lze předpokládat, že rozdíly mezi nejlevnější a mezi nejdražší nabídkou plynu se sníží.

 

Již dlouho neplatí, že přelom roku znamená změnu cen dodavatelů. Letos jsem nenašel dodavatele, který by svým stávajícím zákazníkům zdražil energie. Někteří dodavatelé zlevňovali. Ty, kteří zlevňovali všem svým zákazníkům, bych však spočítal na prstech jedné ruky. Změna v cenících je pouze reprezentována cenami nových tarifních sazeb D57d, zrušením tarifní sazby D55d a přidáním tarifní sazby C46d v cenících pro podnikatele.

 

Kalkulátor

Nově je kladen důraz na informace ohledně nabídky služeb pro zákazníky, protože tento segment na trhu s energií se slibně rozvíjí.

Zvýšil se počet nabídek aukčních společností a produktů, jejichž cena je závislá na vývoji velkobchodních cen. Před koncem roku se objevila nabídka elektřiny a plynu pro domácnosti Energie A++. Jedná se o první nabídku v kalkulátoru, u které budoucí cena není předem daná, ale je závislá na trhu. Protože ale se jedná o nabídku, která je moderní, má budoucnost a patří do mozaiky našeho energetického trhu, nemůžeme ji v kalkulátoru nemít.

 

V roce 2017 se již nebudou zobrazovat ceníky dodavatelů, kteří byli koupeni jinými dodavateli a u kterých noví vlastníci zachovali původní ceníky z důvodu obav před úprkem zákazníků. Dodavatelé za celou dobu od převzetí původních dodavatelů ceníky nezměnili, ale i tak většina zákazníků měla dostatek času si zajistit lepší podmínky. Nabídky budou nově dostupné pouze po zrušení zaškrtnutí „Zobrazit pouze dostupné ceníky“ v editoru pro zadání údajů.

 

Zákazníci budou stejně jako v minulém roce pravidelně informováni o obchodech a o cenovém vývoji na Českomoravské komoditní burze Kladno. To má svůj význam i pro domácnosti, protože podobný vývoj (samozřejmě s vyššími cenami) by mohl být i u trhu s energiemi pro domácnosti. Do cen zde vstupuje i kurz koruny vůči euru, což u velkoobchodních cen na energetických burzách není, tam se obchoduje v eurech a je zde konkurence bez zábran dlouhodobých smluv.

 

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/15235-energeticky-trh-pro-domacnosti-v-roce-2016

Read more »

Startuje příjem žádostí o dotace Nová zelená úsporám

Startuje příjem žádostí o dotace Nová zelená úsporám

 

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR dnes společně otevřely zcela novou výzvu v programu Nová zelená úsporám, která podpoří výstavbu bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností.

 

Pro stavebníky je v ní připraveno celkem 100 milionů korun. Počínaje dnešním dnem je rovněž možné žádat o dotaci na nové eko-prvky, kterými se rozšiřuje dosavadní nabídka podporovaných opatření ve stávajících kontinuálních výzvách, v nichž je možné o dotaci žádat až do konce roku 2021.

 
Nově otevřená výzva (3. výzva pro bytové domy) je určena pro stavebníky bytových domů z řad fyzických i právnických osob, kteří díky ní mohou ušetřit nemalé peníze. Žádat o dotaci mohou od 9. ledna až do konce roku 2021 nebo do vyčerpání alokace. Dotaci je možné čerpat na výstavbu nízkoenergetických bytových domů po celé České republice. Stavebníci bytových domů díky podpoře z NZÚ mohou pokrýt až 15 % výdajů na výstavbu jednoho projektu. Dodatečnou podporu pak mohou získat například i na zpracování odborného posudku, zajištění dozorové činnosti a měření tzv. průvzdušnosti obálky budovy.

 

Další novinkou, kterou program Nová zelená úsporám přináší, je rozšíření nabídky doposud podporovaných opatření pro rodinné i bytové domy o další moderní stavební „eko prvky“ – o dotace na budování zelených střech a využívání tepla z odpadní vody. Na zelené střechy, které přispívají například k úspoře energie na vytápění a chlazení, a to zejména v období větších výkyvů venkovních teplot, je poskytována podpora ve výši až 500 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy. V případě zpětného získávání tepla z odpadní vody je na žadateli, zda si zvolí účinnější centrální systém, nebo jednodušší decentrální systém spořící energii nutnou na ohřev teplé vody při sprchování. Získat může až 5 000 Kč na jeden decentrální systém, eventuálně na napojené odběrné místo v případě centrálního systému.

 

Výstavba zelených střech a využívání tepla z odpadních vod je podporována jak u stávajících rodinných domů současně se zateplením, tak u nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností. Kromě těchto novinek byly upraveny i podmínky podpory na solární systémy, které tak nově umožňují podpořit využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasádních systémů tam, kde není optimální volit standardní fotovoltaické panely.

 

Kompletní informace k nově vyhlášené 3. výzvě pro bytové domy i novinkám ve stávajících výzvách jsou k dispozici na webových stránkách programu.

 

Více informací je k dispozici také v tiskové zprávě, vydané 21. listopadu 2016, najdete ji zde.
Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/dotace/107494/startuje-prijem-zadosti-o-dotace-na-vystavbu-nizkoenergetickych-bytovych-domu-zelene-strechy-a-vyuzivani-tepla-z-odpadni-vody

 

Read more »

Deset krajských škol bude hledat další úspory energií

Deset krajských škol bude hledat další úspory energií
Na deseti vybraných středních školách Kraje Vysočina bude v následujících dvou letech realizován projekt soustředěný na maximální úspory energie při zvýšení uživatelského komfortu staveb. Energetická agentura Vysočiny na adresách škol v Jihlavě a Žďáře nad Sázavou zavede přesný monitoring spotřeby všech forem energie – tepla, elektřiny, vody, plynu nebo uhlí. „Na datech z instalovaných inteligentních měřiče s dálkovým automatickým přednosem dat budou modelovány různé způsoby dosahování energetických úspor a vyhodnocen jejich ekonomický dopad,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Martin Hyský.

Objekty v majetku Kraje Vysočina byly pro měření vybrány po vzájemné konzultaci mezi krajem a energetickou agenturou. „Kritériem pro výběr byla zejména vhodnost konkrétních budov pro aplikaci předpokládaných metod a postupů jako například doba výstavby, současný stav zateplení, využívané formy energie, stupeň automatizace technologického vybavení budovy a existující energetický management budovy,“ říká Iveta Fryšová, vedoucí krajského odboru regionálního rozvoje.

 

Příspěvkové organizace Kraje Vysočina zaznamenávají spotřeby energií od roku 2013, pravidelně každý týden za konkrétní odběrné místo. Odečty jsou prováděny manuálně a zadávané za každou energii do zaběhlého monitorovacího systému. Aplikovaný pilotní projekt, který Energetická agentura Vysočiny realizuje s dalšími sedmi zahraničními partnery, má za cíl provádět odečty automaticky vč. případného odstranění potenciálních lidských chyb a značné snížení pracnosti.  „Přidanou hodnotou realizace úspor je i zvýšení povědomí jejich uživatelů – studentů a pedagogů o problematice dosahování úspor energie,“ připomíná radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová.

 

Během následujícího roku čeká organizace zapojené do projektu aktualizace energetických auditů, provedení analýz výskytu tepelných mostů a tepelných ztrát budovy. V roce 2017 navážou na tyto analýzy navržená řešení pro instalace smart technologií, realizace opatření a spuštění monitorovacího systému. V letech 2018 – 2019 budou spotřeby energií průběžně vyhodnocovány v měsíčních intervalech a projekt uzavře v roce 2019 zpracování možností využití uspořených provozních nákladů.

Read more »

Bránit jednotný trh a domácí specifika. Doporučení pro energetickou politiku EU

Bránit jednotný trh a domácí specifika. Doporučení pro energetickou politiku EU

Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Evropské instituce a členské státy v současné době společně vytvářejí nová pravidla, která umožní vybudovat jednotnou energetickou unii EU. Ta by měla zaručovat energetickou bezpečnost i ekonomickou konkurenceschopnost a zároveň díky přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství zajistit udržitelnost celkového rozvoje a ochranu životního prostředí.

 

Asociace pro mezinárodní otázky a zpravodajský portál EurActiv.cz v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament“ uspořádaly 14. listopadu 2016 v Ostravě odborný kulatý stůl na téma „Energetická bezpečnost: Výzvy pro Moravskoslezský kraj“. Cílem diskuzního setkání bylo propojit debatu o energetické politice na evropské a regionální úrovni a reflektovat vývoj evropské energetiky z pohledu stakeholderů působících v Moravskoslezském kraji (MSK).

 

Vzhledem k vysokému zastoupení průmyslu v MSK má otázka energetické bezpečnosti pro region velký význam. Pohled místních stakeholderů a odborníků proto může být důležitým příspěvkem do celoevropské debaty. Tím spíše, že se debatní setkání uskutečnilo krátce před plánovaným představením rozsáhlého legislativního balíčku pro čistou energii připravovaného Evropskou komisí a v době, kdy již na evropské úrovni probíhala jednání o způsobech snižování emisí skleníkových plynů i posilování bezpečnosti dodávek zemního plynu.

 

Kulatého stolu se zúčastnil český poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS, ECR) a jako hlavní řečníci vystoupili předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, místopředseda Krajské hospodářské komory MSK Pavel Bartoš, výkonný ředitel pro provoz společnosti Net4Gas Radek Benčík, Michal Jedlička z divize Vnější vztahy a regulace společnosti ČEZ a profesorka Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Dagmar Juchelková. Setkání se dále zúčastnili představitelé Moravskoslezského kraje a města Ostrava, zástupci soukromých firem a odborníci z akademického prostředí.

 

Diskuze se věnovala zejména otázce bezpečnosti dodávek energie. Účastníci se zabývali mimo jiné problematikou rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich vlivu na stabilitu energetického systému. S touto otázkou se pojí například potřeba zachování stávajících stabilních zdrojů energie a zajištění předvídatelného prostředí pro investice do nových výrobních zařízení, která by mohla poskytovat záložní kapacitu doplňující právě narůstající produkci elektřiny z intermitentních zdrojů, jako jsou sluneční nebo větrné elektrárny. Vzhledem k úzké provázanosti výroby elektřiny a tepla se diskuze věnovala i problematice teplárenství, které navíc ovlivňuje například politika energetických úspor. Dále se diskuzní setkání zabývalo otázkou bezpečného zásobování zemním plynem, který může hrát podle některých názorů významnou roli v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Zvláště pro průmyslové a na uhlí závislé regiony – jakým je i Moravskoslezský kraj – by se proto mohl stát důležitým zdrojem energie.

 

Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení adresovaná evropským institucím, domácím politikům a státní správě i vedení Moravskoslezského kraje. Řadu z nich je možno považovat také za příspěvek do obecné veřejné debaty o budoucnosti evropské energetiky.

 

Obecná doporučení k energetické politice EU

Zajistit konkurenceschopné ceny energie:

    Evropská unie musí najít cestu ze situace, kdy jsou ceny silové elektřiny příliš nízké na to, aby motivovaly investory k výstavbě nových konvenčních výrobních kapacit, ale zároveň roste cena pro konečné spotřebitele. V roce 2016 dosáhla cena silové elektřiny na 12leté minimum, ale průměrná cena elektřiny pro domácnosti v letech 2008 až 2015 rostla asi o 3 % ročně. Zároveň je potřeba posílit vlastní konkurenceschopnost v globálním prostředí. Průměrná cena elektřiny pro průmyslové spotřebitele je v EU sice o polovinu nižší než v Japonsku, ale o více než polovinu vyšší než ve Spojených státech amerických. Je proto nutné odstranit tržní pokřivení, mezi která patří například podpora OZE prostřednictvím výkupních cen za elektřinu.

 

Vyhnout se zavádění kapacitních mechanismů v situacích, které lze vyřešit tržními způsoby:

    Jistotu by investorům mělo zajišťovat funkční tržní prostředí, ve kterém bude cena elektřiny reflektovat aktuální dostupnost výrobních kapacit. Z pohledu zajištění bezpečnosti dodávek energie sice může být lákavé zavádění plateb za udržování kapacity prostřednictvím takzvaných kapacitních mechanismů. Jejich zavádění ovšem v některých případech hrozí zvýšením ceny pro koncové zákazníky a nemotivuje spotřebitele ke snižování vlastní poptávky v reakci na výkyvy cen, čímž brzdí využívání chytrých technologií. Tyto mechanismy by měly být uplatňovány až po řádném posouzení výrobní přiměřenosti v regionu, být technologicky neutrální, nediskriminační a otevřené pro přeshraniční zdroje.

 

  • Rozvoj obnovitelných zdrojů podporovat smysluplně: Je nesporné, že energetika se proměňuje a čisté decentralizované zdroje a chytré technologie budou hrát v budoucnu stále větší roli. Podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů má smysl jak z hlediska snižování emisí, tak z hlediska posilování energetické soběstačnosti. Podpora by se však měla co nejvíce přiblížit tržním principům. Zároveň je třeba klást důraz na růst výroby z OZE v oblastech, kde je takový rozvoj smysluplný a odpovídá místním podmínkám.

 

  • Politická rozhodnutí a regulační prostředí by měly být předvídatelné: Provozovatelé výrobních zařízení a přenosových i distribučních soustav musí své aktivity plánovat v dlouhodobém časovém horizontu. I politická a legislativní rozhodnutí a regulační prostředí tedy musí být dlouhodobě předvídatelné a měly by být předem konzultovány s dotčenými stakeholdery.

 

  • Posílit spolupráci na regionální úrovni: Výše zmíněný požadavek na předvídatelnost se vztahuje také na rozhodnutí sousedních členských států, které mohou politiku dané země ovlivňovat. V případě České republiky je zejména nutná připravenost na směřování ekonomicky silného Německa. Pro společné zvládání výzev v elektroenergetice je v Evropě nutné posilovat například spolupráci provozovatelů přenosových soustav a pokročit s integrací trhů.

 

Doporučení pro tvůrce evropské politiky

  • Univerzální řešení neexistuje: Každý členský stát prošel specifickým historickým vývojem a disponuje různými ekonomickými i přírodními podmínkami. Proto by bylo nereálné domnívat se, že se všechny země mohou při vytváření své energetické politiky řídit jednotným vzorem. Je třeba přizpůsobovat se konkrétní situaci jednotlivých států a regionů. Opačný přístup by mohl mít negativní dopady právě na silně průmyslové regiony, jako je MSK. Na bezpečnosti dodávek a cenách energie totiž kriticky závisí osud energeticky náročných odvětví, která musí obstát jak v globální konkurenci, tak v soutěži s podniky z jiných členských států.

 

Doporučení pro českou vládu 

  • Na evropské úrovni bránit specifika české energetiky: V následujících měsících čekají členské státy EU zásadní jednání o podobě energetické unie. Každý stát bude bránit své vlastní zájmy, a toho by se měla držet i česká vláda, která může vycházet z robustního založení českého energetického systému, schopného odolávat současné nejisté situaci, a ze strategické polohy ve středu Evropy. Jedním z český specifik je například systém centrálního zásobování teplem, který je silně ovlivňován politikou energetických úspor tvořící jeden ze základů evropské energetické politiky.

 

  • Určit cenu za energetickou bezpečnost: Stát musí mít jasnou představu o tom, jaké projekty je nutné zrealizovat pro zajištění bezpečnosti dodávek energie, a kde leží hranice oddělující tyto projekty od byznysových záměrů, které by měly být komerční záležitostí samotných firem. Je potřeba akceptovat, že energetická bezpečnost má svou cenu, a do klíčových projektů bude nutné nasměrovat odpovídající finanční prostředky. Zároveň nesmí docházet ke zbytečnému zatěžování daňových poplatníků a spotřebitelů energie.

 

  • Neztěžovat situaci drobných výrobců energie: Provozovatelům malých instalací, kteří elektřinu vyrábějí především pro vlastní spotřebu, by stát neměl komplikovat situaci nadměrnou administrativní zátěží a zachovat pro rozvoj těchto zdrojů stabilní prostředí. Na druhou stranu je však nutné posílit povinnosti drobných výrobců (např. odpovědnost za odchylku), pokud je jejich výrobu převážně určena pro dodávku do sítě. V dohledné době by například mělo být jasnější, jak se budou tito výrobci podílet na pokrývání nákladů potřebných pro udržování distribučních soustav.

 

  • Dotační zdroje směřovat do výzkumu, vývoje a inovací: Dotace by se měly v energetice využívat opatrně, aby nedocházelo k narušování tržního prostředí. Velmi vhodné je však směřovat finanční prostředky do oblasti výzkumu, vývoje a inovací a využít silné technologické základny české ekonomiky.

 

  • Zjednodušit procesy povolovacího řízení: Energetika se v Evropě potýká s řadou problémů, ke kterým se v případě (nejen) České republiky přidává i komplikovanost povolovacích řízení. Procesy udělování územních rozhodnutí, posuzování dopadů na životní prostředí nebo rozhodnutí o povolení stavby by tedy bylo vhodné zjednodušit a zrychlit.

Zdroj: http://euractiv.cz/analyzy/energetika/branit-jednotny-trh-a-domaci-specifika-doporuceni-pro-energetickou-politiku-eu/

Read more »

Vodíková, nikoli bateriová autoplaneta. Diesel je mrtvý, míní manažeři

Vodíková, nikoli bateriová autoplaneta. Diesel je mrtvý, míní manažeři

Manažeři autoprůmyslu čekají nástup elektromobility. Jako nejbližší trend sice předpovídají auta na lithiové baterie, dlouhý život ale této vlně nepřisuzují. Kvůli vysokým nárokům na infrastrukturu podle nich nakonec zvítězí vodíkové palivové články. Větší část z tisícovky oslovených manažerů zároveň odepsala naftový pohon.

 

Masový nástup elektromobilů je podstatně blíže, než si dlouho šéfové automobilek a jejich dodavatelé připouštěli. Za poslední dva roky se z elektropesimistů stali mírní optimisté.

Ukazují to čerstvá data z každoročního průzkum KPMG Global Automotive Executive Survey, kterého se zúčastnilo bezmála tisíc výkonných manažerů automobilového průmyslu ze 42 zemí včetně České republiky.

 

Elektromobilita – ve své aktuálně nejběžnější verzi poháněná lithiovými bateriemi – se v něm dostala na první místo v žebříčku nejdůležitějších trendů v automobilovém průmyslu. Nahradila tak konektivitu, tedy připojení aut na internet, považované za nejdůležitější trend v minulém výzkumu.

 

Na druhou stranu boom elektromobilů nebude podle manažerů tak rychlý. Většina z nich očekává, že spalovací motor bude dál převažovat. Odhadují, že v roce 2023 podíl aut s elektrickým pohonem bude maximálně třicet procent, a to jen pokud je podpoří dotace či různé regulace. Tržní poptávku odhaduje studie na maximálně sedm procent všech nově prodaných aut.

 

Auta na baterie přijdou a zase odejdou

 

Jenže i když 50 procent manažerů považuje elektromobily na baterie za hlavní trend, zároveň 62 procent očekává, že baterie jako pohon budoucnosti selžou kvůli nedostatečné infrastruktuře. Přesto v žebříčku poskočily velmi rychle – ještě před dvěma lety se umístily v hlavních trendech až na 10. místě.

 

O pohonu budoucnosti mají manažeři jinou představu – 78 procent předpovídá, že se nejvíce uchytí palivové články, v automobilovém průmyslu se nejvíce mluví o vodíku. Podle manažerů je totiž právě vodíkový pohon mnohem životaschopnější s ohledem na stávající infrastrukturu a čas „dotankování“.

 

Naopak takřka nulovou šanci dávají manažeři naftovým motorům. Pro 53 procent oslovených je dieselový motor mrtvou technologií.

„Vypadá to, že dopad dieselgate na automobilový průmysl je naprosto zásadní. Pokud jde o souboj palivových článků a baterií, nejsem tak optimistický jako automobilky, i když je to přání v intencích jejich světa pochopitelné. Musíme vzít totiž v potaz, že do elektromobility se rozhodly výrazně promluvit například energetické společnosti nebo města,“ říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro automobilový sektor.

 

Automobilky nutí do elektromobility i čím dál větší regulace a hrozba splnění emisních limitů. Regulace však současně neřeší, zda jsou elektromobily skutečně ekologičtější než stávající pohony.

 

Relativně nízko v očekávaných trendech zůstávají samořiditelné vozy. Stejně jako loni skončily na 9. místě, za důležité je považuje 37 procent respondentů. Ti se ve většině shodují, že v otázce autonomního řízení bude nejprve nutné stanovit patřičné standardy, které umožní provoz těchto vozů v globálním měřítku. Kvůli zdlouhavosti takového procesu se tato technologie umístila až na chvostu.

 

Prestiž si mezi automanažery získává Tesla

 

Podle Linharta nejsou za tahouny v této oblasti považovány jen automobilky. „Stále více se zde projevuje vliv jiných odvětví, především pak razantní nástup technologických firem. Ty sice nakonec nemusí nutně přijít na trh s vlastními autonomními auty, ale snaha vyvinout je jim přinese technologický náskok, díky kterému budou na nástupu autonomních aut profitovat jako dodavatelé klíčových technologií,“ dodal Linhart.

 

Podle něj se dá očekávat, že jejich nástupem odpadne jeden z důvodů auta vlastnit. Za technologického lídra šéfové dále považují BMW, a to jak v elektromobilitě, tak v autonomním řízení. V loňském roce druhá Toyota se propadla v obou ukazatelích na čtvrté místo za druhou Teslu a třetí Hondu.

 

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/pruzkum-kpmg-manazeri-autoprumyslu-2017-d9m-/eko-doprava.aspx?c=A170103_2296082_eko-doprava_rny

Read more »

Solární energie bude do roku 2025 nejlevnější zdroj, odhaduje agentura

Solární energie bude do roku 2025 nejlevnější zdroj, odhaduje agentura

Solární energie je již nyní v některých částech světa levnější než elektřina vyrobená spalováním uhlí. Za necelé desetiletí bude slunce pravděpodobně nejlevnější možností výroby elektřiny po téměř celém světě, upozornila agentura Bloomberg.

 

V loňském roce země od Chile po Spojené arabské emiráty zaznamenaly rekordy díky dohodám na výrobu elektřiny ze slunce za méně než tři centy za kilowatthodinu. To je polovina průměru globálních nákladů na elektřinu z uhlí. Saúdská Arábie, Jordánsko a Mexiko nyní plánují na letošní rok aukce a tendry, jejichž cílem je ceny dále snížit.

 

Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o 62 procent. Náklady se snížily v každé části dodavatelského řetězce. To rovněž pomohlo snížit rizikové přirážky u bankovních úvěrů a zvýšit výrobní kapacity na rekordní úrovně. Do roku 2025 by podle Bloomberg New Energy Finance mělo být celosvětově v průměru levnější používat slunce než uhlí.

 

„Jsou to čísla, která zcela mění hru a stávají se normální na stále více trzích,“ řekl ředitel Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii Adnan Amin. „S každým zdvojnásobením kapacity snížíte cenu o 20 procent,“ dodal.

Pro posílení tohoto odvětví jsou také důležité vyspělejší technologie, od použití diamantové pily, která účinněji řeže desky, po lepší solární články, které efektivněji mění sluneční záření na elektřinu. Odvětví také využívá úspor z rozsahu a výrobní zkušenosti za více než desetiletí rozkvětu solární energie.

 

Rychlost, jakou ceny sluneční energie klesnou pod cenu energie z uhlí, se v jednotlivých zemích liší. Ve státech, které dovážejí uhlí nebo vybírají daň od znečišťovatelů za emise oxidů uhlíku, jako jsou evropské země či Brazílie, by sluneční energie mohla být levnější na počátku roku 2020 nebo dokonce dříve. Zemím s velkými domácími rezervami uhlí – například Indii a Číně – to bude zřejmě trvat déle.

 

Bloomberg New Energy Finance očekává, že v Číně klesnou ceny elektřiny ze slunce pod ceny elektřiny z uhlí v roce 2030. Čína je přitom již nyní zemí s největší instalovanou kapacitou solárních elektráren na světě a vláda se snaží snížit emise oxidů uhlíku a zvýšit spotřebu takzvané čisté energie.

 

Nicméně jsou zde problémy s krácením dodávek, zvláště v částech země s vyšší délkou slunečního svitu, kde kvůli zahlcení rozvodných sítí jsou některé solární elektrárny nucené přerušovat dodávky.

 

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/solarni-energie-slunce-elektrina-nejlevnejsi-zdroj-2025-bloomberg-pxa-/eko-zahranicni.aspx?c=A170103_110241_eko-zahranicni_jj

 

Read more »